Raabs a.d.Thaya

RAABS a. d. Thaya

zachovalý a majestátní gotický hrad

boční pohled na jádro hradu

Území kolem Raabs bylo v 70 tých letech 11. st. darováno králem rodu von Babenberg. R. 1100 je Raabs písemně zmiňováno jako "castrum Rakouz" v držení Gottfrieda von Norimberk. Tento Gottfried je také prvním doložitelným purkrabím v Norimberce. Jeho bratr Konrád I. se již r. 1140 píše von Raabs a je často zmiňován v okolí markraběte Jindřicha II. Zřejmě toto oprašování markraběcích klik přineslo Konrádu II. hraběcí titul.

Na přelomu r. 1191 až 1192 je prodána část panství s hradem hrabatům von Hirschberg-Tallenstein. Část s trhovým městečkem je prodána r. 1200 vévodovi Leopoldu VI. R. 1260 je celé panství spojeno a prodáno českému šlechtici Vokovi z Rožmberka a r. 1282 Habsburkům.

V následujících časech je panství opět rozděleno. „Vévodská“ část s městečkem je zastavena r. 1283 Stephan od. Maissau. Část s hradem získala hrabata von Hirschberg.

Od r. 1297 je „vévodská“ část udělována jako léno. K „hradní“ části je připojeno město a toto celé drží v zástavě páni von Maissau.

Celé panství je nakonec opět spojeno v jeden celek r. 1385 a koupeno pány von Puchheim. V polovině 17. st. tito držitelé získají zvláštním výnosem pro svůj majetek „volnost“. Díky tomu dochází za Puchheimů k rozsáhlé pozdně gotické přestavbě, která probíhá hlavně v letech 1554 až 1560. Další přestavby zasáhly hradní komplex na přelomu 16. a 17. st.

V letech 1702 až 1718 je panství v držení barona Františka Antonína von Quarient a Raall. Dalšími majiteli byly například páni von Bartenstein (1760 až 1829) nebo baroni von Kaiserstein (1829 až 1873). Koncem 19. st. a začátkem 20. st následují časté změny majitelů. Od 1970 zde probíhají restaurační práce. Současným majitelem je Richadr Pils.

Hradní areál se nalézá na protáhlé západovýchodně orientované, skalní ostrožně, západně od městského centra, mezi řekou Dyjí a jejím bočním přítokem. Bezprostředně na sever od hradní skály ústí moravská Dyje do německé. Přístup ke strmé (kolmé) ostrožně je umožněn pouze od západu, z městské části Raabs Oberndorf.

Díky konfiguraci skalní stěny vznikla tedy protáhlá, i s vnějším opevněním asi 200 m dlouhá a 40 m široká hradní dispozice. Proti západní přístupové straně je umístěno potřebné předhradí a parkán. Vlastní 107 m dlouhé, až 37 m široké hradní jádro je situováno v chráněné poloze na východním konci ostrožny.

Předchůdce dnešní stavby se nacházel 1,5 km západně od hradu, dnes již nelze spatřit žádné pozůstatky tohoto šlechtického sídla. Místo je datováno do pozdního 9.st. K jeho zničení došlo již v průběhu 10.st. Jednalo se o sídlo významného šlechtického rodu a centrum regionu. Bohužel existuje málo doložených příkladů pro hradní stavbu z oněch časů na rakouském území.

Současný areál vznikl v několika stavebních fázích v průběhu staletí, takže dnes je k vidění neobvykle mohutný a členitý komplex budov. Uprostřed areálu původně stál palác, jenž se později stal součástí novějších konstrukcí.

K nejstarším stavbám patří románská, předsunutá hradní kaple ve východní části ostrožny - jednoduchá sálová budova s apsidou, jakož i 5-ti hraný bergfrit na západní přístupové straně. Všechny 3 stavby podle typu zdiva z velkých bloků lomového kamene vznikly do I. pol. 13.stol. Část jižní obvodové hradby z opracovaného lomového zdiva pochází ze stejné stavební fáze jako kaple.

Mohutný předsunutý bergfrit flankoval původní bránu. V r. 1996 byl při archeologickém průzkumu učiněn zajímavý nález - mezi dnešním "velkým rytířským sál" a východním palácem se nacházelo cca 6 x 12 m velké sklepení.

Mladší, vrcholně středověká obvodová hradba je napojena na jižní líc zdi kaple. Nejstarší nalezená zeď pochází z osídlení ranného 11.st. Rozsáhlá výstavba a přestavby pozdního středověku a renesance vytvořily dnešní několikapodlažní, vícedílnou dispozici s obvodovou zástavbou, situovanou okolo nádvoří a s integrovanou starou zástavbou. Ke sloučení zástavby došlo v 16.st. Dodnes se zachovalo velké množství architektonických detailů. Část pochází ještě z pozdně gotického hradního jádra. Patří k nim též předsunutá, půlkruhová bateriová věž v jižní obvodové hradbě o průměru 17 m, nazývaná „Ochsenturm“.

V severním čele je studniční, pozdně středověká věž s šachtou dosahující až do údolí (!). Západní předsunutý příhradek ze stejné doby obsahující kromě jiného i tzv. "Hladomornu" a další okrouhlou věž. Tyto stavby jsou však silně ovlivněny přestavbami v 16. a 17.st. V místě 1. nádvoří se nacházel "rytířský turnajový dvůr", s otevřenou arkádou ze 16.st.

Zachovaný hluboký šíjový příkop mezi předhradím a hradním jádrem překlenuje barokní kamenný most. Rozsáhlá parkánová hradba ze 16.st. s půlkruhovými dovnitř otevřenými baštami nad jižní příkrou skálou, flankuje šíjový příkop a velkou část hradního jádra.

V okolí se nachází hrady Karlstein a.d.T., Kollmitz a Eibenstein


hrad Ottenschlag	zpět na mapu okresu Waldvierteil	hrad Rappottenstein