Polsko

Kraj  Malopolskie - HRADY


OJCÓW 
zřícenina královského hradu na návrší, na pravém břehu řeky Pradnik

brána, bergfrit, zbytek mostu

zbytek bergfritu vnitřní prostor bergfritu   

detail brány celkový pohled na bránu brána

nádvoří se studnou zbytek obvodové hradby zbytek nároží bývalého paláce

 pravděpodobná podoba hradu 

Hrad nebyl dosud podrobně prozkoumán. Archeologický výzkum provedl v r. 1958 J.T.Frazik, a pokračoval v něm v 90. letech 20. st. W. Niewalda. Tento nevelký archeologický výzkum se soustředil pouze na sérii několika sond, vykonaných v r. 1991 K. Kruczkem. Dějiny hradu sepsala A.Falniowska – Gradowska.
Hrad nechal vystavět Kazimír Veliký, o čemž shodně psali Jan z Czarnkowa i Jan Dlugosz. Některými autory předkládané domněnky o časovém zařazení  první fáze výstavby (opevnění vystavěno na starším základu), či o Vladislavu Lokietkovi jako zakladateli, nemají opodstatnění. Usilujíc o přesné určení doby výstavby hradu, je třeba brát na zřetel dokument z r. 1354, podle něhož král získal výměnou s krakovským biskupem ves Smardzowice, na jejímž základě postavil určitě krátce poté opevněný objekt.
Existenci hradu potvrzuje zápis z r. 1370, jmenující zdejšího purkrabího Zaklika. Pouze jednou (r. 1400) byl objekt dán do zástavy Vladislavu Jagelonskému. Majetek vytvořený rodem Ojcovských zůstával nejčastěji v rukou královských věřitelů a funkci starostů (purkrabích) plnili představitelé nejváženějších malopolských rodů. Nedokážeme dnes určit v jaké době se Ojcovští přičinili o rozšíření stavby. Při první prohlídce (kontrole) provedené r. 1564, bohužel nebyl vylíčen popis hradu, ale ze soupisu nepočetné služby je možné usuzovat, že zdejší starostové s ním nezacházeli, jako se svým sídlem.
Špatný stav budov dokumentuje text z r. 1620 – „hrad Ojców velmi zpustošen“ jednoznačně potvrzuje, že opravné práce již učinil starosta Mikuláš Koryciński. Jak je patrné z pozdějších dokumentů, jednalo se o velkou přestavbu a rozšíření celého objektu, trvající od r. 1619 a pokračující přes jeho syny, Mikuláše Ferdinanda a Štěpána Korycińských.
Přes tvrzení některých autorů, hrad nebyl zničen v době válek se Švédy, kteří si v něm zřídili skladiště zbraní a potravin. O souhrnu prací vykonaných Korycińskými svědčí první důkladnější popis při prohlídce z r. 1660. Po Korycińských postupně spravovali zboží od r. 1676 : Warszycci, Męcińscy a Morscy.
Nejdůležitější podrobný popis hradu byl zhotoven r. 1721, čili v době majitele Bohuslava Łubienskiego. Hrad pulsující životem ještě za časů dalších starostů ojcovských (Zaluskich) koncem 17.st., upadal a stával se zříceninou až na přelomu 18. a 19. st. se začaly rozebírat jeho zdi. Pozdější projekty na obnovení nebyly zrealizovány, naopak zabezpečovací práce, provedené v 19. a na začátku 20. st. sejmuli z hradu mnoho historických prvků.
Z důvodu špatného stavu zříceniny a neúplného zakreslení dodnes provedených výzkumů je složité rekonstruovat uspořádání hradu v počátečních fázích jeho výstavby. Základ první pevnosti tvořila osmiboká věž, zbudovaná z tesaných kvádrů na vrcholku skalního výběžku. Třípatrová věž měla přibližně 13 metrů na výšku. Pravděpodobně ze 14. st. pochází rovněž obvodová hradba, „běžící po hraně návrší“ a rozdělující rozlehlé nádvoří, na část východní (obdélného půdorysu) a část západní (nepravidelného půdorysu).
Obytná budova se nacházela při východní kurtině. Vstup do hradu vedl od západu, v sousedství věže. Zápisy ze 17. a 18. st. dovolují rekonstruovat uspořádání hradních prostor po pracích provedených Korycińskými. Od západní strany se nacházela dodnes zachovaná budova brány s průjezdem a místností v prvním patře. Do brány vedl dřevěný most podepřený třemi páry zděných pilířů.
Vlastním nákladem Korycinských byla vybudována okázalá obytná budova, umístěná na výběžku skály na jižní straně. Byla to podsklepená budova obdélného půdorysu, dvoutraktová, se 2 nadzemními podlažími a měšťanskou kaplí. Dále se na severovýchodní straně nalézalo nádvoří, obklopené hospodářskými budovami přiléhající k obvodové hradbě, uprostřed kterého se nacházela hluboká, ve skále tesaná, vyzděná studna. Nad celým hradem se tyčila v té době málo používaná, stará věž.
V okolí hrady Wawel a Pieskowa Skala

 hrad Lanckorona

zpět na mapu kraje Malopolskie

hrad Pieskowa Skala