| Rakousko |
 |
| Rakousko |
|
|
Kraj Dolní Rakousko - HRADY |
|
|
GMÜND (Č. Velenice)
 |
| gotický vodní hrad renesančně přestavěný, zapojený do městského opevnění |
|
|
|
|
|
|
|
|
| První zmínka o hradu pochází z r. 1217, kdy byl ve vlastnictví Hadmara II. z rodu Kuenring. V r. 1257 poprvé sloužil městu jako soud, a k r. 1278 je v listinách uveden k městu Gmünd. Po Jindřichovi III. von Kuenring byl předán hrad panu Vokovi z Rožmberka. |
| Od r. 1262 až do r. 1418 byl ve vlastnictví pánů z Lichtensteinu, nakonec od r. 1418 do 1484 v držení rodu von Puchheim. V r. 1483 se zradou dostal do rukou Maďarů, 1484 byl králem Maximilianem I. za trest zabaven Puchheimům. Jako hradní správce zemského knížete se objevuje nejdříve Mikuláš Spanowsky. |
| V r. 1518 bylo panství zastaveno Vilému von Greiss. R. 1585 přešlo panství na pány von Greiss a v r. 1601 konečně koupí opět do majetku svobodných pánů von Puchheim. |
| Od pol. 17. st.. dochází k rychlé a časté změně majitelů. Postupně následují : Zinzendorf, Khuen, Geymann, Volkhra, Geyersberg, Gemminger, Koller, Geusau. Od r. 1844 je v majetku měšťanské rodiny. Nakonec r. 1859 přechází na arciknížete Sigismunda von Habsburg-Lothringen. |
| Dnes je ve vlastnictví města a jsou zde k mání byty na prodej. |
|
|
| Hrad (zámek) se nalézá v západní části města, na okraji zástavby, na zvýšené terase pravého břehu říčky Lainsitz, těsně u hranice s ČR. Výstavba hradu podle dosavadního názoru souvisí se založením hraničního města Gmünd. |
| Jedná se pravidelnou, městskou stavbu na terase u soutoku dvou řek Lainsitz a Braunau, která vznikla za Hadmara II. von Kuenring před r. 1217. Hradní areál byl původně zavázán do jihozápadního nároží městského opevnění v blízkosti hranic. Dnešní vzhled stavby odpovídá přestavbám a rekonstrukcím, které na ní byly provedeny. Poslední úprava je adaptací pro bydlení. |
| Jedná se o třípatrovou, čtyřkřídlou stavbu na lehce posunutém pravoúhlém půdoryse. Podoba hradu byla silně přestavěna v 16. st. kdy byly sjednoceny fasády a nádvoří obklopeno dalšími stavbami. Bylo však použito základů starších konstrukcí, pravidelného kastelu, pravděpodobně z I. pol. 13. st. |
| Původní 1,3 až 1,7 m silné obvodové hradby ohraničovaly areál o rozměrech asi 47 x 43 m. jihozápadní věž, byla zároveň rohovou věží městského opevnění, se ještě dnes tyčí nad další stavby. Odkazy na pravidelné kastely připouštějí existenci dalších tří nárožních věží, jejichž délka strany by mohla být mezi 8 až 10 m. |
| Mezi obě jižní věže byl zasazen současný palác, který byl uzavřen starší konstrukcí brány. Výstavba probíhající v průběhu 15. a 16. st. se z vnitřní strany opřela na obvodovou hradbu. Jen východní branská věž z 15. st. a část staveb na jižní straně z barokní přístavby leží mimo okruh hradeb. |
| Vnější opevnění ve formě vodních příkopů bylo v průběhu věků zničeno. Jen rybník umístěný v jižní části zámeckého parku odkazuje na podobu původních opevnění. |
| Ve své době založení, před r. 1217, se jednalo o vyspělou pevnost, jejíž založení bylo dřívější, než sekundární fáze výstavby městského opevnění. |
| V okolí se nachází hrady hlavně v Čechách |
|
|
|
 |
|
hrad Gars a. Kamp |
zpět na mapu okresu Waldvierteil |
hrad Greillenstein |
