Schönenburg - Wachau, D. Rakousko

SCHÖNENBURG

klasický "drnoberg" i když s výraznými pozůstatky zdiva

Již v letech 1122 až 1125 je písemně uváděn jakýsi "Heinricus de Sconiberch", ministeriál vévody Leopolda III. Možná jej lze spojovat s Jindřichem von Zöbing, příslušníkem rodu von Kuenring. Toto však nelze prokázat.

Mezi lety 1122 až 1125 je zde také několikrát uváděn jako purkrabí Rapoto I, také příslušník rodu von Kuenring, pravděpodobně příbuzný výše jmenovaného. Jeho syn Rapoto „Mladší“ je zde ve stejné funkci uváděn v letech 1190 až 1214. Mimo jiné je také uváděn mezi vévodovými ministeriáli.

Poslední doložitelný člen této rodiny je Jan von Schönberg. Ten, díky finančním potížím a rozepřím se zemským knížetem zapříčinil, že hrad byl r.1372 oblehnut. S jakým důsledkem není uvedeno. Jisté však je, že Jan umírá r. 1387 násilnou smrtí. Od r.1388 je toto zboží na dlouhou dobu v přímém vlastnictví zemského pána vévody Albrechta III.

R. 1417 je panství dáno v zástavu vévodou Albrechtem V. Leopoldu von Eckartsau. Před r. 1428 je předán do užívání rodině Koloman von Königsberg. Ti jsou vystřídáni r.1467 pány von Raubscharen.

Mezi r. 1481 až 1491 je hrad střídavě obsazován uherskými a českými vojsky.

Od Ludvíka von Königsberg získal panství r. 1612 Adam Fröhlich. R. 1627 je zde uváděn jako majitel Erhart Hoffmann a po něm 1635 Jan Baptista Verda von Verdenberg, majitel panství a hradu Grafenegg. Od této doby zůstává panství Schönberg trvale spojeno s panstvím Grafenegg v jeden celek.

Zánik hradu mají na svědomí až vojenské akce švédských vojsk r. 1645. Vischerova rytina z r. 1672 zachycuje hrad jako jen částečnou zříceninu, ale již r. 1778 jsou velké části hradu rozpadlé možná právě díky přičinlivému místnímu obyvatelstvu, které jeho zdi a další části odváželo jako stavební materiál. V r. 1837 při popisu panství je zde naposledy zmiňována ještě částečně stojící bývalá hradní kaple sv. Pankráce s freskovou výzdobou.

Zřícenina se nalézá přímo v obci, jižně od farního kostela, na zarostlém pahorku, nad levým břehem řeky Kamp. Jádro zříceniny leží na zaobleném vrcholu kopce a je od západu převýšeného zázemí odděleno 2 do skály vytesanými příkopy. Nad nimi vystavěný val je vyskládán z mohutných kamenů.

Z dodnes zachovaných základů staveb v areálu lze stěží dedukovat, jak původně celý hrad vypadal. V centru na návrší jsou pozorovatelné nepatrné zbytky zdí a části dvou kleneb, které lze podle struktury zdění zařadit do pozdního středověku či ranného novověku. Použitý lomový kámen, podélně skládaný, přinejmenším patří ještě do 12. (max.) 13. st. Západním směrem od centra strmě ční kupa suti - části po dvou původních věžích, po nichž se nezachovaly žádné další zbytky. Odtud vede, ještě v značné výšce zachovaná, zeď k jižnímu svahu. Tento zbytek zdi lze přiřadit až do pozdního středověku, o čemž svědčí několik původních střílen se zachovanými špaletami. Plnila funkci vnějšího opevnění směrem od návrší k jádru hradu.

Od západní a severní strany kopce zajišťovala funkci vnějšího opevnění „do ztracena jdoucí“, polygonální obvodová hradba, bohužel do dnešní doby jen částečně zachovaná. Ta pocházela pravděpodobně až ze 14. st., patří tudíž mezi mladší stavební konstrukce, a byla vystavěna na starších základech.

Hrad byl vystavěn na několika terasách ve svahu a byl dodatečně ohrazen vnějším valem. Na Vischerově rytině pocházející z r. 1672, je ještě vyobrazena objemná, ale již v částečných troskách se nacházející stavba se 2 hradními věžemi, další konstrukční části nelze již dnes blíže určit, neboť se nezachovaly.

V okolí se nachází hrad Falkenberg


hrad Schönbühel a.d. D.	zpět na mapu okresu Wachau	hrad Sichtenberg