Vaud / Waadt

Distrikt  Nyon - HRADY
GENOLIER  MOLARD      
nepatrné zbytky hradu a románský kostelík
lokace :    46°26'5.91" /  6°13'23.72"

znak městečka Genolier

 

Středisková obec Genolier je rozložena na úpatí pohoří Jura na silnici Nyon- Arzier. Její název pochází z římského Genolikum. Později byla ves uváděna pod názvy (1110) Genolliaci; (1162) Genollei; (1221) Genolie. Je zde známá kardiovaskulární klinika. V r. 1916 bylo postaveno nádraží na trati Nyon- St. Cergue. V r. 1764 zde žilo 247 obyvatel, pak 315 (1850); 366 (1900); 275 (1950); 1494 (2000). Od 1970 zde probíhá masivní sídelní výstavba. Podrobnou historií obce se zabývaly dvě knihy. Historie Genolier, 1973, Gilberta Rochata a Genolier v zemi lípy, 1997, Erica Caboussata.
V katastru obce pramení silný pramen potoka, jenž přitahoval lidi již v šerém dávnověku, a zcela jistě byl příčinou místního osídlení. V období římského osídlení zde Římané vystavěli obchodní stanici a provozovali slévárnu se sklárnou. Tato činnost byla jistě v pozdějších dobách více méně stále provozována (vyjma sklárny), protože v r. 1243 je zde klášterem Oujon provozován kroupový mlýn. Je zde také uváděn mlýn nazývaný Ta Raisse (1615), který koncem 17. stol. sloužil jako zbrojovka. Stával zde také další mlýn, nazývaný Hamr, s lisovnou oleje a kovárnou. Posledně jmenovaný mlýn byl jako olejný provozován ještě v 19 stol. společně s továrnou na výrobu beden (blízkost dubových lesů).
Původně patřila osada pod samostatnou římskou Colonia Julia Equestris, jenž se po svém zániku rozpadla na několik dominikálů. V merovejském období a karolínské době byla ves připojena pod správní celek Ženevy. Na konci 6. stol. byla majetkem šlechty, patřící zase pod Burgundské království. Z tohoto období bylo v katastru obce archeologicky odkryto několik hrobů (1898 a 1962).
První zmínky o obci pochází z r. 1110, kdy ženevský biskup Guy potvrzuje klášteru St. Oyend (dnes St. Claude ve Francii) vlastnictví místního kostelíka. Později je obec zmiňována v rámci sporů mezi kláštery v Bonmont a kartuziánkami z Oujon, jenž zde oba měly nějaké majetky. V r. 1214 je však desátek již odváděn pouze sousednímu klášteru v Oujon (stojí v lese nad nedalekou vsí Arzier, severně od Genolier).
Z důvodu významu místa a ochrany těchto mlýnů zde nechal v první pol. 13. stol. Gui z Mont, první pán z Genolier, vystavět místní opevněné sídlo. Gui z Mont se narodil v r. 1210 jako vnuk Ludvíka z Mont, fundátora kartuziánského kláštera Oujon. Je také možné, že toto sídlo zde bylo založeno již před r. 1210 a Gui jej pouze pro sebe dostavěl. Tím také byla založena boční větev pánů z Mont, rod z Genolier. O místní zboží se však museli dělit ještě se sousedním rodem pánů z Prangins. Zda tento rod zde měl také své sídlo nám není známo. Tento rozdělený stav trval až do r. 1528, kdy odkupem rod Prangins obě poloviny spojuje do jednoho celku. Jestli již v té době byl ještě malý hrad sídlem majitele nevíme, ale není to pravděpodobné, protože nemohl poskytovat svým majitelů dostatek pohodlí. Další změna nastala v r. 1725, kdy místní zboží kupují páni z Coinsins. Hrádek zanikl s největší pravděpodobností v době savojských válek a po té nebyl již nikdy obnoven. Obec byla od r. 1536 do r. 1798 spravována bernským správcem z Nyonu. Mezi lety 1798 do 1803 byla obec spravována administrativně osmi člennou místní radou. Nyní patří správně pod Nyon.

Do dnešní doby se dochovalo jen několik nepatrných zbytků obvodové hradby a centrálně postaveného donjonu. Hrad stojí nad jedním meandrem potoka, na návrší, jenž na dvou stranách příkře spadá k potoku. Třetí strana klesá do snižující se roviny, která byla oddělena od polohy hradu příkopy a valy. Dnes je tato plocha zemědělsky změněna a využívána. Valy se také zachovaly na stranách k potoku. Přístupová cesta nejprve překračovala brod pod hradem a potom pokračovala vzhůru mezi potokem a jádrem hradu na zvýšenou terasu, jenž patrně sloužila jako okrouhlé přehradí. Zde se lomila a pokračovala opět vzhůru do výše položeného jádra hradu. Na předhradí se nezachovaly jakékoliv povrchové pozůstatky po zástavbě.
Jádro hradu bylo tvořeno čtyřhrannou věží o délce hrany cca 11 m, patrně s obytnou funkcí. Tato věž byla ještě obklopena obvodovou hradbou ve tvaru obdélníka, v níž byla nad plochou předhradí proražena jednoduchá (kulisová) brána. Více však bez archeologického průzkumu nelze s přesností určit. Ruina je zarostlá vzrostlými stromy a náletovými dřevinami. Je volně přístupná.
Reformovaný, farní kostel Panny Marie je poprvé písemně uveden v r. 1110 kdy patřil k opatství St. Oyend (viz výše). V r. 1184 je zde založeno miniaturní převorství, jenž však mělo ztíženou pozici nejen díky své vzdálenosti od mateřského kláštera, ale také díky nedalekým klášterům Bonmont a Oujon, které zde měly také své majetky a poddané. Od r. 1384 je desátek z Genolier odváděn menze opatství St. Oyend. Na tomto desátku se také částí podílely statky v nedalekém Givrins. Za reformace zde bylo farní centrum, jenž mělo svou filiálku v kostele ve Vich. Do této farnosti od r. 1840 patří také Givrins. V současnosti je farnost tvořena obyvateli Arzier, Genolier., Givrins, Saint-Cergue a Trélex.
Kostelík je jednolodní stavba v jednotném románském slohu s gotickými úpravami. Řešení průčelí pochází z r. 1526.
Na návsi stojí studna z r. 1832, kolem níž je jádro obce tvořené typickými rolnickými domy z 18. a 19. stol.
Nejblíže se nachází Duillier, Gingins  a Bursins

 tvrz Duillier

zpět na mapu distriktu Nyon

 tvrz Gingins