Vaud / Waadt |
|
Distrikt Broye-Vully - HRADY |
|
|
LUCENS | |
zcela zachovalý středověký hrad | |
lokace : 46°42'38.71" / 6°50'12.11" | |
starý znak městečka |
|
|
|
|
|
|
|
Na počátku minulého tisíciletí patřilo dnešní území kolem Lucensu ke královskému obvodu Horních Burgund. Centrum vlády tohoto regionu bylo poblíž malé vesnice Curtilles na pravém břehu říčky Broye. Ještě dnes lze rozeznat na tomto místě stopy starého z velké části dřevěného hradiště na jednom z pahorků dnes nazývaném návrší Hügelchen. Území patřilo biskupství z Lausanne až do doby boje o investituru (konec 11. stol.). | |
Ve 12. stol. narazily plány biskupů v Lausanne na zájmy ženevských hrabat, což vedlo k tvrdým bojům. V průběhu těchto válek byl hrad Curtilles zničen a na jeho ruinách byl od r. 1170 biskupem Landri de Durnes stavěn hrad nový. Přestože byl stavěn z kamene, nevydržel další útoky, tentokráte ze strany vévodů von Zaehringen na konci 12. stol. Tento rod měl již postavenou mocnou pevnost při Moudonu a tak byl zřejmě ještě nedostavěný hrad v poměrně „rovinatém“ terénu pouhou a „drobnou“ překážkou na jejich další cestě k expanzi. | |
Tento vévodský „úspěch“ byl však impulsem pro výstavbu nového biskupského hradu. Biskup Roger de Vico-Pisana rozhodl, že nové sídlo bude vybudováno na druhé straně údolí (levém), kde skalnatý a strmý svah zaručoval větší ochranu. Tím byl vlastně položen základ dnešního hradu Lucens, jakožto nástupníka starého hradu Curtilles. | |
Protože byla svrchovanost biskupství stále více tísněna ze strany Savojského domu, počalo svůj vliv rozšiřovat stále více také na údolí a oblast řeky Broye. Tím byl také nový hrad využíván jako jejich upřednostňované sídlo. V r. 1406 se však hradní zdi staly svědkem vraždy biskupa Viléma de Menthonay (zavraždil jej vlastní holič !). | |
Na území Waadt měly ničivé následky nájezdy bernských a švýcarských vojsk (Burgundské války - 1475 až 1476). Těmto událostem se nevyhnul ani hrad Lucens. Byl vydrancován a zapálen. Později, v době jednání o míru, byl ale biskupství navrácen. Biskup se postavil čelem k dílu a nakázal pevnost obnovit. Když však Bernští znovu vtrhli do Waadt, hrad ihned dobyli, protože byl tehdy opět sídlem zemského správce z Moudonu. | |
Lucens sloužil až do r. 1798 jako sídlo bernského fojta. V době francouzské revoluce sem přitáhlo velké revoluční vojsko, které hrad obsadilo bez boje a jako neporušený byl r. 1801 prodán do soukromých rukou (zřejmě Francouzi potřebovali peníze na šíření revolučních myšlenek, nebo spíše na víno....). Soukromým majetkem je dodnes. Veřejnosti je normálně nepřístupný. | |
|
|
Hrad Lucens nalezneme při vstupu do jednoho z vedlejších horských údolí nad řekou Broye. Do dnešních dob se dochovaly budovy a opevnění z období vrcholného a pozdního středověku. | |
Hrad stojí na skalnatém výběžku horského hřebene nad stejnojmenným městečkem a již na první pohled je členěn na dvě základní části: v nejvyšším místě stojící hradní jádro (horní hrad), o něco níže na jižní a západní terase dolní hrad. Na konci středověku vyrostlo další obydlí a hospodářské objekty na jižní vnější terase pod hradem, zhruba tam kde přístupová cesta končí v první bráně opevnění. Tato část má dodnes vzhled malé uzavřené usedlosti. | |
Jádro hradu bylo vystavěno v první pol. 13. stol a mělo tvar trojúhelníku. Bylo tvořeno okrouhlým bergfritem vystavěným v nejvyšším místě staveniště zpočátku s obytnou funkcí, jenž vystupuje zhruba svou polovinou hmoty před obvodovou hradbu, do které je v dolní části zavázán. Svou hmotou zakrýval malé vnitřní nádvoří, v kterém byla do skály vylámána cisterna, navíc bylo jádro obklopeno příkopy a valy. | |
Bergfrit byl původně zakončen ochozem a zděnou kuželovitou střechou. Dnešní stav je až výsledkem pozdějších stavebních úprav ve 14. a 15. stol., stejně jako pepřenky umístěné v nárožích hradby. Přes tyto stavební úpravy se dochovala v jeho zdech zazděná původní ostění oken a dveří. | |
Přístup do jádra byl veden od jihu přes hrazené předhradí rozložené na západní a jižní, níže položené terase. Ze zástavby v tomto prostoru, vyjma brány, několika opěrných zdí a hradby, se nedochovalo do dnešní doby nic. Vše podlehlo pozdější stavební aktivitě ve 14. až 15. stol., která tuto část zcela změnila. Dolní hrad od horního byl navíc oddělen jedním vnitřním příkopem. Nádvoří bylo přístupné jak branou na jižní straně, tak i branou na severu, jenž blokovala další přístupovou cestu přírodním žlebem od východu. | |
V 15. stol. byla vystavěna na jižní straně také další vnější brána (předbraní), která navazovala na níže položený hrazený hospodářský dvůr na terase pod hradem. | |
Dnešní budovy na západním nádvoří (dolním hradě) pochází z výstavby až v „Bernském období“, jenž nahradily původní středověké objekty. | |
V okolí tvrz Curtilles a hrad Villeneuve (Freiburg) | |