NIESYTNO (Plonina)

NIESYTNO (Plonina) něm. Nimmersath

Zřícenina zámku a hradu s unikátním otiskem roubené komory

zámek

Zřícenina malého hradu Niesytno na skalnatém břidlicovém pahorku korunujícím ostrožnu v nadmořské výšce 550 m n.m. a ruiny pod ním stojícího zámku s propadlými střechami a osaměle trčícími volutovými štíty leží u vsi Plonina v Kaczawských Górach, asi 20 km východně od Jelenic Góry.

Zdivo chátrající zříceniny hradu bylo zaměřeno R.Mruczkem a M.Stefanowiczem. Tento velice zajímavý objekt však doposud postrádá kvalitní archeologický i stavebně historický průzkum, který by upřesnil informace o jeho zakladateli, době založení a stavebním vývoji a podobě.

Hrad

Málo objasněná je i doba vzniku hradu, jeho stavitel a historie. Stavba hradu bývá připisována rodu von Czirn na počátku 14. st. Již r. 1307 se objevuje první z tohoto rodu, svídnický dvořan Conrad de Czirna, legendární vlastník vsi Plonina a účastník pouti na ostrov Rhodos r. 1323, který je r. 1349 připomínán jako purkrabí na Bolkowě. Rané spojení hradu s rodem von Czirn však není nijak potvrzeno, jde jen o nepodloženou hypotézu, chybí jakýkoliv důkaz pro existenci hradu ve 14. st. Navíc by se jednalo o zdaleka nejstarší šlechtické hradní sídlo na území Dolního Slezska. Zároveň není pravděpodobné ani knížecí založení v I. pol. 14. st., neboť hrad stál mimo veškeré hlavní komunikace a centra osídlení a neobjevuje se ani v lenních dokumentech svídnicko-javorského knížectví. M. Rochowitzová (1991) sice připisuje stavbu knížeti Bernardovi či Bolkovi II., ale zcela nelogicky zároveň datuje její vznik do samotného sklonku 14. st., s čímž lze souhlasit.

Poprvé se hrad objevil v písemných pramenech až r. 1432, a to jako privátní sídlo rytíře Hanse (Hayna) von Czirn, spojence husitů a slezského rozbojníka. Z těchto důvodu byl tohoto roku dobyt a poničen vojskem svídnických měšťanů. Hans pak utekl ke svému bratrovi Opitzovi na Sokolec a r. 1433 už na Niesytnu seděl Hentschel von Zedlitz, s rodem Czirnů sice sešvagřený, ale pro své okolí únosný.

Malý hrad byl při dobývání poškozen, ale zřejmě zůstal obyvatelný. Teprve někdy v letech 1477 až 1526 přistoupili majitelé k jeho rozšíření a přestavbě. Stavitelem byl snad Georg Affe von Zedlitz (psal se z Niesytna v letech 1444 až 1477, zemřel r. 1482), jeho syn Georg (připomínaný v letech 1468 až 1498), vnuk Jacob (1494 až 1525), vnuk Just či četní další bratranci. Jedním z nich byl i další Georg, zakladatel rodové linie Zedlitz-Nimmersath, který je zmiňován na heraldické desce z r. 1546, jež byla až do svého ukradení umístěna nad vstupem do zámku. Této větvi rodu Zedlitzů náležel hrad a zámek až do r. 1661.

Zámek

V průběhu 16. st. ztrácel hrad na významu, až byla r. 1545 zahájena na úpatí hradní skály stavba nového renesančního zámku - rezidence rodu von Zedlitz, která byla obšírně zpracována M. Rochowitzovou. Nastalo stěhování pod skálu, i když horní hrad byl asi v průběhu 16. st. souběžně se zámeckou budovou i nadále využíván, o čemž svědčí renesanční portálek identický s portály v zámku, osazený ve starém přihrádku. Starý palác již byl využíván pouze k hospodářským účelům - v letech 1740 až 1750 je doloženo využití rytířského sálu paláce jako sýpky. Případné využití věže není doloženo.

Zámek je dnes opuštěn, dřevěné konstrukce jsou napadeny dřevomorkou, střechy a krovy jsou zcela propadlé. V celé své hmotě se jeví jako renesanční stavba z 16. st., postavená roku 1545 až 1546 pro Paula von Zedlitz. Barokní úpravy prováděné ve dvou etapách se dotkly pouze fasád a některých stavebních prvků, poslední významné úpravy proběhly na sklonku 19. st. a byl při nich mimo jiné upraven hlavní portál. R. 1992 však zámek vyhořel a od té doby je ruinou.

Úzká původní přístupová cesta byla vylámaná do břidlicového podloží a začíná jihozápadně od zámeckého průčelí pravotočivě stoupat po jižním, západním a poté severním úbočí hradního vrchu, až skončí na trojúhelném nádvoří dolního hradu, uzavřeném na východě palácovým křídlem s dvorkem a na severní a jižní straně strmým skalnatým srázem. Do sevřeného jádra na vrcholku skalní homole tvořeného jen věží a velice úzkým příhrádkem odtud stoupá už jen strmá pěšinka. Při vstupu do přihrádku je dochován renesanční portálek a sklep vylámaný do břidlicové skály, využívající přitom její šikmé zvrstvení, takže má téměř kosočtvercový profil.

Na vrcholku skály se nachází subtilní zdivo (stěny méně než l m) obytné polygonální věže, která zaujímá většinu plochy temene. Pod věží se nachází dvě úrovně sklepů, částečně vysekaných ve skále. Sklepy jsou v současnosti nepřístupné. Do dolního sklepa vedl vstup zvenčí od západu, horní byl zastropen dvěma souběžnými valenými klenbami.

Věž měla pouze dvě nadzemní podlaží. Uvnitř má pravidelný osmiúhelníkový prostor, navenek však má půdorys sedmiúhelníku, neboť směrem k relativně nejsnáze přístupné východní straně trčí výrazný zesílený břit. Boky břitu jsou znatelně vypuklé, podobně jako na francouzském Loches. V případě této originální a zcela unikátní slezské stavby (donjon s břitem!) však nejde o francouzskou inspiraci, ale o produkt fantazie stavebníka v rázovitém prostředí Kaczawských Gór. Věž byla uzpůsobena k trvalému a relativně komfortnímu bydlení, neboť v 1. fázi byla jedinou obytnou stavbou hradu. Ve spodním obytném podlaží se nacházela „teplá komnata", pravidelný osmiúhelníkový prostor o straně 3,6 až 4 m a výšce 3,7 m. Do interiéru věže tu byl zabudován osmiboký srub z trámů o tloušťce 23 cm, sroubených v 16 vrstvách. Dolní věnec srubu spočíval na ústupku zdiva, nad horní částí srubu se naopak dochoval výrazný převis, jak byla na srub nadstavěna vyšší část zdiva. Dobře se dochovaly nejen negativy trámů, ale i otisky šroubemí v nárožích. Roubená stavba musela být budována společně s výstavbou kamenné věže. Nabízí se však ještě fantastičtější myšlenka, již nelze zcela vyloučit - totiž že starší dřevěná věž na podezdívce byla obestavěna kamenným zdivem. Srubové místnosti jsou na opevněných panských sídlech v regionu Dolního Slezska doloženy pouze zde na Niesytnu, na hradě Szczerba a tvrzích Radlówka a Biestrzyków, přičemž pouze v posledním případě nás na „světnici břevnovou" upozorňuji v českém prostředí tak typická pyramidálně rozložená okénka.

Původní vstup do spodního podlaží věže vedl od severovýchodu portálem s půlkruhovým ostěním s drážkou pro dveřní křídlo, přístupném po dřevěném ochozu nad skalní průrvou na trámových vzpěrách uložených ve zdivu věže, po nichž se dochovaly otvory v úrovni vstupu. Dnes je portál nedostupný, ale dovnitř lze vstoupit průrazem na jihozápadě. Srubová místnost byla osvětlena pouze třemi úzkými obdélnými, vysoko položenými okénky. První přikázání přežití té doby prostě znělo teplo, teprve potom světlo. Kruhové kapsy po subtilních kulatinách rozmístěných ve všech osmi stěnách a ležících v různých úrovních dokládají, že strop tvořilo jakési lešení. Další možností však je, že se jedná pouze o stavební otvory a strop byl součástí konstrukce srubu. Horní obytné podlaží již nebylo vydřeveno, a proto líce kamenných stěn přečnívají nad přízemím o šíři trámů (cca 25 cm). Zachovalo se zněj zdivo do výše maximálně 1,5 m, s relikty vstupu a okenního otvoru. Vnější stěny věže nesou velké plochy zachovaných omítek. Do této první stavební fáze náleží kromě věže i zdivo úzkého přihrádku, který těsně obklopoval věž na severu a západě a z jehož hradby bylo zřejmě horní podlaží přístupné.

Ve druhé, zedlitzovské fázi byl miniaturní starý hrad rozšířen o spodní část na východě pod donjonem, kam byly přeneseny hlavní obytné prostory. Stavba pravděpodobně vznikla ve dvou etapách. Nejprve bylo postaveno nepravidelné dvoupodlažní jižní křídlo o rozměrech 4,5-6,5 x 14-14,7 m. V přízemí se nacházely dvě valené klenuté komory a vstupní chodba s branou opatřenou závorou s hlubokým lůžkem. Západní komora byla vysekaná ve skále, ve východní komoře se dochovalo úzké okénko se stopami osazení mříže. Charakter patra není známý. Kaple zmiňovaná při popisech hradu se pravděpodobně nacházela v arkýři, který vyčníval na třech rozměrných krakorcích (dodnes dochováno torzo dvou) na jižní straně patra paláce. Severní díl paláce snad pochází z mladší stavební etapy, neboť je k jižní části přiložen na spáru. Sestává z úzkého traktu (3-5 x 17 m), který předstupuje před jižní část, a kolmého křídla vybíhajícího k severovýchodu (8x15 m), čímž celek nabývá půdorysu písmene L. Severní křídlo má dvě sklepní prostory. Jeho přízemí i patro bylo kryté trámovým stropem. Obsahovalo vždy jednu velkou místnost. Místnost v patře („rytířský sál") byla od jižního dílu oddělena pouze dřevěnou stěnou, jejíž negativ je dosud patrný v bočních zdech. Ostění velkých obdélných oken jsou vypadaná, ostroluký portál pochází až z 20. st. Dochoval se zbytek schodů do patra. Nádvoří před palácem chránila u vstupu na severu drobná oblá bašta. Větší severovýchodní pětiboká bašta nad nádvořím zámku je nejasného stáří, může být i novodobou romantickou replikou. I stavba na skále pod věží však rychle zastarala vzhledem k obtížnému přístupu a omezené ploše, která neumožňovala její rozšíření.

V okolí hrady Bolczów, Bolków, Sokolec


hrad Lipa Gorna	zpět na mapu kraje Dolní Slezsko	hrad Plakowice