Polsko |
Kraj Dolní Slezsko - HRADY |
|
RYBNICA něm. Reibnitz, Lausepelz |
zřícenina vodního hradu "na kopci" přestavěného na renesanční zámek |
|
|
|
|
|
Ruiny kamenného hradu přestavěného na zámek dominují z temene skalnatého vrchu široké dolině asi 8 km západně od Jelenie Góry. |
Jeho počátky údajně sahají až do 13. st., ovšem z hlediska existence hradu jde o čirou fantasy. Další fantazie praví, že kamenný hrad zde postavil císař Karel IV. v letech 1364 až 1369 a pojmenoval ho Landis Palatium. A. Boguszewicz však správně dokazuje, že v té době hrad patřil rytíři Nickelovi von Reibnitz a že tedy nebyl zeměpanským zbožím. |
Jak samo jméno praví, rodové sídlo si tu postavili páni von Reibnitz, a to nejspíše nedlouho po polovině 14. st. Karel IV. určitě hrad nepostavil, ale traduje se, že zde v 60. letech 14. st. alespoň přebýval. Za husitských válek byl hrad poškozen, ale ještě v 15. st. byl opraven. Staveniště bylo zřejmě považováno za natolik bezpečné, že palác nebyl chráněn žádnou obvodovou hradbou !!! V 16. st. byl přestavěn v renesančním slohu na "výšinný" zámek. Upravován byl ještě v letech 1750 a 1786, definitivně opuštěn byl teprve na počátku 19. st. a rychle se proměnil v ruinu. |
|
Na základě ikonografie z 18. a 19. st. je možné usuzovat, že hlavním objektem hradu byl tehdy velký trojpodlažní palác o půdorysu obdélníka o rozměrech cca 15 x 25 m s hranolovým rizalitem na severovýchodě. Ocelorytina podle kresby A. Dreschera z r. 1880 ukazuje ještě téměř úplnou hmotu trojpodlažního paláce, sice bez střechy a s korunou zdiva již atakovanou vegetací, ale s kompletní sestavou obdélných okenních otvorů. |
Dodnes se dochovala část vysokého zdiva trojpodlažního paláce na severní hraně výšiny s otvory velkých renesančních oken zbavených ostění, zarostlá listnatým lesem s hustým podrostem. Cihelné špalety a záklenky okenních otvorů a klenby pocházejí až z 18. st. Na severovýchodní straně je dochována část hranolového rizalitu, obsahujícího v úrovni přízemí kuchyni z konce 16. st. Rizalit má velmi tlusté zdivo, na prostor kuchyně zbyl pouze prostor o rozměrech 1,7 x 4,4 m. Kuchyně byla přímo spojena s prostorem paláce, do jehož přízemí se k jihu otvírala širokou arkádou. Navíc se přímo nad kuchyní nacházely fajnové obytné prostory, vyhřívané jejím komínem. Kromě severní stěny paláce se dochovaly jen malé stopy obvodového zdiva. |
V okolí vodní hrady Stara Kamienica a Siedlecin |