Myślenice

MYŚLENICE

zbytek středověkého hradu nad břehem říčky Raby, na západním výběžku vrchu Uklejny

foto: Pavel "Zany" Komárek

První zmínky o Myślenicích se objevují v r. 1253 až 1258 ve spojitosti se zde existujícím opevněním nazývaným "zábrana". V letech 1325 až 1328 je jmenována i myślenická farnost, patřící děkanátu Niegowić. R. 1342 král Kazimír Veliký převedl myślenickou osadu z práva polského na magdeburské. Existenci hradu pak potvrzuje dokument z r. 1342, uvádějící zde vybírané clo od kupců na obchodní stezce spojující. Kraków s Uhry. Jako hrad s královským purkrabím jsou Myślenice uváděny až od r. 1399.

Z písemných pramenů nelze však stanovit, kdy hrad ztratil svou funkci. Každopádně v dokumentu z r. 1444 je uváděn již pouze starý hrad ("vetus castrum"). Z toho lze vyvodit, že se zde nacházelo i nějaké mladší sídlo, nebo že hrad byl ve velmi špatném stavu. Pro druhou alternativu svědčí zápis kronikáře Jana Dlugosze, který uvádí, že se v těchto místech r. 1457 usadila vojska pod vedením jakéhosi Kawky a bratří Świeborowských a žádala vyplacení dlužného žoldu za výpravu do Pruska. Boje vzbouřenců s přivolaným královským vojskem vedly k vypálení zbytků hradu a snad přivodily i "konečné řešení" v podobě vyhození do povětří zůstavší věže.

Panství pak měnilo často majitele. V II. pol. 16. stol. si tehdejší majitel Spytek Wawrzinec Jordan, pozdější krakówský kastelán (1565 až 1568), postavil dole v mokřinách renesanční zámek a jako doplněk stavebního materiálu používal i zbytky starého hradu. Tato tvrz, a k ní přiléhající hospodářské budovy, byla obklopena hradbou, parkánem a vodním příkopem, napájeným potokem Bysinka. Z popisu z r. 1726 vyplývá, že se jednalo o podsklepenou budovu se třemi nadzemními podlažími. Avšak již r. 1762 byla trvale opuštěna, její zdivo po r. 1773 opět rozebíráno na stavební kámen a v r. 1893 byly její zbytky srovnány se zemí.

Hrad byl na východě, ve směru stoupajícího hřebene, chráněn čelním valem a příkopem. Na severu a západě tvořily příkré srázy hradního kopce dostatečnou přírodní ochranu. Hlavním prvkem obrany byla mohutná volně stojící válcová věž, postavená z místního pískovce. Průměr věže v přízemí činil 10,5 m při vnitřní světlosti 2,5 m. Tloušťka zdiva byla pak od 3,6 m do 4,2 m. Věž stojí ve východní části hradního areálu, který má rozměry 50 x 60 m.

Je zajímavé, že archeologickým průzkumem nebyly nalezeny jakékoliv zbytky obvodové kamenné hradby. Obvodové opevnění existovalo zřejmě pouze ve formě dřevěné palisády. Dřevěná byla i většina vnitřní zástavby. Zdá se, že se tato celní stanice nikdy nerozvinula do plné podoby zděného hradu a že zůstala v počáteční fázi výstavby.

V okolí lze navštívit hrad Dobczyce


hrad Muszyna	zpět na mapu kraje Malopolskie	hrad Niedzica