Muszyna


MUSZYNA
*zřícenina biskupského hradu na vysokém ostrohu nad řekou Poprad na hranicích se Slovenskem*

*znak města*







Muszyna se poprvé objevuje v listinných pramenech již r. 1288. Tehdy ves nabyl *krakowský biskup Pavel z Przemankowa, se kterou současně získal i opevněný objekt z II. pol. 13. stol., Ten však nestál na současném místě, ale na sousedním vyšším vrcholu stejného ostrohu. Jednalo se zřejmě o dřevohlinité jednoduché opevnění s obytnými sruby*.

Další dokument, který již jmenovitě připomíná hrad (castrum) Muszyna, pochází z r. 1352. Tehdy již patřil králi. Zřejmě byl konfiskován biskupovi Janu Muskatovi králem Vladislavem Lokýtkem. Někdy před tímto datem muselo být staré opevnění opuštěno a nahrazeno novým zděným hradem v dnešní poloze, protože "hliněné" hradby a dřevěné kůlny nemohly plnit reprezentační funkci biskupa, natož pak krále. Teprve až r. 1391 byl "nový" hrad navrácen králem Vladislavem Jagiellonským opět biskupství a v jeho majetku setrval až do 18. stol.

R. 1474, kdy malopolské příhraničí zpustošil nájezd uherského vojska pod vedením Tomasze Tarczaye, byl po krátkém obležení dobyt, poškozen a obsazen Uhry. Král Matyáš Korvín se však po uzavření mírové dohody se zavázal hrad opět vrátit a finanční reparací podpořit jeho opravu. Hrad pak byl spravován purkrabími a plnil i nadále funkci správního centra biskupského zboží a pohraniční pevnůstky ještě poměrně dlouho. Opraven byl v 16. stol.

Svojí rezidenční funkci přestal plnit až *za purkrabího Wojciecha Bedleńského* (1654 až 1662), který již vegetoval v budově ve dvoře při úpatí hradního vrchu. Vojenskou a strážní funkci přestal plnit na začátku 18. stol., kdy již byl zcela opuštěn a rychle se proměnil v ruiny.


Hrad se nalézá v nadmořské výšce 520 m na úzkém ostrohu se strmými srázy a ohraněný roklinami přítoků Popradu, říčkami Muszynka a Szczawnik Hrad byl několikrát podroben archeologickému výzkumu.. Díky prvnímu průzkumu Sz. Moravského v r. 1863, kdy ještě stálo více zdí, se nám s dnešními poznatky podařilo zkonstruovat základní podobu hradu.

Jak již bylo řečeno, předchůdcem hradu bylo dřevohlinité opevnění z II. pol. 13. stol., které bylo nahrazeno v I. pol. 14. stol. novým, kamenným hradem v nedaleké poloze. Z tohoto prvního sídla se dochovaly pouze terénní relikty a zvlněný povrch lesa.

Nový gotický hrad byl založen na téměř pravidelném obdélníku, o délce 70 m a šířce 20 m. V severním čele hradu, za šíjovým příkopem, stál hlavní prvek obrany - mohutná hranolová věž s nárožními opěráky. Za ní k jihu byl prostor nádvoří obsahující zdroj vody. Tento prostor byl na východě uzavřen podélným dvoupodlažním palácovým křídlem, dvouprostorovým přízemím. Na straně opačné (západní) konvexně vydutou hradbou. Jižní strana hradu byla zavřena dvojitou hradbou. Je možné že zde stála další věž - obytný donjon. Dále tímto směrem (jih) se nachází malá plošina, která patrně suplovala vystavěnými dřevěnými budovami hospodářské zázemí hradu.

Za posledních 150 let hmota hradu značně utrpěla a postupně se ztrácí. Proto bylo přistoupeno k postupnému zajišťování korun zdiva a dalším záchranným úpravám, které však nejsou mnoho vidět, neboť zdivo se drolí stále.

V okolí lze navštívit hrady hlavně na Slovensku


hrad Melsztyn	zpět na mapu kraje Malopolskie	hrad Myślenice