Neveklov

*NEVEKLOV - město*
znak města Neveklov



Město Neveklov je uváděno jako "civitas" (městečko) již r. 1285 v souvislosti s odprodejem části města Zderazskému klášteru Jindřichem z Rožmberka za 300 hřiven. Druhá část vsi patřila místním vladykům, z nichž je v r. 1310 uváděn jako první *Ctibor z Neveklova*. Tento rod sídlil na menší tvrzi v jihozápadní části města, jejíž zbytky (okrouhlé tvrziště) se nacházejí v zahradě domu č.p. 13, kde se říkávalo "U Věžníků".

Zderazský klášter později o svou část přišel, ale potomci Ctibora seděli na městečku až do pol. 15. st. Ovládali také vedlejší ves Tloskov. Časem se obě části spojily a když Jan Řepa z Neveklova postavil v Tloskově své nové rodové sídlo, tvrz byla opuštěna a postupem času zcela zanikla. V r. 1563 byl Neveklovu udělen městský znak, symbolizující spojení Neveklova s Tloskovem

Do třicetileté války disponoval Neveklov různými právy jako podací, vařečné, jarmareční a občanům byli udělovány úlevy na robotě. Toto se však silně změnilo po bitvě na Bílé hoře. Za účast na Stavovském povstání, byly tehdejšímu majiteli Smilovy z Hodějova zabaveny veškeré statky. Tento konfiskát byl poté prodán 12. 5. 1622 Pavlu Michnovy z Vacínova. Nový majitel, jakožto horlivý katolík, zavedl na svém novém panství tuhá pravidla, která obsahovala i mimo jiné ztrátu všech práv Neveklova, nebo změnu protestantského faráře.

V 18. st. postihly město několikeré požáry, které jej téměř zcela zničily a mor v r. 1772, kterému podlehlo 133 obyvatel. Na památku teto rány stojí na náměstí sloup.

Další roky plynuly poměrně klidně. Do první poloviny 20. st. zde byla vybudována nová radnice, škola, sokolovna, nebo elektrifikace.

Tento vývoj byl přerušen až vypuknutím II. sv. války. Od r. 1942 byl kraj systematicky vysídlován a v celém okolí bylo zřízeno cvičiště jednotek Wehrmachtu a SS. Vysídlení postihlo zvláště do té doby výraznou židovskou komunitu. Zemědělsky prosperující kraj prakticky přestal existovat. V Neveklově bylo umístěno oblastní ředitelství jednotek SS a také sběrná věznice.

Po válce se kraj začal opět pozvolna osidlovat, ale toto bylo z počátku silně komplikováno zapomenutým nebo nevybuchlým vojenským materiálem. Armáda zde však zůstávala ještě několik dalších desetiletí a dodnes jsou zde zachované tajné podzemní prostory, raketová sila vzdušné obrany Prahy a desítky kilometrů zanesených okopů. Mnoho z původního obyvatelstva se nevrátilo a bylo nahrazeno nucenými přesídlenci z jiných krajů.

Dalšího násilí si kraj užíval při komunistické kolektivizaci, zakládaní zemědělských družstev a "vymývání mozků". Přesto se navrátivšímu a novému obyvatelstvu podařilo do příchodu stalinistických pohůnků a udavačů například založit zemědělskou školu (kterou komunisté o pár let později zrušili), vystavět vodovod, vodárnu, mateřskou školu, nebo založit fotbalový klub a hřiště. Pak již následovala doba stagnace a strachu, která se vryla do místních lidí tak silně, že atmosféra strachu, závisti a "přítelíčkování" se zde projevuje do dnešních dob.

Teror komunismu zde naštěstí částečně skončil a tak od začátku 90. let se město opět počalo rozvíjet. Příkladem může být moderní školský areál dokončený v r. 2000. V současnosti žije v Neveklově 2350 obyvatel a v letních měsících zde přibude mnoho rekreantů, projíždějících za odpočinkem na Slapskou přehradu.

K celkem dobře zachovaným památkám patří opuštěný židovský hřbitov s náhrobky i z 18.st., stará synagoga založená v r. 1657, dále pak gotický kostel sv. Havla, nebo již zmiňovaný zámek Tloskov (viz. foto), který v současnosti slouží jako diagnostický ústav pro děti a mládež.

Více na www.neveklov.cz

V okolí lze navštívit mnoho atrakcí. Například osada Chvojínek (viz. foto), který posloužil i jako kulisa pro film Kytice a kde stál v minulosti i klášter vypálený husity, nad ním Neštětickou horu se zpustlou rozhlednou. Severním směrem tvrz v Mlékovicich, zámek Tloskov, směrem na Benešov hrady Kožlí a Konopiště. Jižním směrem zaniklý hrad Stajice nebo tvrz Drachkov. Směrem na Vltavu hrady Kozí hřbet a Ostromeč nebo tvrze Křepenice a Osečany.

okres Benešov - hrady		okres Benešov - tvrze