| Rakousko |
 |
| Rakousko |
|
|
Kraj Dolní Rakousko - HRADY |
|
|
HORN
 |
| původně celní, dvojvěžový gotický hrad (modifikovaný polský Gollub) |
|
|
|
|
|
|
|
|
| Po rodu Weltinů se dostal Horn již v pol. 11.st., v souvislosti s hraběcím párem Gerolda a Kristýny, kteří patřili k příslušníkům rodu Rebgau, do majetku tohoto rodu. Ti jej vlastnili pravděpodobně až do r. 1156, kdy panství přechází do vlastnictví hrabat von Poigen-Rebgau (až do r. 1171). |
|
Od pol. 12.st. byli po hradě Horn jmenováni ministeriálové (1156 "Adelbertus de Horne"), přičemž byl majetkem zemského knížete. Území Maissau-Mühlbach-Schwarzenau v té době spadalo pod společný farní úřad. |
| V r. 1220 a 1237 jsou písemně označeni obyvatelé Hornu jako "urbani" = měšťané; v r. 1272 jako "cives". V pol. 13. st. se stal Horn celním a mýtným stanovištěm. Soustavná výstavba byla uskutečněna pravděpodobně nejdříve v době vlády krále Přemysla Otakara II. v II. pol. 13. st. a pak pánů von Maissau, kteří jej po r. 1246 s celým panstvím dostali lénem. Následují páni von Puchheim, kteří jej v II. pol. 16.st. pozbývají. |
| Po r. 1620 je následuje rod Muschinger, poté von Kurz a konečně r.1676 hrabata Hoyos-Sprinzenstein. Současným majitelem hradozámku je Jan Hoyos. |
|
|
| Dnešní „hradozámek“ se nalézá v jjihovýchodním nároží původního městského opevnění, na zvýšené terase nad soutokem dvou potoků - Taffa a Modringbach. Tato původní stavba je předchůdcem pozdějšího městského hradu. Možná byl původní hrad orientován směrem na východ, a posléze byl při rozšíření města zahrnut do opevnění. Dnešní stavba v sobě zahrnuje značné části mohutného pravidelného hradu typu kastelu, orientovaného severojižně, o půdorysných rozměrech cca 45 x 30 m. |
| V jihovýchodní části dispozice dodnes stojí kolem 30 m vysoká, hranolová věž na čtvercovém půdorysu o hraně asi 9,30 m (tzv."Zlodějská věž"). Jedná se o zachovalou středověkou konstrukci, která byla později zapojena do východního průčelí jižního křídla. Použitím (uvnitř patrného) lomového zdiva a dle zachovalých zbytků sedile v okenních nikách lze datovat stavbu do ranného 14.st. Kromě několika střílen má stavba v nynějším šestém poschodí ještě výstup na původní, vyložený dřevěný ochoz. |
| Dle výzkumů zde prováděných lze usuzovat na další (patrně válcovou) věž (bergfrit) v severozápadním nároží o síle zdiva 2 m. Ta byla natolik přestavěna a zakomponována do jednoho z křídel, že dnes není patrná. |
| Dvou věžová dispozice hradu pravděpodobně pochází ze stejné etapy výstavby hradu a města za pánů von Maissau, kteří po r. 1246 obdrželi toto panství. Také nejstarší část městské hradby, dodnes zachované, lze datovat do II. pol. 13. st. K r.1347 je písemně uvedena kaple sv. Pankráce, která se měla nacházet ve východním křídle stavby. |
| Dnešní čtyřpodlažní, čtyřkřídlá stavba pochází ze stavebních etap 16., 18. a 19. st. V renesanci, za Puchheimů, byl osazen na severní straně nový portál brány s kladkami pro použití padacího mostu; z nádvorní strany je kartuš s datumem 1539 (viz. foto) a vedle stálo původní schodiště pro koně. Ve východní části severovýchodního křídla je mohutné zdivo pocházející ze 16.st., původně napojené na bastionové opevnění města. |
| Jižní a západní křídlo pochází až z 18.st. Severní křídlo s předsunutou osmibokou věží z 19.st. Dnešní sjednocené členění fasád pochází z I. pol. 18.st. |
| Ve své době byl hrad dostatečně chráněn baštou v severovýchodním křídle a "Zlodějskou věží", která dříve navazovala na východní zeď. Původně byla možná dispozice východním směrem širší a obsahovala též budovu "Krajského soudu" ze 16.st. , jakož i zapojenou městskou hradbu. Protáhlá dispozice statku ze 17. až 19. st. se nalézala na terase z druhé strany potoka Modringbach. |
| V okolí se nachází hrady Rosenburg a Mahrersdorf |
|
|
|
 |
|
hrad Heidenreichstein |
zpět na mapu okresu Waldvierteil |
hrad Kamegg |
