Melsztyn


MELSZTYN
zřícenina velkého hradu nad levým břehem řeky Dunajec nedaleko vsi Charzewice

znak Tarnówského okresu







Ves Charzewice získal r. 1347 Spycimir (erb Leliwa), který byl v té době krakówským kastelánem a majitelem Tarnówa. Nedlouho po nabytí vsi začal budovat nové rodové sídlo, hrad Melsztyn. Stavbu však dokončili až jeho potomci. Tato rodová větev se poté nazývala Melsztyńskými.

Rod na tomto panství vládl až do r. 1511, kdy Jan Melsztyńský prodal sídlo Mikuláši Jordanovi ze Zakliczyna, který zde vybudoval nový palác a zdokonalil opevnění, zejména v jihovýchodní části hradu. Po něm zde panovali Zborowští a po nich více jak sto let Tarlowé. Po smrti Adama Tarly (1744) přešel majetek na jeho bratrance z rodu Lanckorońských.

V 17. stol. údajně odolal útoku Švédů, ale r. 1771 se hradu zmocnili stoupenci Barské konfederace. O jeho zánik se pak zasloužili Kozáci, kteří jej zapálili. Hrad pak nebyl již více obnoven, naopak okolním obyvatelstvem rozebírán na stavební materiál.

O záchranu posledních zbytků se zasloužil *Karel Lackorońký, který již r. 1879 nechal svázat staticky narušené zdivo donjonu železnými kotvami a opravil koruny některých zdí. S touto opravou souvisela i parková úprava areálu*, o čemž svědčí i zarostlá socha Ecce Homo.


Hrad zaujímal konec úzkého hřebene o délce téměř 100 m, protažený ve směru severozápad - jihovýchod. Většinu této plochy vyplňovalo předhradí s hospodářskou funkcí. V nejvyšší části pak stálo *miniaturní jádro hradu.* Pod ním byla od severu vedena přístupová cesta, která zde vstupovala do prostoru předhradí.

Jádro hradu obsahovalo jediný objekt. Jednalo se o pětipodlažní donjon s jednoprostorovým schématem na patře. Se svými rozměry 10,5 m x 15 m vyplňoval většinu prostoru návrší. Tloušťka jeho zdiva se pohybuje od 1,75 m do 1, 70 m. Do dnešních dob se z něj dochovala čelní stěna a část bočních zdí (zvláště pak jihozápadní). Spodní tři patra jsou kamenná, 4. a 5. patro pak vystavěná z cihel. Nejhodnotnější prostor se nacházel ve 4. patře, které bylo vybaveno velkým obdélným oknem s kamenným křížem se sedátky a prevetem na jihozápadní stěně. Jako obytné bylo zřejmě i 3. patro. U ostatních pater převažovala funkce obranná a skladovací. Donjon obíhal v těsné blízkosti pravidelný lichoběžník hradby.

Východně od donjonu se nachází zbytky dalších obytných objektů (možná budova mladšího paláce Mikuláše Jordana z I. pol. 16. stol.) a cihlami vyzděná cisterna na vodu. Uvnitř existovala i kaple, která se výslovně uvádí r. 1362. Dnes bohužel nevíme kde byla její poloha. Na jižním okraji předhradí se dochovaly zbytky zdí opatřených pilíři a skarpy a část dalšího obytného objektu, vysunutého do svahu nad jihovýchodní nároží. Tato část byla později přestavěna Jordany v 16. stol., kdy bylo nádvoří obestavěno dvoupodlažními obytnými křídly a vybaveno arkádovou chodbou. V tomto stavu vydržel hrad až do konce 18. stol. než si jej vzali do parády Kozáci.

V okolí lze navštívit hrady *Tropsztyn,* Czchów a Debno


kostel Lipnica Murowana	zpět na mapu kraje Malopolskie	hrad Muszyna