Leuk - hrady

*BISCHOF SCHLOSS (Leuk / Loeche)*
zbytky tvrze se zaniklým románským donjonem
lokace : 46º18´59´´ / 7º38´2´´

*znak města Leuk*





První zmínky o zemědělském dvorci v Leuku pochází z r. 515, kdy jej klášteru sv. Mořice (nezaměňovat se sv. Mořicem v Graubündenu) daroval král Zikmund Burgundský. Posléze na místě tohoto dvorce byla vystavěna dvě opevněná sídla, čímž lze také vysvětlit jejich neobvyklou polohu pod osadou.

V průběhu následujících století byl statek využíván biskupy von Sion, jako jejich vedlejší hospodářské sídlo. Ve 12. stol. zde nechávají vystavět opevněné sídlo, jehož základem byla *románská věž* s přilehlým palácem opevněným obvodovou hradbou.

Poprvé je zmiňován v r. 1254. Hrad byl spravován zástupně ministeriáli von Leuk, jenž však v průběhu 13. stol. z dějin hradu mizí. Jejich nástupci byli páni von Ayent, následováni rodem von Blonay a od r. 1350 pány von Raron. Za prudkých bojů mezi biskupstvím a Savojskými hrabaty byl celý Leuk mohutně opevněn a využíván jako hlavní centrum biskupského panství. Do konce 14. stol. byl však několikrát vypleněn a následně znovu obnoven.

Počátkem 15. stol. se poddaní vzbouřili proti pánům von Raron a zpustošili několik jejich hradů, Leuk nevyjímaje. Hrad společně s nedalekým donjonem vyhořel (1415).

Za biskupa Walthera I. Supersaxa von der Fluhe byl r. 1475 *přestavěn na letní sídlo. V dubnu 1507 zde byla podepsána* biskupen von Sitten (dřívějším kardinálem Matoušem Schinerem) a vévodou Savojským mírová smlouva mezi Walisem a Savojskem.

Veřejný rozruch svého času vzbudil také zdejší proces s rytířem *Antonínem Stockalperem,* který zde byl vězněn, mučen a nakonec na popravišti před hradem r. 1627 popraven setnutím hlavy a následně rozčtvrcen. Na Biskupském hradu se také konaly v 17. stol. nechvalně známé inkviziční, tzv. Čarodějnické procesy. V r. 1867 píše zpětně farář Petr Kämpfen o případu z r. 1678, kdy zde byla popravena „čarodějnice“ Kateřina Balin.

Po r. 1804 byl hrad prodán do soukromých rukou a v r. 1934 přešel do majetku obce, které zde zřídilo muzeum města Leuk v obnovených biskupských pokojích. Dnes je pod ochranou památkového úřadu. Přesto se zde provádí rozsáhlá přestavba (2006-2008) dle projektu architekta Mario Botta (http://www.schlossleuk.ch) na moderní koncertní síň.


*Leuk město*

		*celkový pohled na městečko od severozápadu*
		*římskokatolický gotický kostel sv. Štěpána s románskou věží a kostnicí*

		*dům rodiny Albertini z r. 1560 na náměstí*

		Loretánský dům ze 16. stol. přestav. v 19. stol. na západním okraji města

Okolí Leuku bylo prokazatelně osídleno již v době neolitu (4 000 př. n.l.). Oblast byla později osídlena kmeny Ligurů, Keltů (zakládali pastviny) a také Římany, jenž intenzivně mimo jiné využívali také blízký *průsmyk Gemmi, což dokládají mnohé místní archeologické nálezy z této doby a zachovaný most přes řeku Dala v jejím horním toku. Jižní svahy* v okolí města byly Římany využívány k pěstování vína (a jsou dodnes). Po rozpadu Římské říše území využívali Burgunďané, Alemané a Frankové.

První písemná zmínka pochází již z r. 515. V r. 1142 získalo zdejší území do správy sionské biskupství, které je nechalo spravovat lenní šlechtou. Bischof schloss sloužil pak biskupům jako jejich letní sídlo.

Kolem r. 1260 získal Leuk městská práva. Díky jeho výhodné poloze na styku obchodních stezek a blízkosti průsmyku Gemmi se stal důležitým tržištěm.

Ve středověku bylo pod Leukem přes 20 mlýnů. Vedle toho zde bylo *několik sídel obchodních zástupců, notářů a advokátů.* V době reformace byl jejím jedním centrem pod vedením správce kraje Michaelem Magerana, kterému se podařilo uvolnit město a okolí z biskupské moci.

V okolí se nachází Lochmatterturm a *Pflanzetta*

Zenden Leuk / Loeche - HRADY


	Bischof schloss (Leuk / Loeche)	Zen-Ruffinen (Leuk / Loeche)
	Dalaturm (Leuk / Loeche)	Viztum (Leuk / Loeche)
	Johanniterturm (Salgech)	Werra schloss (Leuk / Loeche)
	Gemmi (Leukerbad)


kraj Hérens	zpět na mapu Wallisu	kraj Martigny