Walkenstein

WALKENSTEIN

hrad přestavěný na zámek cca 10 km severovýchodně od města Horn.

Jak dokazují archeologické nálezy z neolitu a doby bronzové, byla okolní krajina osídlena již v pravěkých časech. První zmínky o zdejší krajině pochází z r. 1074 v souvislostech s příslušníky rodu von Babenberg. Na konci 13. st. jsou zde uváděni, jako vlastníci zdejšího zboží, páni von Kuenring. Tehdy je také poprvé jmenován i hrad. Mezi lety 1265 až 1324 se tehdejší vlastníci začali psát po Walkensteinu a toto zboží užívali jako léno von Kuenringů.

R. 1488 byl hrad nejprve obsazen posádkou českého žoldnéře Jaroslava a potom znovu vojském maďarského krále Matyáše Korvína. V létě r. 1645 dobyly a zpustošily hrad švédská vojska.

Takto poničené sídlo koupil Jan Ehrenreich baron ze Sonnau a nechal jej mezi lety 1660 až 1671 obnovit, respektive přestavět na raně barokní zámek. Po častých změnách majitelů bylo panství postoupeno r. 1760 premonstrátskému klášteru v Geras. Mniši hrad pak využívali jako hospodářské zázemí kláštera.

Od r. 1890 do r. 1938 byl zámek (hrad) zařízen pro účely studenovodných lázní. Největší škody utrpěl zámek v posledních dnech II. sv. války a v době obsazení sovětskými vojsky. V té době byla například téměř zbořena bývalá hradní kaple.

Současný držitel je pan Oto Melchard, jenž nechal provést rozsáhlé renovační práce.

Bývalý hrad a dnešní zámek se nalézá na zvýšené terase v sousedství farního kostela ve stejnojmenném městě. Je obklopen hradbou, v níž je prolomena jedna kulisová brána. Vlastní zámek je bloková dvoupatrová dispozice se čtyřpatrovou branskou věží, která je kryta pyramidovou střechou.

Uvnitř se nachází obdélné nádvoří. Nádvorní strana budov je členěna dvoupatrovými arkádami, jenž jsou v přízemí podepřeny čtverhrannými sloupy, v patrech pak toskánskými. Prostor mezi nimi je vyplněn kamennou balustrádou. Nad pilastry bandážovaným hlavním portálem (1670) se nachází erb opata Pavla Gratschmayra z kláštera Geras datovaný k r. 1781.

Jinak prosté a střízlivé fasády bývalého hradu jsou členěny pouze jednoduchými kamennými ostěními oken. Pod jihozápadním traktem se nachází velké a hluboké sklepní prostory, pozůstatek gotické výstavby hradu.

Z původního vybavení zámku a hradu se nedochovalo v podstatě nic. Lví podíl na těchto ztrátách mají hlavně sovětské posádky, které po II. sv. válce bývalý hrad využívaly jako kasárna. Pokud se přece jen něco dochovalo, tak to pochází z doby užívání zámku co by léčebného ústavu.

V částečně zachovalé hradní kapli, jenž stojí na východní straně zámku, se jako zázrakem dochovaly nástěnné fresky z II. pol. 19. st. Většinou se jedná o romantické pohledy na hrady, zámky a krajiny. Původní barokní fresky jsou zcela zničeny. Pozoruhodný je také veký sál v jihozápadním traktu, zaklenutý na středový sloup a s klenbou zdobenou štukatůrou. z období po r. 1660.

Bohužel zámecký areál je veřejnosti nepřístupný.

V okolí se nachází hrady Starrein a Therasburg


hrad Wegscheid	zpět na mapu okresu Waldvierteil	hrad Weitra