RADŁÓWKA

RADŁÓWKA něm. Hartelangenvorwerk

zřícenina tvrze

Zříceniny tvrze či malého hradu se nacházejí v loukách v nivě potoka v severovýchodní části stejnojmenné vsi, cca 200 m od silnice Gosciszów - Lwówek Šlaski, 2 km severozápadně od Lwówku.

Nejprve považoval H. Uhtenwoldt r. 1830 objekt za slovanské hradisko (!). Později byl správně rozpoznán charakter stavby, ale B. Guerquin a J. Piích ji datovali až do poč. 16. st.

Prvním známým držitelem Radlówky byl Nickel ml. von Zedlitz, který se po ní píše v 60. letech 15. st. Rod Zedlitzů byl jistě i stavitelem tvrze, neboť měl ve vsi majetky. Lze je vystopovat od Nickela (1409 až 1437) přes Nickela ml. (1444 až 1491) až po Siegmunda (1475 až 1521). Siegmund von Zedlitz však veškerý svůj majetek v Radlówce r. 1500 prodal radě města Lwówek Slaski a přesídlil do Lipy.

Hrádek zřejmě existoval až do pol. 18. st., kdy byl opuštěn a podlehl rozpadu. Doposud nebyl archeologicky zkoumán. Dochovaly se několik metrů vysoké zarostlé ruiny obvodové hradby, které snad díky dostatku pískovce v okolí alespoň zčásti odolaly nájezdům "recyklátorů" zdiva v 19. st.

Stavba vznikla nejspíše těsně po pol. 15. st. Malá tvrz o rozměrech 22,5 x 24 až 26,5 m stojí v rovině, obklopena prstencem dobře čitelných a dosud zčásti zavodněných příkopů.

Obvodová hradba o tloušťce 1,7 až 2,6 m, která uzavírá téměř pravidelný čtyřúhelník, je tvořena řádkovaným zdivem z pískovcových kvádrů. Prostá kulisová brána vybavená závorou stála na severozápadní straně, cca 2,4 m nad dnešní úrovní terénu. Je tedy třeba uvažovat nájezdovou rampu či stoupající most. Obvodová hradba je nejtlustší při západním nároží, kde se předpokládá existence hranolové obytné věže zasunuté v nároží. I zde se nachází spodní úroveň - zvýšené přízemí - 2,4 m nad dnešní úrovní terénu. Výška přízemí signalizovaná výškou výdřevy činí 3,5 m. Nad ním se zřejmě nacházelo jen jediné, nijak nedoložené patro. Nedochovaly se však žádné zbytky dvorních stěn věže a nelze tedy vyloučit, že byly pouze dřevěné - roubené. Zato se však v přízemí dochoval otisk „břevnové světnice" - roubené komory včetně dvou nik oken, rozšiřujících se dovnitř a rovněž vydřevených. Tyto výklenky mohly mít i charakter arkýřů. Velmi dobře čitelné otisky dřev na dvou stěnách zvýšeného přízemí (obvodové hradbě) ukazují, že srub byl vytvořen z hranolových trámů o rozměrech 20 x 25 cm a že se zde v přízemí nacházela komfortní „teplá jizba", zvaná v polské mutaci Pipera „místo práce kobět". Severozápadní výklenek má rozměry 2,2 x 2,75 m, jihozápadní 2 x 3,2 m.

Další zástavba přiléhala k obvodové hradbě na jihovýchodní a severovýchodní straně. Ani zde se však nedochovaly žádné zbytky dvorních zdí. Zbytky četných příček o tloušťce 0,7 m naznačují, že se jednalo o hospodářské objekty. Po jihovýchodním křídle zůstaly v hradbě i tři kapsy po stropních trámech a zbytek střílnového okénka. Úroveň přízemí v severovýchodním objektu byla obdobná jako u prahu brány či přízemí věže. Je sem situována kuchyně. Dokládá to kamenné koryto výlevky, dochované vedle brány poblíž severního nároží asi 1,2 m nad předpokládanou podlahou zvýšeného přízemí. Není však jasná původní úroveň nádvoří.

V nedaleko tvrz Rakowice Wielkie


hrad Prochowice	zpět na mapu kraje Dolní Slezsko	hrad Radosno