Gros-de-Vaud

*ECHALLENS*
*částečně zachovalý městský hrad*
lokace : 46º38´29.03´´ / 6º37´48.46´´

znak města Echallens







Název Echallens se poprvé objevil v listině již v r. 1141, kdy byl závislý na opatství v Montbenoit, které dodnes ještě stojí na severu od Pontarlier. Později patřila vesnice jedné burgundské rodině z Montfaucon-Montbeliard, jeden z jejich příslušníků Amadeus III. nechal vystavět zdejší hrad. Neví se však přesně kdy k tomu došlo, ale v každém případě před r. 1273. Podoba věže potvrzuje tuto hypotézu, protože teprve v průběhu 13. stol. se začalo se stavbou válcových věží, kdežto z doby románské (cca 1000 až 1200) pocházejí věže hranolové (čtvercového či obdélníkového půdorysu).

Na počátku 15. stol. se pokoušela jiná burgundská rodina rozšířit své panství v oblasti Waadt/Vaud. Jejich hlavním sídelním hradem byl tehdy Nozeroy na jih od Besancon. Ludvík z Chalon byl velice podnikavým šlechticem a svým manželstvím s Janou z Montbeliard získal práva na Echallens, Orbe a Montagny. To se ovšem přihodilo teprve v r. 1424, následkem jistého převodu se savojským vévodou, kdy se Ludvík vzdal svého práva na hrabství v Ženevě, a tak se díky vyrovnání stal majitelem panství.

Ludvík z Chalon byl velmi bohatý a půjčil dokonce i německému císaři značnou sumu. V r. 1451 se rozhodl jednu část svého pokladu, který měl ukryt na hradě Nozeroy, použít k rozšíření hradu Echallens. Nechal tehdy vystavět velký obytný palác, který se připojil ke stávající zástavbě, jakož i druhou válcovou věž stojící v jižní části dispozice, jenž je dnes částečně snesená.

Po jeho smrti, stíhalo jeho nejbližší jedno neštěstí za druhým, až se panství stalo *majetkem rodiny Chalon-Orange. Během bitvy nedaleko Grandson* v r. 1475 se ocitl jeho syn Hugues po boku vévody Karla Smělého jako vazal burgundského domu. Po bitvě utlačovaly švýcarské oddíly obzvlášť rodinu Chalon. Zpustošily jejich majetky a obléhaly kromě jiného i hrad Echallens, jehož velká věž dodnes ještě nese stopy koulí. Nakonec byl hrad zapálen. Poté se ocitl ve společném držení jako fojtství města Bern a Freiburg, ti sem až do revoluce posílaly své zemské správce.

Kromě toho zde v Echallens byli volení správci i ubytováni a proto tomu museli oba vítězové zruinovaný hrad zase "přivést k životu". Tudíž se v r. 1719 započalo s částečnou obnovou dispozice, alespoň jedna část z původního rozsahu byla společnými náklady opravena, jednalo se o dlouhé stavení, které se nachází na severní straně.

Hrad se stal po dlouhé době, kdy zde vládli správci, státním majetkem regionu Waadt/Vaud a byl jako mnoho jiných zámků ve zdejším kantonu nabízen k odprodeji, aby alespoň částečně naplnil prázdnou pokladnu mladého státu. Nakonec byl v r. 1816 koupen obcí Echallens, která zde umístila své vlastní úředníky.


I když pro místo stavby bylo zvoleno nevysoké návrší, dnešní vzhled už jen málo odpovídá původnímu feudálnímu hradu. Ve středověku byly úbočí svahu, které obklopovaly celou dispozici, mnohem strmější. Na severu a západě byl areál chráněn hlubokým vodním příkopem, jímž protékal potok zajímavého názvu "Talent", zatímco na východě a jihu byl hrad zajištěn jedním běžným suchých příkopem, který ovšem v době nebezpečí bylo možné naplnit vodou. Brána do hradu opatřená padacím mostem se nacházela na straně města, na příjezdu velké silnice, která dále procházela napříč kolem příkopu.

V okolí se nachází několik menších zámků a barokních sídel.

Distrikt Gros-de-Vaud - HRADY



	Echallens
	Mex
	St. Berthélemy


kraj Broye-Vully	zpět na mapu Vaud	kraj Jura-North vaudois