Vaud / Waadt

Distrikt  Jura-North vaudois - HRADY
CHÂMPVENT    
zachovalý "Savojský čtverec"
lokace :    46°46'44.42"S /  6°34'16.95"V

znak okresu Châmpvent

Zachovalý hrad stojí na skalním návrší, vysoko nad širokým údolím řeky Thiéle. Svou polohou tak mohl bez problémů ovládat široké okolí, dodnes si uchoval svou čistě středověkou podobu.
První zmínky o panství Châmpvent se objevují v listinách již kolem r. 1100. Vesnice Châmpvent, která byla již na počátku 12. stol. uvedena v rukopisu, patřila pravděpodobně králi Horního Burgundska. Co je ale jisté, že se páni z Grandson usadili v oblasti Châmpvent již před začátkem 12. stol. a založili tu významné panství. Châmpvent patřil k majetku této šlechtické rodiny až do 13. století.
Co se panství týká, tak vzniklo potom když Ebal IV., pán z Grandson a La Sarraz, na počátku 13. stol. rozdělil své jmění mezi své dědice. Postupem času jej získal jeho dospělý syn Jindřich a obsahovalo tehdy území od Châmpvent, Mathod, Suscévaz, Essert, Orges, Vugelles-la-Mothe, Vuiteboeuf, Sainte-Croix a Bullet. Celé panství se táhlo daleko přes oblast Waadtské Jury, za což vděčí právě rodině z Grandson. Její význam byl z velké části jistě díky velké stavební aktivitě a systému osídlení, které rod podnikl. Později byly vystavěny další opevněné hrady na území panství Châmpvent, jako oba hrady Mothe a Covatanne v blízkosti  Sainte-Croix. Ale centrem panství zůstala stále pevnost v Châmpvent, vztyčená za Karla z Grandson.
Po smrti Jindřicha oddělilo se panství od domu rodiny Grandson a vytvořilo vlastní územní komplex; synové Jindřicha se nenazývali již dále páni z Grandson. Kromě toho, že přijali jméno podle svého nového sídelního hradu, si také nechali vytvořit i nový erb. V průběhu 13. a 14. stol. těšili se páni z Châmpvent vysoké vážnosti v oblasti Waadt. Rodina vymírá po meči v r.1336, smrtí Jana z Châmpvent.
Panství přešlo do rukou Ludvíka z Neuenburgu (Neuchâtel) , který se oženil i přes své stáří s Markétou z Vufflens. Po jeho smrti, vzhledem ke svému věku neměl žádné potomky, se Markéta znovu provdala, jejím druhým manželem se stal Jakub z Vergy, jenž se stal novým vládcem Châmpvent . Rod de Vergy, který patřil mezi zámožné a distinguované rodiny, se počítal k důvěrným přátelům burgundských vévodů. Příslušníci rodu bydleli na Châmpvent po dobu několika generací, takže panství víceméně bylo dlouhá léta pod vlivem burgundského vévodství. Během burgundských válek bojoval Vilém z Vergy na straně Karla Smělého. Proto zbyla z hradu Châmpvent jen popel a suť, když sem vítězné vojsko Švýcarů po bitvě u Grandson přitáhlo, dobylo a vypálilo jej. Zdá se, že Vilém nechal ihned provést rozsáhlé opravy a celkovou rekonstrukci dispozice. Po dobytí celého území Waadt vojenskými oddíly z Bernu v r. 1536, se vrátila vrchnostenská práva na město Bern zpět a od té doby bylo panství spravováno administrativně z Yverdon.
Správce zde na hradě nechal zřidit pouze soudní dvůr. Hrad poté sloužil již jen jako soukromé panské sídlo a často měnil své majitele, celé panství Châmpvent existovalo potom ještě až do r. 1798. Hrad i s pozemky zůstal až do vymření posledního člena šlechtického rodu v r. 1940 v držení jeho potomků. Po zhroucení starého berského režimu patřila vesnice mezi roky 1798 až 1803 ke kantonu Léman (Ženeva), který nakonec se zavedením nové ústavy se stal součástí kantonu Waadt. Ještě dnes se nalézá hrad Châmpvent v soukromém vlastnictví a není proto veřejnosti přístupný.

Dnešní vzhled stavby obsahuje skutečně jenom ty konstrukce, které pocházejí již z první fáze výstavby kolem r. 1250. Dispozice hradu zahrnuje obvodovou hradbu, na kterou se ve všech 4 nárožích napojují válcové věže, jenž svou předsunutou polohou mohly účinně flankovat (bočně postřelovat) jednotlivá průčelí stavby. Jedna z těchto věží, chránící po pravé straně vstup do nádvoří, byla (podle německé verze) upravena pro potřebu strážných, však dle francouzského textu sloužila jako donjon, a tomu odpovídá i její největší průměr ze všech 4.
Příbytky v jádře byly ohrazeny hradbou, která skrývala jedno malé centrální nádvoří. V průběhu staletí byly vnitřní budovy několikrát upraveny a přestavěny, aby lépe vyhovovaly nárokům na bydlení a pohodlí, které postupně v různých slohových etapách narůstaly. Donjon (možná také bergfrit) byl v 18. stol. snížen o 15 m, takže je nyní stejně vysoký jako zbylé 3 věže. Dodnes je součástí hradní dispozice i zachovalá kaple, pocházející z doby gotické. Pravoúhlá dispozice hradu s obvodovou hradbou a čtyřmi nárožními válcovými věžemi odpovídala velmi rozšířenému typu hradů francouzské provenience, jenž se ve francouzské části Švýcarska kolem pol. 13. stol. díky vévodům ze Savojska stavěla a je nazývána jako Savojský čtverec. Tento způsob konstrukce pevností pochází zřejmě z byzantské architektury a objevil se v západní Evropě nepochybně v době, kdy se vraceli bojovníci z křížových výprav.
Obecně vzato je to typ hradu, který byl stavěn v rovinách, kde bylo jednoduché vyměřit pravidelný půdorys v plochém terénu. Skutečnost, že tento stavební plán byl použit také pro hrad Châmpvent, který stojí vysoko na návrší, byl pravděpodobně výjimkou. Stavitel tehdy nepochybně trval na tom, aby jeho sídlo bylo vybudováno podle módního vzoru, platného pro toto období.
Nejblíže se nachází Grandson, Orbe a Yverdon

hrad Grandson

zpět na mapu distriktu Jura

 hrad a město Orbe