Vaud / Waadt

Distrikt  Jura-North vaudois - HRADY
GRANDSON    
jeden z nejmohutnějších hradů ve Švýcarsku
lokace :     46°48'34.45"S /  6°38'48.65"V

znak města Grandson

  další foto vnitřních prostor (klikni)

Dispozice hradu vychází ze savojských vzorů, které jako základ využívají čtvercového půdorysu a v nárožích jsou zesíleny stojícími válcovými věžemi  (upravený Savojský čtverec). Hrad Grandson stojící ve východní části obce je drobnou modifikací tohoto plánu, kdy ve východní a jižní kurtině stojí 3 válcové nárožní věže a západní průčelí je bráněno 2 dalšími půlkruhovými věžemi. Staveniště pro hrad bylo zvoleno na výběžku nad břehem jezera Neuchâtel , samotná stavba patří mezi nejmohutnější ve Švýcarsku.
Již v době před výstavbou hradu zde kolem r. 1000 existovalo osídlení spojené s mocným rodem pánů z Grandson, kteří byli úzce spojeni s královstvím Horního Burgundska. Jeho území se původně rozkládalo mezi jezerem Neuchatel a Ženevským, v průběhu 11. stol. začala jeho moc pomalu slábnout, takže již r. 1049 se od rozsáhlého panství oddělil Montricher a poté r. 1185 Belmont.
Díky expanzi do oblasti Jury docházelo stále k bojům s lidmi kláštera Romainmôtier, které skončily teprve v r. 1160. Při dědickém řízení v r. 1235 se z panství odtrhly další části území – Sarraz a Châmpvent.
Kolem hradu postupně vznikl městys, místní kostelík spadal od r. 1146 pod benediktinské opatství v La-Chaise-Dieu ve Francii, také Františkáni si zde nechali r. 1289 vystavět klášter. Benediktíni podporovali rozvoj obce, takže nejpozději r. 1300 byla obec ohrazena obvodovou hradbou. V r. 1328 obdržel městys za vlády Oty I. z Grandson městská práva. Ota I. z Grandson byl úzkým přítelem prince Eduarda Anglického, doprovázel ho na jeho křížové výpravě v r. 1271 do svaté země. R. 1283 se zúčastnil po boku anglického krále dobytí rozsáhlého území Walesu. R. 1291 velel vojskům na křížové výpravě před městem Akkon v Palestině, ale nepodařilo se mu ho dobýt. V r. 1313 byl poražen povstaleckými oddíly z Lausanne, které se vzbouřili proti biskupovi. Ota byl také velmi šikovným diplomatem, jenž užíval důvěry papeže, císaře, jakož i francouzského a anglického krále. Zemřel r. 1328 jako velice vážený muž.
I Otův bratr Vilém táhl do Anglie, kde si získal vážnost. Vilém z Grandson byl zakladatelem vedlejší rodové větve lordů z Grandisson, která v ženské dědické linii existuje až do dneška. Hlavní rodová linie z Grandson měla velmi úzké vztahy s pány Savojska a využívala důvěry hrabat. Při jednom požáru, který pravděpodobně vypukl r. 1378 byly velké části hradu a městečka zničeny.
Na konci 14.stol. nastává pozvolný úpadek pánů z Grandson. Hugo z Grandson byl odsouzen k trestu smrti pro údajné padělání dokumentů, podařilo se mu sice uprchnout do Anglie, ale tam přišel zvláštním způsobem o život. Oto III. byl obviněn svým lenním pánem hrabětem Bohumilem VII. Savojským, který ho chtěl nechat usmrtit. Aby dokázal svou nevinu, šel do souboje nařízeného soudem v Bourg-en-Bress r. 1397. Přitom byl svým protivníkem, Gerhardem z Estavayer, zabit. Jan II. z Grandson byl pro padělání peněz a vzpouru proti burgundskému vévodovi odsouzen k smrti udušením, jím vymírá mocný rod po meči a jeho panství bylo zabaveno Savojci. Vymřením jedné z rodových linií se stává v r. 1410 majetkem rodiny Montbéliard závislé na Savojsku.
Savojská vláda trvala až do r. 1420, potom přechází Grandson do majektu šlechtické rodiny Châlon-Arlay, knížat Oranžských. Dne 25. října 1474 vyhlásil burgundský vévoda Karel Smělý válku Bernu. Aby zajistili důležitý průsmyk skrz pohoří Jura, dobyli bernské oddíly velkou část regionu Waadt, včetně obsazení hradu Grandson. Ten byl ale Karlem Smělým při jeho invazi do Waadt dobyt zpět burgundským vojskem a město mu pak sloužilo jako týlová zásobovací oblast. Dne 2. března 1476 došlo k rozhodující bitvě, která vešla do dějin. Vlastní bitevní pole se však nacházelo nedaleko obce Concise. Švýcaři zvítězili nad značnou početní převahou burgundských oddílů Karla Smělého a na útěku jich většinu pobili. Hrad Grandson byl pak vydán zcela bez boje Švýcarům.
Oblast v okolí Montagny-le-Corbe byla rovněž obsazena Švýcary, bylo zřízeno fojtství v Grandson. Celé rozsáhlé území bylo pod společnou vládou zástupců obou vítězů - Bernu a Freiburgu. Když se v r. 1554 rozšířila reformace konečně i zde, byl představený v kostele sv. Jana a františkánského kláštera odvolán, jejich majetek sekularizován a dále využíván pro světské účely. Do r. 1798 na hradě sídlili volení správci z kantonu Bern či Freiburg. V r. 1798 byl na krátkou dobu vytvořen nový okres Grandson, jehož hlavním městem se samozřejmě stalo stejnojmenné město, který byl mezi lety 1798 až 1803 přičleněn ke kantonu Leman, jenž byl nakonec, s uvedením v platnost nové ústavy,  připojen ke kantonu Waadt. Od 19. stol. je hrad soukromým majetkem, v současné době jsou jeho prostory využívány jako muzeum.
K drobným změnám v rozsahu hranic došlo r. 1834, když byla malá ves Les Tuileries odtržena od oblasti Yverdon.

K nejstarší části dispozice, pocházející z pol. 13. stol., patří severovýchodní část s předsunutými válcovými nárožními věžemi s možností flankování. Jihozápadní část areálu s oběma půlválcovými baštami pochází z další etapy výstavby probíhající v průběhu 15. stol. Na vnitřní parkánové bráně datované do 18. stol. je umístěn plasticky zdobený erb pánů z Grandson (14. stol.). V budově kasáren, stojící v západní části dispozice, se nachází v druhém patře velký sál se zbrojí a zbraněmi. Kromě toho obsahuje hrad ještě honosný rytířský sál, s chórovými židlemi z r. 1620, kapli vymalovanou Janem Metsysem v průběhu 16. stol. Celý průběh obvodové hradby má zachován obranný ochoz.
Nejblíže se nachází staré římské město a hrad Yverdon

 tvrz Démoret

zpět na mapu distriktu Jura

 hrad Châmpvent