SĘDZISZOWA GÓRNA

SĘDZISZOWA GÓRNA něm. Ober Röversdorf

částečně zachovalá středověká tvrz

Ve zdivu mladšího objektu nedaleko kostela v horní části vsi Sedziszowa Górna (v katastru obce Swierzawa), 11 km jižně od Zlotoryje při horním toku říčky Kaczawy se dochovala obytná věž středověké tvrze.

Původní tvrz byla postavena ve II. čtvrtině 14. st. jako typické zemanské sídlo staršího horizontu (společně s Cieptowody a Krosnowicemi). Rozměrná hranolová věž je údajně analogií a odezvou typických staveb českého venkova té doby. Vznikla v době intenzívní kolonizace údolí Kaczawy, na zboží, které se velmi časně dostalo do soukromé držby. Ve 14. st. ves patřila Lupoldovi de Uchtericz, který byl vazalem knížete Henryka I. Javorského (1316 až 1353) a jenž byl nepochybně i stavitelem tvrze.

Přestavba tvrze během I. pol. 16. st. je spojena s rodem von Nimptsch, který získal zboží na počátku 16. st. Na počátku 17. st. (přesně 1603) byl objekt rozšířen rodem von Lest výstavbou dalších dvou křídel a ztratil tak svůj obranný charakter. Po častých změnách majitelů zde delší dobu sídlil rod von Hoffmann. Po II. sv. válce byl majetek tomuto rodu konfiskován a přešel do rukou státní správy. Dnes je tvrz sídlem místního úřadu obce a knihovny Swierzawa.

Lupoldova tvrz byla čtyřpodlažní kamenná věž na obdélném půdorysu o rozměrech cca 12,8 x 14,2 m a se zdmi 2 m tlustými, kterou obíhal zprvu jen příkop (dodnes v terénu znatelný), později doplněný "čtverhranem" obvodové hradby. Původní věž nebyla podsklepena (jak bylo u starších tvrzí zvykem), sklep byl doplněn teprve při přestavbě v 16. st. Přízemí, hospodářský a skladovací prostor, byl až v 16. st. (či snad teprve na počátku 17. st.) rozdělen příčkami a vzniklé prostory zaklenuty valenou klenbou.

Ve stejné době také oba prostory dostaly samostatné vstupy od východu a jihu s portály v obdélných rámech z kamenných kvádrů. Ani prostory ve vyšších podlažích nebyly dělené. První patro bylo přístupné z nádvoří z jižní strany lomeným portálem, lehce zasunutým v tloušťce zdiva. Původně bylo plochostropé, teprve později (v I. pol. 16. st.) sem byla vložena plochá valená klenba s lunetami. Místnost měla komunikační a obytnou funkci. Původní osvětlovací otvory nejsou známy; snad se jednalo o střílnová či menší obdélná okénka. Současný vchod do II. patra zvenčí od jihu je proražený až v pozdější době. Původní komunikační schéma vyšších pater není známo, ale lze předpokládat vnitřní dřevěné schodiště.

Ve II. patře se nachází reprezentační světnice. Do její výbavy patřil prevet, jehož zazděný výklenek je patrný na západní straně, a také fešné úzké okénko s trojlistým uzávěrem v jižní stěně, dnes zazděné, neboť je v jeho výklenku umístěno otopné zařízení. Toto okénko, podobné jako na hradě v Bolkowě, datuje stavbu do I. pol. 14. st. Původní okna osvětlující III. patro nejsou známa. Podle zazděného prevetového výklenku na západní straně se však jednalo o hlavní obytný prostor. Byl a je plochostropý, s hlavním středním trámem neseným dvěma dřevěnými sloupy.

Za přestavby v I. pol. 16. st. starší věž doplnila zástavba na východní a jihovýchodní straně, přistavěná k obvodové hradbě. Starší úzké východní křídlo má v přízemí na dvorní straně dochované hrotité okno s široce okoseným ostěním a ze severní strany okno v obdélném rámu. O něco mladší jihovýchodní budova má na jižní straně jednu z okenních nik zaklenutou hvězdovou klenbou. Při této přestavbě bylo ve světnici ve II. patře věže doplněno i velké obdélné okno ve výklenku se sedátky a s heraldickým symbolem jednorožce - erbovní figurou Nimptschů.

Na počátku 17. st. věž byla obestavěna ještě ze tří stran a zůstal vedle ní jen úzký osvětlovací dvoreček. Dvoupodlažní barokní jižní křídlo má ve svém jižním průčelí portál z pol. 18. st. Zřejmě starší obnovený vlys v nadpraží zobrazuje kromě data 1603 i osm erbovních štítů, mimo jiné rodů von Lest, Redern, Schaffgotsch, Zedlitz a Schindel. Ve vrcholu portálu nad římsou pak jsou umístěny erby rodů von Weyrach, Zedlitz, Grause a jeden neidentifikovaný znak. Ve dvorním průčelí se nacházejí obdélná okna v kamenných rámech z doby těsně po r. 1603. Mezi jižní křídlo a věž se poč. 17. st. ještě vměstnal schodišťový přístavek, z něhož ústily do horních pater věže nově proražené vstupy.

Celá stavba byla r. 1803 modernizována pro rod von Hoffmann. Při té příležitosti byl postaven dvouobloukový kamenný most na jižní straně. Na konci 19. st. pak věž dostala dnešní plochou střechu a pseudogotické cimbuří (r. 1891 ještě neexistovalo. Za to zde kronikář a buditel H. Lutsch údajně viděl vyčnívat zbytky krakorců, které snad kdysi nesly obranný ochoz).

V okolí opevněný a odsvěcený kostel Świerzawa a hrad Rokitnica


hrad Rybnica	zpět na mapu kraje Dolní Slezsko	hrad Siedlecin