Studénka

*STUDÉNKA*
5 km severovýchodním směrem od Ml. Boleslavi

	erb Vančurů z Řehnic





Více fotodokumentace - klikni zde :

Naprosto zdevastované, zarostlé a zavážené "bordelem" hospodářské budovy bývalého dvora uprostřed polí, které v sobě skrývají zbytky goticko-renesanční tvrze. Nachází se zde prameniště vody - studánka.

Prvním doloženým majitelem vsi Studénka je Vlastibor ze Studénky (1297). V r. 1370 je zde zmiňován jako patron místního kostela *Viecek ze Studénky. Dalším majitel je zde pak uváděn Hynek Bekra z Dubé,* ale již o několik let později byl vystřídán *Janem Lišcem ze Zásady, řečenému Ocas, jenž byl bratrem majitele nedaleké Zásadky, Jana Čůcha ze Zásady. Tento rod zde dlel až do r. 1452, kdy dcera Petra ze Zásady, Jana, prodala toto zboží Jiřímu z Poděbrad*. Při této příležitosti je uváděna i zdejší tvrz.

Odkoupením od Jiřího z Poděbrad získal tento majetek *Mikuláš Zajíc z Házmburka* a spojil jej s panstvím *Kost* . Házmburky na Studénce vystřídal Jan ze Šelmberka (1497), manžel Johanky z Krajku, jehož syn prodal statek i s tvrzí Mikuláši Vančurovi z Řehnic (1513). Za těchto majitelů došlo k renesanční úpravě tvrze. Vančurové z Řehnic zde seděli až do stavovského povstání (1618-1620). Poslednímu z tohoto rodu, který zde sídlil (Jiří Šťastný Vančura z Řehnic) měl být majetek za aktivní podporu tohoto povstání z poloviny konfiskován. Nakonec mu byl konfiskován pro jistotu celý !

Z přelomu 16. a 17. st pochází také první popis zdejšího majetku, který obsahoval, kromě zemědělských budov, také stáje pro koně, kostel a dokonce pivovar. Tvrz byla vybavena prostornými a světlými pokoji, atd.

Konfiskovaný majetek koupil r. 1623 Albrecht z Valdštejna, ale o r. později vše dědičně zastavil svému vzdálenému bratranci a švagrovi Maxmiliánu z Valdštejna a ten jej připojil k panství *Mnichovo Hradiště*. Majitelé zde však trvale nesídlili a tak Studénka postupně ztrácela na významu. Tak se stalo, že v r. 1693 se popisují horní patra sice vybavená kamny, ale s okny zabedněnými dřevem. Před úplným zánikem tvrze a přilehlého hospodářství zachránily budovy až přestavby v 19. st. Renesanční ráz byl však setřen. Dokonce byl zbořen i místní kostel, který byl postaven v románském slohu. V držení Valdštejnů zůstala Studénka až do r. 1945, kdy jim byla zabavena státem.

Po znárodnění sloužil hospodářský dvůr potřebám místního JZD a tvrz jako ubytovna zaměstnanců místní farmy.

Původní tvrz připomínají pouze nepatrné stavební prvky, jako ostění dveří (viz foto) a oken, zachované klenby v přízemí a ratejna s mohutným středním pilířem jenž nese čtyři pole valené křížové klenby (viz foto).

Vsoučasnosti je objekt tvrze před zřícením (a nejen tvrz) a je pravděpodobné, že bude záměrně odstraněna, protože objekty již zřejmě, nejen z finančních důvodů, nelze obnovit. Proto nedoporučujeme podrobnější prohlídku interiérů. Dokonce i exteriéry jsou záludné (bažinatý terén, zarostlé předměty a jámy, atd.). Zbytek prostoru vyplňuje "černá skládka".

Vokolí se nachází skalní hrady v Českém ráji, nejbližším je *Valečov. Západním směrem hrady Zvířetice, Michalovice* a jihozápadně pak hrad a okresní město Ml. Boleslav. Jižním pak tvrze Vinařice, Dobrovice a zaniklá tvrz Pěčice.

tvrz Pěčice	zpět na okres - Ml.Boleslav	tvrz Velké Horky