okres Benešov

*Benešovsko* - rozlehlá pahorkatina na jih od Prahy orámovaná na západě řekou Vltavou a na severu a východě Sázavou, řadou pozoruhodných památek románského až barokního slohu. Nachází se zde téměř 800 km značených turistických cest.

*BENEŠOV - okresní město*

znak města Benešov

Původní osada, zmiňovaná již v 11. st., na protáhlém návrší při významné obchodní cestě z jižních Čech do Prahy procházející územím panů z Benešova. Mezi nejvýznamnější členy tohoto rodu patřil Tobiáš z Benešova, který po smrti Přemysla Otakara II. (†1278) zastával úřad pražského biskupa (1278 - 1296) a pro své schopnosti stanul v popředí tehdejší české politiky. V pozdějších sporech mezi Václavem II. a Vítkovci stál na královské straně. Založil hrad *Konopiště*.

Ves Benešov je poprvé zmiňována v letech 1219 - 1222 jako majetek Beneše z Benešova, jenž dal pravděpodobně původní osadě charakter města. V r. 1287 se zde připomíná jakési opevnění, které bylo dáno k použití, výše jmenovaným Tobiášem z Benešova, králi *Václavu II. pro vojenský zákrok proti Jindřichovi z Rožmberka*. Zřejmě se jednalo o rodovou tvrz pánů z Benešova, jenž zřejmě stála na skalnatém ostrohu, dnes nazývaném Na Karlově. Přesné určení polohy tvrze dnes již není možné, protože celý původní prostor je zastavěn obytnými budovami. Tvrz přestala být panským sídlem již koncem 13. st.

Po vymření Benošoviců ves i hrad Konopiště, pak přešly do majetku pánů ze Šternberka, kteří jej vlastnili až do konce 16. st. Kdy Benešov získal znak není doloženo (zřejmě je odvozen ze znaku Šternberků), ale titul město používá již od r. 1327.

Jako majetek katolických Šternberků město neušlo pozornosti husitů. Na samém počátku husitské revoluce (1420) byl Benešov vojsky Jana Žižky napaden, dobit a jak se slušelo na tehdejší dobu, patřičně vydrancován a vypálen jako odveta za vojenský odpor Petr Konopištského ze Šternberka. Z této doby pocházejí i vysoké trosky minoritského kláštera, které pocházejí z 2. pol. 14. st. (viz. foto). Ušetřená zůstala nedaleko stojí raně gotická trojlodní bazilika sv. Mikuláše, založená v 2. pol. 13. st., v jejíž zvonici na jižní straně se nachází gotický zvon z dílny mistra Rutgera s letopočtem 1322. Tento zvon patří k nejstarším dochovaným v Čechách.

Konec 15. a st a celé 16. st. bylo dobou rozvoje města, které využívalo významné polohy u staré zemské obchodní cesty. Tento rozvoj zastavila až třicetiletá válka, která se z počátku městu vyhýbala, ale o to s větší intenzitou vtrhla se švédským vojskem v r. 1648.

Stav kulturního úpadku trval v podstatě až do začátku 18. st., kdy se zde počalo stavět piaristické gymnázium, založené (1703) Karlem Přehořovským z Kvasejovic, a barokní kostel sv. Anny (postavený v l. 1705 - 1710 dle plánů Giovanyho B. Alliprandiho). Hospodářské poměry kraje však byly stále v neutěšeném stavu, který vyústil v protifeudálním povstání (1775), jenž, po jeho potlačení, zaplatilo svým životem sedm vůdců povstání, popravených na hradě Konopišti. Měšťané se k povstání nepřipojili a tak jim bylo umožněno se z poddanství později vykoupit (1802).

Možná i díky tomuto uvolnění měšťanstva se kulturní život v 19. st. v Benešově probudil k novému životu. Vznikla zde městská např. knihovna a divadelní spolek. Postupem času sem přesídlily důležité správní úřady. Vybudování železničního spojení v 2. pol. 19 st. umožnilo pozitivně změnit i ráz dosud vyloženě provinčního zemědělského města, ale i negativně ovlivnit díky velké vojenské posádce, která zde byla umístěna jako záložní a ochranný pluk pro následníka trůnu, Františka Ferdinanda d´Este, který sídlil na nedalekém Konopišti.

Po Ferdinandově smrti a vypuknutí I. sv. války opět došlo k úpadku, který byl na krátkou dobu přerušen mírovou fází mezi válkami. Další útlum, větší než za I sv. války, byl způsoben příchodem Wehrmachtu a jednotek SS, které v těsném sousedství města zřídily výcvikový prostor a dokonce vystěhovaly i část města.

Tento stav se příliš nezměnil ani po skončení druhé sv. války, protože německá vojska vystřídala Rudá armáda a teror komunistů. Přesto se situace postupně zklidňovala. Vládnoucí rudá garnitura si počala uvědomovat významu města a celého kraje, zvláště pro svou rázovitost a poměrně zachovalou krajinu, a tak docházelo k postupné rehabilitaci bývalých "křivd"a investicím do struktury města a kraje, možná také proto, že nedaleké Konopiště poskytovalo prostor pro divoké večírky a důležitá jednání vládnoucí kliky.

V současné době je Benešov důležitým správním, kulturním, školským a obchodním centrem, jehož význam vzroste zvláště v letním období díky moři rekreace chtivých (nejen) "Pražáků". Počet obyvatel i s připojeným okolím dosahuje necelých 17 000 obyvatel.

Muzeum v Benešově nabízí rozsáhlé sbírky z oblasti architektury, umění, archeologie a regionální historie. Hlavním muzeum Benešovska je však ve Vlašimi.

Více na www.benesov-city.cz

V okolí můžeme navštívit hrady Konopiště, Kožlí, Líšno a zaniklý hrad na Kavčí hoře. Dále pak tvrz v Popovicích, v Jemništi a Chotýšanech. Severním směrem pak tvrz v Mrači nabo hrady na Sázavě jako jsou Zlenice, Stará Dubá, Čejchanův a Komorní hrádek, Týnec nad Sázavou, Zbořený Kostelec a tvrz v Poříčí nad Sázavou. Východním směrem další hrady, více v okrese K. Hora - hrady.


*BENEŠOV - město*		*NEVEKLOV - město*
	Borovsko		*Malý Blaník*
	Český Šternberk		*Stará Dubá*
	Čejchanův hrádek		*Stajice*
	Kavčí hora		*Týnec n / Sáz.*
	Komorní hrádek		*Vlašim*
	Konopiště		*Vrchotovy Janovice*
	Kožlí		*Zbořený Kostelec*
	Křivosoudov		*Zlenice*
	*Líšno*


okres Příbram	kraj Střed. Čechy	okres Kutná hora