Polsko

Kraj  Podkarpackie - HRADY
OPATÓW   
jedno z nejstarších měst na území Polska vystavěné na místě slovanského hradiště

znak okresu Opatów

znak města Opatów

Nevelké městečko na Sandoměřské plošině, kterým protéká říčka Opatówka, dříve zvaná Łukawa, tvořící v okolí malebné lesnaté údolí.
Počátky Opatowa sahají až do prehistorických dob. Křížily se zde obchodní i komunikační linie, zejména jedna z větví jantarové stezky vedoucí od Černého moře přes Lwów a Sandomierz k Baltu a obchodní stezka z Kijeva přes Lublin do Krakova.
Opatów se řadí k nejstarším doloženým osadám v Polsku. V 8. až 9. st. vzniklo na návrší na místě dnešního kláštera bernardinů raně slovanské hradisko. Mělo oválný tvar o průměru cca 80 m, vnitřní zástavbu tvořily malé dřevěné chatky. Archeologicky je doložena i osada vzniklá následně vedle hradiska.
Ve 12. st. se vlastníky Opatowa stali biskupové lubuszští, kteří sem přenesli své sídlo z Lubusze nad Odrou. Byla to doba rozkvětu místa, které těžilo ze své výhodné polohy na křížení důležitých obchodních komunikací uprostřed tehdejšího Sandoměřského knížectví. Jméno Opatów se poprvé objevuje v listině Kazimíra Spravedlivého v r. 1189.
V r. 1282, podle zvláštního lokačního privilegia knížete Leška Černého, biskup lubuszský Wilhelm mohl na místě starého hradiska a vsi založit město, které bylo projektováno v okolí kostela Panny Marie a později bylo nazýváno Starým Městem. Nové město, zvané Wielki Opatów, vzniklo až v první pol. 14. st. na protějším břehu říčky Opatówky. V té době bylo staroměstské návrší opuštěno. Privilegium Vladislava Lokýtka z r. 1328 již uvádí nové jméno. V pozdějších dobách Opatów často hostil polské panovníky, od r. 1471 byl hlavním městem sandoměřského okresu a konaly se zde okresní šlechtické sněmy. Osudy města zmítaly tatarské nájezdy (1499, 1502).
R. 1514 odprodali lubuszští biskupové Opatów a okolní majetky Krzysztofowi Szydłowieckému, kancléři Polského království. Ten nechal v letech 1515 až 1530 město opevnit kamennou hradbou se čtyřmi branami - Krakovskou, Sandoměřskou, Lubelskou a Varšavskou. Do dnešních dob se však z těchto fortifikací dochovala pouze Varšavská brána a malé útržky hradebních zdí. Hradby byly rozebrány na stavební materiál pro stavbu nových zděných měšťanských domů po požárech města. Poslední větší úseky hradeb zanikly na konci 19. st.
Po smrti Krzysztofa Szydłowieckého připadl Opatów jeho dceři Žofii. R. 1536 přešel v rámci jejího věna na Jana Tarnowského, velkého korunního hejtmana. Dalšími majiteli poddanského města pak byli Ostrogští, Radziwiłłové a Wiśniowiečtí. Od pol. 17. st. začalo město ztrácet na významu a v letech 1655 až 1660 bylo několikrát vydrancováno švédskými vojsky. Zkázu pak dokonalo několik požárů, které z kdysi kvetoucího městečka učinily provinční hnízdo.
Varšavská brána stojí na severní straně města, směrem na Ostrowiec Swiętokrzyski. Byla postavena r. 1520. Je to nízká rozložitá dvoupodlažní hranolová věž s průjezdem. Nad vnějším vjezdem se nachází znak s erbem zavinuté střely Szydłowieckých a klíčová střílna. Východním směrem od brány se dochovala část městské hradby z 16. st.
Kolegiátní kostel sv. Martina je románská stavba s vysokým dvojvěžovým průčelím, postavená z pískovcových kvádrů před polovinou 12. st., s přístavbami z druhé pol. 15. st. a 1. pol. 16. st. (zaklenutí hlavní lodi, transept, čelní štít). Nové zaklenutí lodi pochází z let 1710 až 1740. Kostel byl restaurován v letech 1955 až  1957. V interiéru barokní nástěnné malby (okolo 1743 a po r. 1764 -Maciej Reychan) a renesanční náhrobky v severním transeptu - Krzysztofa Szydłowieckého (Jan Cini a Bernardino de Gianotis - 1540) s vloženou deskou ze scény tzv. Opatowského lamentu a Anny Szydłowiecké (Bernardino de Gianotis - 1536).
Zajímavé je i opatowské podzemí. Chodby jsou vyražené v měkkých horninách, první vznikly údajně již ve 12. st. (?) Sloužily původně jako bezpečná kupecká skladiště. Postupně byl systém rozšiřován a během tatarských nájezdů posloužil i jako útočiště místních obyvatel. Chodby procházejí pod celou starou zástavbou, spojují větší skladištní komory a mají několik výškových úrovní v délce mnoha set metrů. Dodnes nebyly zcela zmapovány. Dnešní vchod do podzemí (placená prohlídka s průvodcem) je v jednom z domů na Rynku.
V okolí nalezneme opevněný kostel Ptkanow a hrad Tudorów

hrad Mokrsko Górne

zpět na mapu kraje Swietokrzyskie

 hrad Ossolin