Polsko |
Kraj Dolní Slezsko - HRADY |
||||
Jelenia Góra (město) | Podskale |
|
||
Bolczów | Prochowice | |||
Bolków | Radlówka | |||
Czarne ( 1 ) | Radosno | |||
Czarny bor | Rakowice Wielkie | |||
Czocha | Rogowiec | |||
Gościszów | Rokitnica | |||
Grodziec | Rybnica | |||
Gryf | Sedzisowa Gorna | |||
Chojnik | Siedlecin | |||
Chojnow | Sokolec ( 2 ) | |||
Jawor | Stara Kamienica | |||
Klaczyna | Świecie | |||
Legnica | Świerzawa | |||
Legnickie Pole | Świny | |||
Lipa Gorna | Wang | |||
Niesytno ( 3 ) | , | Warta Boleslawiecka | ||
Plakowice | Wleński Grodek | |||
Zamczysko |
hrad-zámek |
hrad-zámek ruina |
hrad |
hrad ruina |
ruina |
kostel, klášter |
JELENIA GÓRA něm. Hirschberg | |
(zaniklý hrad Hausberg) | |
znak okresu | znak města |
MĚSTO | |
Jelenia Góra leží na soutoku řek Bobr a Kamienna v rozlehlé středohorské kotlině obklopené horskými masivy Krkonoš, Rudawy Janovické, Gór Kaczawskich a Jizerských hor. Nejvýše položený bod města leží v nadmořské výšce 680 m, nejnižší je v 310 m. | |
Přesné datum založení města není známé, pravděpodobně však vzniklo mezi lety 1278 až 1286 na území původní slovanské obchodní osady. První písemná zmínka o něm se nachází v dokumentu datovaném 20. března 1288, kdy již bylo germanizováno. | |
Městský status získala Jelenia Góra r. 1592, již předtím (od r. 1519) měla právo na pořádání jarmarků. Historicky bylo hlavní hospodářskou činností města tkalcovství a těžba železné rudy. Zatímco hornictví později upadlo, soukenictví a tkalcovství lněného plátna byly hlavními odvětvími průmyslu ještě v 17. st., jejich rozvoj přerušila pouze třicetiletá válka. | |
V období třicetileté války bylo město značně poničeno, r. 1634 jej téměř celé zničil požár. R. 1742 stálo ve městě samotném 261 domů, na jeho předměstích pak dalších 562. Tím byly možnosti rozvoje města uvnitř hradeb vyčerpány a dál mohlo město růst jen na předměstích. R. 1794 tak mělo město i s předměstími 875 domů, v r. 1874 jich bylo 960. Od začátku 18. st. vznikaly ve městě plátenické manufaktury a město se stávalo jedním z nejdůležitějších středisek obchodu s plátnem. K poklesu obchodu došlo až za napoleonských válek, město pak muselo najít nové způsoby obživy. Tím byly nejprve rafinérie cukru, později přádelna vlny, papírna a výroba majolky. Ve druhé polovině 19. st. strojírenství – slévárna a výroba kotlů. | |
Poč. 20. st. byla prodloužena stávající elektrifikovaná trať do Sklářské Poruby, tzv. Zackenbahn, až do českého Kořenova, kde navazovala na Tanvaldskou ozubnicovou dráhu. Přestože obě trati zůstávají v provozu, hraniční provoz je od r. 1945 přerušen. Po II. sv. válce bylo původní německé obyvatelstvo odsunuto na základě Postupimských dohod a osídlili ho polští osadníci. | |
• zbytky městského opevnění z 15. st. se dvěma baštami • kostel Svatých Erazima a Pankráce • posádkový kostel Svatého kříže • pravoslavný kostel Svatých Petra a Pavla z 18. st. • zřícenina hradu Chojnik, který shořel r. 1675 po zásahu bleskem, stojí v enklávě Krkonošského národního parku o ploše 105 ha. • lázně Cieplice |
|
zdroj Wikipedia | |