Kollmitz

KOLLMITZ

zřícenina gotického hradu s tzv. "Českou zdí"

půdorys hradu

Další fotodokumentace (klikni brána)

Již od r. 1135 je prvně listinně uvedeno jméno „Chalmunze“. K r. 1293 jsou jmenováni jako majitelé páni von Wallsee, jenž drží hrad jako léno zemského knížete. Do r. 1297 byl jakýsi Heřman „Cholnzer“, nebo rytíř Heřman „Kolmunzer“ písemně zmiňován, pravděpodobně držitel léna rodu von Wallsee.

R. 1346 je hrad majetkem Weicharda von Winkel. V r. 1362 přechází koupí do majetku Ratolda Chrättzer von „Ouen" (Ofen?), r. 1363 se dostal pod správu zemského soudu. Od r. 1371 (ale možná již dříve) patřil hrad Janovi a Bedřichovi von Tyrna, kteří jej později dali do zástavy zemskému knížeti. Jako poručník zemského knížete se zde objevuje poté Jorg Volkenstorffer.

R. 1411 je hrad ve vlastnictví rodu von Hofkirch. Po r. 1493 byl jeho synům Václavovi a Wolfgangovi I. dán v léno. V r. 1530 se objevuje v majetku Viléma I. V této době byli příslušníci rodu Hofkirchů silní obhájci protestantské víry. Proto jim byl r. 1620 veškerý majetek zabaven.

Poté se rychle za sebou mění majitelé: Jiří Schüller, r. 1637 Jan Schubhardt, r. 1642 se stává svobodným panstvím. R. 1693 byl získán do držení kláštera Pernegg, který používal hrad jako letní rezidenční sídlo a prováděl další přestavby. V r.1708 byl předán do držení Františka von Quarient, který hrad přestal využívat k obývání. R. 1760 byl majetkem svobodného pána von Bartenstein.

Kolem r. 1800 následuje z důvodů vysokých daní za nemovitosti snesení střech. Od r. 1932 je ve vlastnictví města Waidhofen na Dyji. V r. 1974 byl založen spolek pro zachování zříceniny hradu Kollmitz, jenž od té doby usiluje o záchranu hradu před zánikem a zpřístupnění pro návštěvníky.

Zřícenina se nalézá 4 km jihovýchodně od města Raabs na Dyji na skalní ostrožně, ze tří stran obtékané jmenovanou řekou, na jejím levém břehu nad obcí Kollmitzgraben. Od protilehlého jižního břehu se naskytuje celkový pohled na protáhlou, odstupňovanou hradní dispozici o maximální délce 120 m a šíře v rozmezí 20–66 m.

Do značné míry se dispozice dělí na jádro hradu, přilehlé z jihu k ostrožně a severní, předsunuté, rozsáhlé předhradí. Nejstarší částí hradního jádra se nachází v nejvyšším bodě skalního hřebene. Jedná se o obvodovou zeď budovy o půdorysu asi 20 x 10 m, jejíž zděná konstrukce průkazně byla datována do pol.. 13.st.

Teprve na konci 13.st. došlo ke značné výstavbě. Ke staré zástavbě byl přistavěn válcový bergfrit o průměru 8,6 m s tloušťkou zdí 2,95 m, dále protáhlá sálová budova a na jižní a východní straně obvodová hradba spojující všechny stavby. Bergfrit byl obehnán plášťovou hradbou, která pokračuje po hraně skály a vznikla v následující stavební fázi – v ranném 14.st. V průběhu 14.stol. vznikla v jižní části stupňovité východní terasy, další k obvodové hradbě přistavěná budova.

Pravděpodobně začátkem 15.st. vznikla reprezentativní budova brány napojená na západní obvodovou hradbu, která se ze severní strany šikmo napojila na starší stavbu brány, stojící na stejném místě a vystřídala její funkci. Nákladně vystavěná brána vybavená padacím mostem pro povozy a brankou pro pěší, obsahuje v horním poschodí vystupující, náročně profilované arkýřové konzole. Kolem pol. 15. st. také vzniklo neobyčejně rozsáhlé předhradí severně od jádra hradu, čímž se prodloužilo předpolí z čelní strany. Vzniklo jako reakce na použití střelných zbraní a všeobecně nebezpečnou situaci, která v té době panovala. V severním nároží dodnes stojí bateriová věž s průměrem 10,8 m a tloušťkou zdí 3,7 m. Severozápadní obvodová hradba byla zesílena dalšími dvěmi okrouhlými věžemi a ve skále tesaným příkopem. Západní věž obsahuje původní bránu s padacím mostem. Odtud vede jihozápadní obvodová hradba k další bateriové věži, subtilnější a menších rozměrů, podél příkrého zlomu, jižním směrem k hradnímu jádru. Vyšší skalní terasa u severozápadní obvodové hradby byla využita k výstavbě velkého hospodářského stavení.

V 15.st. byl zbudován také nový pohodlný přístup k hradnímu jádru. Před vlastní bránou byl veden příjezd přes příkop na silných mostních pilířích. Zvláštností v rakouské hradní architektuře představuje 350 m severozápadně od hradní ostrožny vystavěná tzv."Česká zeď". Ta byla zbudována na takticky výhodném místě, se zřetelem na přírodní skalní útvar, k rozšíření obrany předpolí. Jedná se o 108 m dlouhou a 1,5 m širokou zeď, jenž má uprostřed vyčnívající branskou věž a na obou koncích další flankovací dovnitř otevřené bašty. Branská věž má zachovaný portál s lomený obloukem; ochozy zdi a věže byly opatřeny cimbuřím. Měla znemožnit nepříteli případné obcházení předpolí a také jako rozšíření vnějšího opevnění. Před zdí byl vyhozen příkop a val. Tato výstavba pochází z II. pol. 15.st., jako reakce proti králi Jiřímu z Poděbrad.

Nejpozději kolem r. 1700, došlo k mohutné přestavbě, především obytné zóny, jenž přinesla další zastavění volných ploch a celkové sjednocení až dosud izolovaných budov. Především jižní obytné budovy obsahují množství stavebních detailů - četné velké okenní otvory a zbytky pozoruhodné štukové výzdoby. Z této doby mohou také pocházet částečně zachované červené malby kvádrování na palácových nárožích.

Většina hradu byla nedávno "spolkem k zachování zříceniny hradu Kollmitz" zajištěna. Byla odstraněna zbytečná suť a keře. Obě největší věže byly přistavěním schůdků zpřístupněny, palác na předhradí byl změněn na malé muzeum.

V okolí se nachází hrady Raabs a.d.T. a Eibenstein .


hrad Karlstein a.d.T.	zpět na mapu okresu Waldvierteil	hrad Lichtenfels