Raueneck

RAUHENECK

románský hrad s tříhranným bergfritem

Již v době kamenné byl vrchol hory obydlený a vykopávky těsně před padacím mostem hradu, na místě zvaném "Hildegardino ticho", o tom podávají svědectví. Nálezy z různých časových období poskytují důkaz, že zde kolem r. 1000 existovala obydlená osada.

První písemná zmínka o hradu pochází z r. 1110, kdy v listině kláštera opatství v Heiligenkreuz byl jako svědek uveden "Hartungus de Rauhenegcke“, patřící k ministeriální šlechtě rodu Türsen. Jako první majitel hradu je v nedatované listině (pocházející asi z období kolem roku 1130) písemně uveden Hartung von Ruhenekke. Tento rytířský rod von Rauheneck, který se od r. 1200 nazývá "Tursen", nechal kolonizovat v průběhu 12. a 13. st. okolní lesy a nechal zde vystavět množství malých vesnic. Hradní páni požadovali od svých poddaných ve vesnicích jen velmi malé peněžní dávky, a služby v lesích.

R. 1384 vymřel šlechtický rod Tursů a majetek přešel na rytířský rod von Wallsee. V následujícím století byl hrad několikrát zničen, ale byl vždy znovu vystaven a částečně i rozšířen. V době sporů o poručnictví nad nezletilým vévodou Albrechtem V., obsadil v r. 1408 purkrabí z Mödlingu hrad a vyplenil celý kraj.

R. 1463 se dostává do vlastnictví Františka von Haag, kterému patřil i sousední hrad Baden. A tak až r. 1477 srbská vojska pod vedením uherského krále Matyáše Korvína dobyla a zničila hrad, který již nebyl znovu obnoven. Posledním členem rodu Wallsee byl Reinprecht V., jímž r. 1483 rod vymírá a hrad se dostává jako komorní zboží do majetku zemského knížete. V r. 1495 byl hrad opuštěn. K definitivní zkáze celého objektu však došlo až v r. 1529, kdy hrad zničili Turci.

R. 1583 jej získává Jiří Saurer von Sauerburg, po něm následuje rodina Quarient a později další rodina Doblhoff – majitelé panství Weikersdorf, která jej v r. 1810 nechala zpřístupnit pro návštěvníky.

Posledním majitelem byl arcivévoda Albrecht, kterému patřila od r. 1871. R. 1961 získalo město Baden hradní kopec s troskami a nechalo jej zajistit.

Hrad je téměř přesně situován severojižním směrem. Vstup do hradu je veden z jihu po mostě, přes ve skále vylámaný šíjový příkop o šíři cca 12 m. Ten ústí do jednoduché kulisové brány, proražené z jihu do parkánu.

Do předhradí, ohrazeného polygonální obvodovou hradbou, svým břitem zasahuje tří hranný bergfrit. Ten dodnes dosahuje výšky 25 m a jeho půdorys má nezvyklý tvar trojúhelníka o přední straně 15,4 m a zadní 20 m. K západnímu nároží bergfritu je přiložena 8 m vysoká hradba jádra s další kulisovou bránou, kterou se dostaneme na nádvoří.

K východní obvodové hradbě byl z nádvorní strany přistavěn podlouhlý tří prostorový palác na nepravidelném, lomeném (obdélném) půdorysu o rozměrech cca 10 x 49 m. K opačné západní hradbě byly přistavěny budovy pro potřeby panstva – kuchyň, sklady, studna, atp. Nevelký palác u západní hradby byl později přestavěn na spižírnu.

Severní obvodová hradba jádra obsahuje další kulisovou bránu, jíž se dostaneme do zadního, severního nádvoří (předhradí ??). To vzniklo později, až na přelomu 14. a 15. st. K jeho severovýchodnímu nároží je přistavěna hradní kaple – jednoduchá stavba s apsidou směřující netradičně k jižní straně. Její románský vstupní portál pochází ze začátku 13.st.

K východní obvodové hradbě byla z nádvorní strany přistavěna další dvou prostorová obytná budova, obdélného půdorysu o délce 22 m a šíři 10 m. Zřícenina je volně přístupná.

V okolí se nachází na protějším vrchu hrad Rauhenstein


stránky hradu Perchtoldsdorf	zpět na mapu okresu Wienerwald	stránky hradu Rauhenstein