Vaud / Waadt

Distrikt  Broye-Vully - HRADY
SURPIERRE    (Freiburg)    
částečně zachovalý hrad na vápencovém útesu
lokace :    46°44'41.67"/   6°51'48.62"

     

 

Starý hrad Surpierre stojí na skalním návrší, vysoko nad údolím řeky Broye. Střední část údolí, nad kterou má z výšky dokonalý přehled, se rozkládá přibližně na půli cesty mezi městy Moudon a Payerne.
I samotné panství, ke kterému dříve hrad patřil, je zajímavé. Tato oblast odpovídá ve skutečnosti z velké části k jedné enklávě, která byla osazena městským státem Freiburg na území kantonu Waadt, a zahrnovala celkem 6 komun (obcí). Teritorium je téměř dokonale pravoúhlé. Každá jeho hranice je přibližně dlouhá 3,7 km. Východní se západní je stejně jako severní a jižní skoro paralelní. Na druhou stranu mohou být hranice jdoucí ve směru údolí Broye, bez námahy vloženy do římské topografické sítě, tak jako bylo založeno město Avenches. Možná to potvrzuje, že takto ohraničené území existovalo po dlouhou dobu. Poněvadž se ví, že tato náhorní plošina, táhnoucí se mezi řekou Broye a Neuchatelským jezerem, byla osídlena lidmi již ve velmi ranném věku, nedá se přesně stanovit, v kterém časovém období bylo vytvořeno centrum panství.
Podle ústního podání se traduje, že Surpierre bylo již v 6. stol. důležitým bodem Burgundského království. Tudíž zdá se je patrné, že na takové lokalitě, jenž ovládala důležitou spojovací cestu pod ní vedoucí, muselo vzniknout strážní stanoviště. Ve starých listinách je ovšem uvedeno opevnění až krátce před pol 12. stol., které tehdy patřilo šlechtickému rodu s přídomkem Surpetra, ale muselo být vystavěno již dávno před tímto datem. Dodnes se nedá s jistotou říct, jestli se nacházelo v prostoru dnešního hradu, nebo někde v jeho okolí.
V dějinách se panství Surpierre objevuje teprve v průběhu 13. stol., kdy se jeho novými majiteli stávají páni z Cossonay, a stává se důležitým pilířem v jejich teritoriu, jenž bylo tehdy rozdrobeno. Rozsah jejich panství sahal od Mont-sur-Rolle až po Grandcour v blízkosti Estavayer. Noví majitelé pravděpodobně nechali  hrad na konci 13. stol. přestavět. Současná podoba hradu zahrnuje pouze několik konstrukcí svého předchůdce, jako např. hranolovou věž čtvercového půdorysu patrně s obytnou funkcí, která stojí přímo u hrany skalní terasy nad údolím.
Dalšími prvky starého hradu je kaple se zachovaným ranně gotickým oknem s lomeným obloukem ostění, obvodová hradba, základy věže (donžon ?), o něco dále vzadu jsou příkopy chránící přístup do hradního areálu s průjezdem brány.
Aby mohlo lépe uchránit své obyvatele a rolníky v okolí, založilo panstvo z Cossonay malé opevněné město v rámci hradeb. Městys byl poprvé uveden v r. 1344, a byl posledním založením tohoto typu. Ostatní rodiny žily nepochybně u paty skalního návrší v údolí řeky Broye, tam kde se dnes nachází vesnice Villeneuve. Neexistuje dostatek průkazných historických zpráv, jedná li se o středověké založení města, a nadále zůstává tato otázka nevyřešená.
Malý církevní okrsek se rozkládal nedaleko nad hradem, tam kde ještě dnes stojí kostel. Od konce 14. a v průběhu 15. stol. se na hradě za sebou vystřídalo více vlastníků. Nakonec se stal jeho majitelem princ Jakub Savojský, hrabě z Romont, za něhož bylo v r. 1475 panství přičleněno do Burgundska. Bylo to ve stejnou dobu, když byla vesnice vypálena a po uzavření míru znovu vybudována. Ale původní malá vesnice stála jinde, ačkoli ještě v 18. stol. bylo patrných několik zbytků, dodnes zmizela každá stopa po této aglomeraci.
Po dobytí Waadt Bernem v r. 1536 rozšířil Freiburg svá území až k Surpierre, ale musel Bernu nechat hlavní komunikační spoj, který vedl podél řeky Broye. Hrad, který stál tedy v takto nově vzniklé enklávě, stal se automaticky centrem malého fojtství. Po dalším požáru hradní dispozice se ve Freiburgu usnesli v r. 1544, že celý areál bude přestavěn a lépe přizpůsoben své nové funkci. Budovy byly vkusně a komfortně zařízeny, nejlépe pak centrální budova se sídlem správce. Zároveň vzniklo několik přístavků, a trochu později byla vybudována nádherná brána vedle středověké strážní věže (donžon). Po padacím mostě se dal přejít hluboký ve skále vylámaný příkop. Podle vzhledu je možné určit příbuznost mezi touto stavbou a branami třemi Freiburgských správních center v Romont, Rue a Attalens, jejichž brány byly také na konci 16. nebo na počátku 17. stol. postaveny.
V průběhu let pečlivě udržovaná, krásně ozdobená zahrada proměnila starý hrad Surpierre na skvostné panské sídlo. V r. 1848 byla správa Surpierre přičleněna k nově vzniklému okresu Broye a hrad byl prodán. Viktor Jindřich Leenhart- Imer, obchodník z Marseille jej získal r. 1850. Max Bürki koupil hrad v r. 1951 od posledního majitele rodiny Delpech.
V nejbližším okolí památky Lucens  a  Villarzel

 hrad Rue (Freiburg) 

zpět na mapu Broye-Vully

 hrad Avenches