Vaud / Waadt

znak městečka Duillier

Přímá písemná zmínka o vsi Duillier pochází ze 12. stol (viz výše), kdy je uvedena v darovací listině mezi klášterem v Bonmont a Etiennem z Crassier, který ji uzavřel předtím, než se rozhodl vypravit do Svaté země.  Archivy na další písemnosti jsou velmi skromné, ba neobsahují téměř žádné informace. Většina písemností, pokud nezmizela za četných požárů, tak byla zničena v době revoluce v r. 1798.

Panství jako celek bylo v Duillier založeno koncem 16. stol. až po příchodu bernských správců a bylo osazeno zejména měšťany ze Ženevy a Bernu. Pomalu pak přecházelo postupně do vlastnictví několika rodin  Wurstemberg v r. 1627, Wagner v r. 1655, Thormann r. 1660. Potom získal vládu nad panstvím od r. 1669 Jan Baptista Fatio, také zvaný z Chiavenna. Původně vlastnil rozsáhlý majetek v Basileji, a později přišel do krajiny kolem Ženevy s celou svou rodinou, aby se tu usadil. V r. 1675 zde Jan Baptista Fatio zakládá tiskárnu, která se zabývá výrobou zejména francouzsko-italského slovníku (r. 1677) a dále se specializuje na vyhotovení padělků prací ze slavné holandské tiskárny. Tiskařská dílna, která zde fungovala až do r. 1690, byla řízena i proti ženevskému odporu. Jeho syn Mikuláš Fatio de Duillier (1664 až 1753) byl významným švýcarským matematikem a fyzikem a v letech 1680 až 1690 udržoval živé styky s fyzikem Izákem Newtonem.

(http://www.chateau-de-duillier.ch)

Tvrz stojí v jižní části obce u kraje silnice procházející skrz celou ves. Pro stavbu bylo vybráno místo u paty návrší a poznáme ji podle jejich čtyřhranných věží v původní podobě - renesančním slohu ze 16. stol. Za povšimnutí stojí klenuté portály dveří a ještě zachovaná pozdně gotická okna, Současná podoba sídla se zdá že mohla být výsledkem přestavby v průběhu 16. stol. (nebo snad na začátku 17. stol.).

 tvrz Bursins

zpět na mapu distriktu Nyon