Rakousko |
Kraj Dolní Rakousko - HRADY |
|
SCHÖNBÜHEL a. d. D. |
veřejnosti uzavřený a zachovalý gotický hrad |
|
|
|
Schönbühel tvořil již od 9. st. část vlastnictví pasovského biskupství. Kolem r. 1100 se nazývají podle tohoto panství svobodní páni Marchward a Bedřich jako leníci pasovských biskupů. Mezi lety 1180-1260 jej jako své léno vlastní ministeriálové von Aggsbach-Werde. |
Před r. 1264 je předán podíl na panství pánům von Radeck, a dále pánům von Wesen. Od r 1318 patřila Konrádovi on Eisenbeutel polovina majetku. Dále od r. 1323 byl hrad spravován administrativně pasovskými purkrabími. |
V r. 1396 je prodáváno celé panství již jako svobodný (nikoli lenní) statek příslušníkům rodu von Starhemberg a ti kolem r. 1414 začínají provádět rozšíření obytných místností. Teprve v r. 1819 přechází zámek na hrabata Beroldingen, kteří této stavbě dali dnešní vzhled. |
V r.1927 získávají toto zboží hrabata von Seilern-Aspang, kterým patří dodnes a panství spravuje firma Schönbühel-Aggstein a.s. |
|
Původní hradní dispozice byla situována trochu severněji od současného zámku, který se rozkládá na ploše cca 150 m dlouhé a 50–100 m široké. Od severovýchodu k ní na ostrožně přiléhalo také hospodářské zázemí. Na severozápadě a jihozápadě vysoká skála příkře 36 m klesá k Dunaji. |
Vlastní ostrožna byla využívána již v době bronzové, za časů „urnových polí“ i v době římské. Trvalé osídlení se datuje k rannému středověku. Ze severovýchodu bylo předhradí dříve chráněno valem a příkopem, který se nalézá uvnitř areálu současného parku. Neobyčejně hluboký a široký, ve skále vylámaný, půlkruhový příkop probíhající od severozápadu k jihu, bránil vstupu ke starému hradu. |
Vlastní zámek, nalézající se v centru dřívějšího hradního jádra, je novostavba z let 1819-21. Ale již mezi lety 1710-27 vyplývá z dokumentů, že „starý zámek" byl nahrazen novostavbou. |
Z nejstarších konstrukcí je dodnes ještě zachovala jižní válcová věž a křídlo s kaplí, které lze datovat do konce 15.st. Z mladší doby pochází pilastry orámovaná zámecká brána a cibulová nástavba střechy věže. Mohutná hranolová věž o půdorysu 10 x 8,3 m a tlouštkou zdí až 2,7 m, pravděpodobně původně sloužila jako průjezdní brána nebo ve vrcholném středověku přestavěný bergfrit. Jižním směrem od věže vede 1,4–1,6 m silná polygonální obvodová hradba. Ta vytváří zalomené jižní zámecké průčelí a je přerušena až výše jmenovaným křídlem s kaplí. Dnes již jen v základech budov jsou patrné zdi, které patří do středověké etapy výstavby, stejně tak oblý až polygonální průběh příkopu. |
Přes současnou podobu lze jen hypoteticky určit rozsah hradního areálu z přelomu 12. a 13.st.. který uzavírala polygonální obvodová hradba, a jenž byl v 15. st. příslušně upraven pro potřeby obrany i reprezentace. Rozsáhlá, nezastavěná terasa na jihozápadní straně zámku byla založena ve skalním svahu a v pozdním středověku byla obklopena obvodovou hradbou. Pozdně středověká mohutná brána vznikla na místě staršího vstupu. Celý areál terasy ve středověku sloužil jako předhradí. U severozápadního skalního zlomu, v místě kde přiléhá k Dunaji, je možné spatřit pravoúhlou vylámanou šachtu, na jejímž horním konci jsou vidět zbytky zdí. Pravděpodobně se jedná o dřívější přístup pro služebnictvo, neboť výklad, že se jedná o šachtu cisterny k Dunaji (odtokový kanál), se jeví jako nelogický. Poměrně složitý přístup k jádru je v této oblasti typický již pro pozdní středověk. Došlo k přestavbě terasy vně příkopu pro další předhradí, eventuálně pro nový parkán. Částečně byly vyplněny případně obloženy kontreskarpy příkopů a současně propojeny s vnějším předhradím. |
V 16.st. byla vybudována případně změněna původní. budova severovýchodní brány, vybavená padacím mostem pro vozy a brankou pro pěší. Tím došlo k zasypání starých příkopů a jejich využití pro hospodářské účely statku. Architektonické detaily a v základech jádra použité klínové zdivo pochází z druhé pol. 15. st. |
Velmi dobře udržovaný zámek s přiléhajícím parkem je dnes soukromým sídlem a veřejnosti je nepřístupný. |
V okolí se nachází hrady Weitenegg a Wolfstein |