| Polsko |
 |
| Polsko |
|
|
Kraj Šwietokrzyskie- HRADY |
|
|
MOKRSKO GÓRNE
 |
| zřícenina vodního (bažinného) hradu |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zřícenina hradu leží na pravém břehu řeky Nidy, na uměle nasypané plošině uprostřed bažinatých luk. Do našich časů zůstaly zachovány jedině zbytky (relikty) východní stěny (zdi) obytného domu a severovýchodní nároží obvodové hradby. |
| Zbytky budovy byly prozkoumány v 50. letech 20. st. A. Milobedzkim. Tento nevelký archeologický výzkum se soustředil pouze na sérii vrtů a několik sond. |
| První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1306. Jejím dědicem byl tehdy Petr erbu Jelita („střeva“), pozdější kastelán sandomirski (mezi lety 1317-1330). Druhým vlastníkem vesnice byl Tomislav, určitě Petrův bratr, zastávající v letech 1317–20 úřad krakovského vojvody, a v letech 1320–30 vojvody sandomirského. Zdejší rod Mokrsků založil svou první opevněnou rezidenci na místě dřívějšího Dolního Mokrska, nedaleko farního kostela ze 13. st. Zbytky této stavby (objektu) jsou zachovány ve tvaru kuželovitého návrší (hradiště), které prozkoumal W. Pyzik. |
| Určitě následující pokolení Mokrských uznalo tuto rezidneci za málo pohodlnou a brzy bylo přikročeno ke stavbě nového sídla na území Horního Mokrska. Jejím zakladatelem byl pravděpodobně jeden ze synů Petra, krakovský biskup Florián nebo jeho bratr Klement, kastelán radomský (v letech 1363–87). |
| Hrad byl postaven ve druhé pol. 14. st. Můžeme se domnívat, že hradní kaplan vykonával v letech 1384 – 5 svou službu již v novém sídle. Jasné potvrzení funkce nového hradu, označeného jako „castrum superior“, obsahuje dokument z r. 1428. |
| Rod Mokrsků pozbyl svého panství již v r. 1509. Během první pol. 16. st. hrad změnil minimálně 5 x vlastníky. R. 1531 Mokrsko společně s hradem a třemi okolními vesnicemi nabyla královna Bona. Jejím jménem provedl přestavbu sídla Petr Kmita, který nikdy nebyl jejím vlastníkem, ale jemuž se většinou připisuje renesanční modernizace hradu. Období vlády královny Bony nad Mokrskem trvalo krátce, neboť již r. 1540 jmenuje po sobě dědice – rod Sancygniowski – uloženo v zemských deskách (komorní knihy). |
| Na hradě se později dost často měnili majitelé (vlastníci) až přestal na přelomu 18. a 19. st. plnit svou funkci trvale obývaného sídla. Když v letech 1844–6 Kazimír Stronczynski prováděl inventarizaci budov (objektu), byla již značně zničena. |
| Zachované dodnes pozůstatky hradu pocházejí jistě z doby po přestavbě provedené v první polovině 16. st. |
| Rezidence se tehdy skládala ze 2 částí, hradu na pahorku, obklopeném vodním příkopem a také podhradí (předhradí) do kterého vstup umožňoval násep (hráz), nasypaný uprostřed bažinatých luk. |
| Vlastní hrad byl zbudován z kamene na pravoúhlém půdorysu podobném obdélníku o rozměrech přibližně 25 x 45 m. Jeho západní část kurtiny (obvodové hradby) vyplnila jednotraktová obytná budova, mající podsklepení a 3 nadzemní podlaží. Sklep, přízemí a první patro byly rozděleny na 3 čtvercové místnosti. Ve druhém patře se nalézal velký reprezentační sál a boční komnata. Nádvoří o rozměrech 24 x 29 m, bylo obklopeno ze 3 stran obvodovou hradbou, zakončenou strážním ochozem. |
| Vysoká věž brány se bohužel nezachovala, byla vysunuta jako rizalit před líc jižní hradby, v půdorysu měla tvar podobný čtverci. |
| Následkem rozšíření (přístavby), hypoteticky datované do období mezi polovinou 16. a počátkem 17. st., byl dostavěn zevnitř jižní obvodové hradby, po obou stranách věže brány, dvoupodlažní křídlo (trakt). |
| Pravděpodobně ostatní investice, uskutečněné (provedené) určitě ve druhé nebo třetí čtvrti 17. st., bylo zvýšení obvodové hradby. |
| V okolí se nachází opevněný residenční dvůr Sobków a klášter Jedrzejów |
|
|
|
 |
|
hrad Miedzygorz |
zpět na mapu kraje Swietokrzyskie |
kostel a město Opatów |
