Polsko

Kraj  Dolní Slezsko - HRADY


RAKOWICE  WIELKIE  něm. Gross  Rackwitz   
Zříceniny dvou tvrzí

"tvrz horní - Městská"

pravděpodobná podoba tvrze v 16. stol.

"tvrz dolní - Knížecí"

     

  

Horní tvrz - Městská
Ve vsi položené asi 4 km severozápadně od města Lwówek Šlaski při potoku Rakówce existovaly přinejmenším od pozdního středověku dvě tvrze. Majetkové poměry jsou však ještě spletitější. Na přelomu 15. a 16. st. tu bylo celkem šest majetkových dílů. Tři byly součástí zeměpanského majetku, jeden byl zemansko-patricijský, vedený správcem a dva byly v rukách drobné ("jednovískové" - v tomto případě spíše "šestinkové") šlechty. Tyto dva statky byly přímo obývány majiteli. Ve vsi jsou doloženy dvě obytné věže tvrzí, označované od 18. st. pro odlišení jako Městská a Knížecí tvrz.

Obytná věž tvrze zvané Městská stojí v jižní části obce. Je starší, byla postavena na přelomu 15. a 16. st. Je to kamenná třípodlažní hranolová věž asi 10 m vysoká, zlomového zdiva s armováním nároží rozměrnými pískovcovými bloky, na půdorysu 8,4 x 9 m a se zdmi 1,2 m tlustými. Není podsklepena, všechna podlaží jsou plochostropá. Vstup se zbytkem lůžka závory je v přízemí od severovýchodu, který byl v 19. st. byl rozšířen.
Přízemí mělo hospodářskou a skladovací funkci, je spoře osvětleno sedmi střílnovými okénky. Do patra vede dřevěné schodiště. V patře je obytný prostor oddělen tenkou dřevěnou příčkou od užší schodišťové části. Obytná část je osvětlena třemi velkými obdélnými okny a jedním úzkým, schodišťový trakt dvěma úzkými okénky. Vnitřní dřevěné schodiště vede i do II. patra, kde bylo vlastní zemanské apartmá rozdělené dřevěnými příčkami na velkou místnost, chodbu při schodišti a komoru. Místnost je osvětlena dvěma velkými a jedním malým, ostatní prostory třemi úzkými okny.
Podle kamenných krakorců, dochovaných při nárožích je zřejmé, že těsně nad úrovní oken II. patra korunoval věž dřevěný obranný ochoz, přístupný portálem z místnosti II. patra. Tento ochoz společně se střílnovými okénky dodával obytné věži obranný charakter (i když v pseudostřílnách byly osazeny mříže, které by jistě dělaly střelcům problémy). Věž nebyla vybavena prevetem. Vnější opevnění tvrze zaniklo.
Hospodářské a obslužní provozy se zřejmé koncentrovaly v areálu přilehlého dvora, který se nedochoval. V 18. st. byla věž upravena a přestavěna. V té době zřejmě dostala dnešní stanovou mansardovou střechu.
Věž probádala v r. 1978 E. Róžycká-Rozpdowská, která podle nalezených kamenických značek tvaru „x" a „y", které se vyskytují i na stavbách v nedalekém Lwowku, datovala stavbu věže do poč. 16. st. Zřejmě ji lze ztotožnit s rezidencí Georga von Zedlitz z přelomu 15. a 16. st.

Dorní tvrz - Knížecí
Věž knížecí tvrze lze velmi pravděpodobně ztotožnit se sídlem, které si tu ve II. čtvrtině 16. st. postavil Hans Reussner, příslušník nižší "jednovískové" šlechty. Po r. 1945 byla poničena. Píšeme o ní v minulém čase, ale prameny hovoří naprosto různou řečí. Dehio například praví, že věž stojí v plné výši tří podlaží až po korunu zdiva. Leszek Kajzer v Lexikonu polských hradů je skromnější, připouští, že stojí jen přízemí. Naopak rezolutní paní Chorowská tvrdí, že byla v 70. letech zbořena....

Obytná věž tvrze zvané Knížecí stála ve střední části obce. Byla to kamenná třípodlažní hranolová věž z lomového zdiva, prostřídaného nepravidelně použitými pískovcovými kvádry, bez nárožního armování a s později dostavěnými cihlovými štíty a sedlovou střechou, na půdorysu lichoběžníka o rozměrech 9,4 až 10,5 x 12,4 m a se zdmi v přízemí a spodním patře téměř 1,5 m tlustými. Nebyla podsklepena. Vstup byl v přízemí.
Přízemí i patro bylo rozděleno zděnou příčkou na úzký klenutý schodišťový trakt a zhruba čtvercovou místnost zaklenutou valenou klenbou s lunetami. Schody z přízemí do patra byly kamenné, výše dřevěné. Ve II. patře s výrazně tenčími zdmi, byla velká komfortní obytná místnost, plochostropá, se stropními trámy položenými příčně na třech podélných hlavních trámech. Snad i zde byl původně hlavní obytný prostor od komory oddělen dřevěnou příčkou. Místnosti byly osvětleny čtvercovými okénky s okoseným ostěním. Tato obytná věž nebyla vybavena prevetem, ale měla alespoň kamennou výlevku u severního okna II. patra. Vnější opevnění tvrze zaniklo.
V okolí tvrz Radlówka, hrad Gościszów a Grodziec

 hrad Radosno

zpět na mapu kraje Dolní Slezsko

hrad Rogowiec