| Polsko |
 |
| Polsko |
|
|
Kraj Dolní Slezsko - HRADY |
|
|
RAKOWICE WIELKIE něm. Gross
Rackwitz
 |
| Zříceniny dvou tvrzí |
|
"tvrz horní - Městská" |
|
|
|
|
|
|
|
"tvrz dolní - Knížecí" |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Horní tvrz - Městská |
| Ve vsi položené asi 4 km severozápadně od města Lwówek Šlaski při potoku Rakówce existovaly přinejmenším od pozdního středověku dvě tvrze. Majetkové poměry jsou však ještě spletitější. Na přelomu 15. a 16. st. tu bylo celkem šest majetkových dílů. Tři byly součástí zeměpanského majetku, jeden byl zemansko-patricijský, vedený správcem a dva byly v rukách drobné ("jednovískové" - v tomto případě spíše "šestinkové") šlechty. Tyto dva statky byly přímo obývány majiteli. Ve vsi jsou doloženy dvě obytné věže tvrzí, označované od 18. st. pro odlišení jako Městská a Knížecí tvrz. |
|
|
| Obytná věž tvrze zvané Městská stojí v jižní části obce. Je starší, byla postavena na přelomu 15. a 16. st. Je to kamenná třípodlažní hranolová věž asi 10 m vysoká, zlomového zdiva s armováním nároží rozměrnými pískovcovými bloky, na půdorysu 8,4 x 9 m a se zdmi 1,2 m tlustými. Není podsklepena, všechna podlaží jsou plochostropá. Vstup se zbytkem lůžka závory je v přízemí od severovýchodu, který byl v 19. st. byl rozšířen. |
| Přízemí mělo hospodářskou a skladovací funkci, je spoře osvětleno sedmi střílnovými okénky. Do patra vede dřevěné schodiště. V patře je obytný prostor oddělen tenkou dřevěnou příčkou od užší schodišťové části. Obytná část je osvětlena třemi velkými obdélnými okny a jedním úzkým, schodišťový trakt dvěma úzkými okénky. Vnitřní dřevěné schodiště vede i do II. patra, kde bylo vlastní zemanské apartmá rozdělené dřevěnými příčkami na velkou místnost, chodbu při schodišti a komoru. Místnost je osvětlena dvěma velkými a jedním malým, ostatní prostory třemi úzkými okny. |
| Podle kamenných krakorců, dochovaných při nárožích je zřejmé, že těsně nad úrovní oken II. patra korunoval věž dřevěný obranný ochoz, přístupný portálem z místnosti II. patra. Tento ochoz společně se střílnovými okénky dodával obytné věži obranný charakter (i když v pseudostřílnách byly osazeny mříže, které by jistě dělaly střelcům problémy). Věž nebyla vybavena prevetem. Vnější opevnění tvrze zaniklo. |
| Hospodářské a obslužní provozy se zřejmé koncentrovaly v areálu přilehlého dvora, který se nedochoval. V 18. st. byla věž upravena a přestavěna. V té době zřejmě dostala dnešní stanovou mansardovou střechu. |
| Věž probádala v r. 1978 E. Róžycká-Rozpdowská, která podle nalezených kamenických značek tvaru „x" a „y", které se vyskytují i na stavbách v nedalekém Lwowku, datovala stavbu věže do poč. 16. st. Zřejmě ji lze ztotožnit s rezidencí Georga von Zedlitz z přelomu 15. a 16. st. |
|
|
| Dorní tvrz - Knížecí |
| Věž knížecí tvrze lze velmi pravděpodobně ztotožnit se sídlem, které si tu ve II. čtvrtině 16. st. postavil Hans Reussner, příslušník nižší "jednovískové" šlechty. Po r. 1945 byla poničena. Píšeme o ní v minulém čase, ale prameny hovoří naprosto různou řečí. Dehio například praví, že věž stojí v plné výši tří podlaží až po korunu zdiva. Leszek Kajzer v Lexikonu polských hradů je skromnější, připouští, že stojí jen přízemí. Naopak rezolutní paní Chorowská tvrdí, že byla v 70. letech zbořena.... |
|
|
| Obytná věž tvrze zvané Knížecí stála ve střední části obce. Byla to kamenná třípodlažní hranolová věž z lomového zdiva, prostřídaného nepravidelně použitými pískovcovými kvádry, bez nárožního armování a s později dostavěnými cihlovými štíty a sedlovou střechou, na půdorysu lichoběžníka o rozměrech 9,4 až 10,5 x 12,4 m a se zdmi v přízemí a spodním patře téměř 1,5 m tlustými. Nebyla podsklepena. Vstup byl v přízemí. |
| Přízemí i patro bylo rozděleno zděnou příčkou na úzký klenutý schodišťový trakt a zhruba čtvercovou místnost zaklenutou valenou klenbou s lunetami. Schody z přízemí do patra byly kamenné, výše dřevěné. Ve II. patře s výrazně tenčími zdmi, byla velká komfortní obytná místnost, plochostropá, se stropními trámy položenými příčně na třech podélných hlavních trámech. Snad i zde byl původně hlavní obytný prostor od komory oddělen dřevěnou příčkou. Místnosti byly osvětleny čtvercovými okénky s okoseným ostěním. Tato obytná věž nebyla vybavena prevetem, ale měla alespoň kamennou výlevku u severního okna II. patra. Vnější opevnění tvrze zaniklo. |
| V okolí tvrz Radlówka, hrad Gościszów a Grodziec |
|
|
|
 |
|
hrad Radosno |
zpět na mapu kraje Dolní Slezsko |
hrad Rogowiec |
