Rakousko

Kraj  Dolní Rakousko - HRADY


GARS  a. Kamp 
zřícenina velkého, ranně románského hradu

další foto hradu (klikni brána)

půdorys hradu

Ve II. pol. 11. st., pravděpodobně po bitvě u Mailbergu v r. 1081, byla na tomto místě založena falc - Babenbergská residence. Ta se stala na čas přechodným centrem zemského vládce na sever od Dunaje. Z té doby pochází jeden sporný vzkaz, v němž je uvedeno následující : biskup Udalrich von Passau (1096-1121) nechal vysvětit "kapli nad bránou", zasvěcenou sv. Pankráci.
Mezi lety 1120 - 22 byl zde za panování vévody Leopolda III. pořádán zemský sněm. Teprve v r. 1114 se tu objevuje jakýsi Erchenbert "Gorzensis castellanus", jako první prokazatelně doložený purkrabí na hradě Gars, z kterého se později stal vlivný a významný, zemský ministeriální rod. Tento šlechtický rod, poměrně finančně zajištěný svými příbuzenskými svazky s rodem Kuenringerů, zde na hradě sídlí až do vymření po meči r. 1367.
Z r. 1373 je doložena úmluva o dělení majetku mezi Heidenreichem von Maissau a Dorotou von Gars, kdy došlo ke změně ve vlastnictví panství - přešlo na rod von Maissau a ti zde do r. 1430 zůstali jako majitelé celého panství.
Po jejich panování zemský kníže začal panství dávat do zástavy, postupně je propůjčen několika šlechtickým rodům. Tak kromě jiného zde sídlili rody : Fronauer, Eitzinger, Lamberg, Neudegg a Teufel.
Za Jiřího Teufela došlo mezi r. 1548 až 9 a následně r. 1576 k významné stavební činnosti, o čemž nás informují zprávy z té doby. R. 1622 bylo předáno panství jako přímé vlastnictví Vincentu Muschingerovi, mezi r. 1667 - 1701 patří svobodným pánům von Oppel, kteří tu nechali vystavět opět další novostavby.
Také další vlastník hrabě von Rottal po r. 1709 přistavuje nové budovy. Po něm zde sídlí Jindřich von Wallhorn a později hrabě Fuchs. Od doby 18.st. dochází k pozvolnému úpadku. R. 1742 vyhoří při požáru zámecká budova, r. 1781 úderem blesku při bouřce vznikne další požár, nakonec v r. 1809 poslední požár urychluje chátrání celého hradního areálu. R. 1829 přechází do majetku rodiny Croy.
Dnes je v držení města Gars.

Zřícenina hradu se nachází na jižním výběžku návrší mezi řekou Kamp a ústím Jeleního potoku. Tento široký hřbet na pravém břehu řeky Kamp, proti osídlení města Gars a Thunau, mírně klesající do údolí, byl vhodný ke zřízení rozlehlého hradního areálu. Patří mezi ranné – románské stavby, svými rozměry a rozsahem jednotlivých budov vyjadřovaly Babenberkové své panské právo. Sloužilo jim v této době jako centrum moci a další výstavbou byli pověřeni zdejší purkrabí.
Pravděpodobně nejstarší budovou celého areálu je tzv. „Feste Haus" – zachovaný donjon, situovaný na skále uprostřed dispozice. Dodnes má čtyři podlaží. Vnější rozměry jsou 18 x 11 m a tlouštka zdí v přízemí je 2,1 m. Přízemí je vystavěno z přesně skládaného, deskového lomového kamene datovaného do I. pol. 12. st. Četné otvory z první fáze výstavby, jakož i několik oken se šikmým ostěním ve čtvrtém.poschodí, patří k architektonicky významným prvkům.
V několika stavebních fázích vznikla snad již koncem 12.st., avšak převážně v I. pol. 13. st., ohromná vnější obvodová hradba. Ta se svojí celkovou délkou 330 m uzavírá celý areál délky 130 a šířky 80 m.
Proti severozápadní straně býval u obvodové hradby vystavěna osmiboká reprezentační věž o Ø 10,5 m  a dosahující výšky 21 m. Použitím velkých kamenných kvádrů na její výstavbu ji lze datovat do konce 12.st.. Severní část obvodové hradby je z opracovaných, malých kvádrů. Dodnes dosahuje výšky asi 6 m a je zakončena cimbuřím.
V jihovýchodní části se nalézá zbytek původní reprezentativní budovy s bránou, která v přízemí původně obsahovala kapli. Jedná se  přibližně o čtvercový sál, se dvěma valeně zaklenutými poli, který na východní straně má apsidu - arkýř vyložený na krakorcích.
V patře nad kaplí byl v bráně vyložen ochoz se zděnou poprsní hradbou. Západně od ní byla nakonec postavena na nádvorní straně "síňová stavba", dodnes částečně zachovaná. Průzkumy prokázaly, že mohl být sekundárně použit vrcholně středověký stavební materiál. Západní čelní stěna patří k nejstarším zděným konstrukcím;  skládá se z malých, opracovaných kamenů; zde umístěná stará zástavba možná spadá ještě do 12. st. Části kaple, přiložené k obvodové hradbě, náležejí ke konstrukcím 13. st. Jedno ze zámeckých křídel integruje v sobě starší stavbu ze 13.st., zděnou z velkých kvádrů.
Velká část západní obvodové hradby je v základech vystavěna z kvádrů pocházejících z přelomu 12. a 13.st. Většina této hradby byla koncem středověku přestavěna. Ze poslední IV. 14. st. pochází západní část hradby přiléhající k bergfritu s dovnitř otevřenou baštou, z jejichž  boků vedl přístup na korunu zdi s cimbuřím a na ochozy. Další dovnitř otevřená bašta stála v jihozápadní části obvodové hradby, kde byla zesílena stará hradba z vnějšku novou přístavbou. Z nádvorní strany vnější hradby byla provedena další obvodová zástavba, takže byly ponechány jen úzké prostory pro komunikaci.
V pozdním středověku (15.st.) bylo jádro hradu s donjonem přestavěno na re­prezentativní obytnou část. Uprostřed bylo vystavěno dvou patrové jižní křídlo délky 38 m a šířky 10 m, které ve východní části obsahovalo bránu. Dodnes se zachovala okna z 15.st.
Donjon, ohrazený ze severní strany polygonální hradbou, do značné míry kopíruje skalní pahorek. V  pozdním středověku byl přestavěn za použití klínového zdiva, přičemž bylo znovu často použito kvádrů ze starších konstrukcí. Do jaké míry tyto konstrukční části, eventuelně stará zástavba jádra, byly přestavěny nebo zničeny, není bez průzkumu možné zjistit. Jádro bylo v době středověku ohrazeno příkopem, který byl v pozdější době zasypán.
Novověk přinesl areálu opakované doplňky a změny. Jak se postupně zvyšovaly obytné potřeby, vzniklo kolem r. 1600 56 m dlouhé, třípodlažní zámecké křídlo v severovýchodní části dispozice směrem k obci, jenž nahradilo odpovídající část staré obvodové hradby. V 16.st. byl vytvořen v severní části parkán, posilující obranu nové brány a náročná mostní konstrukce, která nahradila starší, pozdně středověkou bránu (neplnící již svou funkci) a r.1709 byla prolomena dolní část bergfritu a nově v něm umístěn průjezd.
Další obvodová obytná zástavba již patří k novověkým konstrukcím. V té době byla většina staveb zvýšena o několik poschodí (brána, kaple) a obdržela renesanční zaoblená cimbuří; to vše bylo r.1781 úderem blesku zničeno.
Na  terase jihovýchodně od hradu je položena fara a původní hradní kostel sv. Gertrudy, původně stojící na cestě k bráně. V západní části kostela se nalézá na otevřené arkádě původní panská empora.
V okolí se nachází hrad Rosenburg, Kamegg a další v sousedním okresu Wachau

 hrad Fronsburg

zpět na mapu okresu Waldvierteil

hrad Gmünd / Č. Velenice