Polsko |
Kraj Malopolskie - HRADY |
|
OJCÓW |
zřícenina královského hradu na návrší, na pravém břehu řeky Pradnik |
|
|
|
|
|
Hrad nebyl dosud podrobně prozkoumán. Archeologický výzkum provedl v r. 1958 J.T.Frazik, a pokračoval v něm v 90. letech 20. st. W. Niewalda. Tento nevelký archeologický výzkum se soustředil pouze na sérii několika sond, vykonaných v r. 1991 K. Kruczkem. Dějiny hradu sepsala A.Falniowska – Gradowska. |
Hrad nechal vystavět Kazimír Veliký, o čemž shodně psali Jan z Czarnkowa i Jan Dlugosz. Některými autory předkládané domněnky o časovém zařazení první fáze výstavby (opevnění vystavěno na starším základu), či o Vladislavu Lokietkovi jako zakladateli, nemají opodstatnění. Usilujíc o přesné určení doby výstavby hradu, je třeba brát na zřetel dokument z r. 1354, podle něhož král získal výměnou s krakovským biskupem ves Smardzowice, na jejímž základě postavil určitě krátce poté opevněný objekt. |
Existenci hradu potvrzuje zápis z r. 1370, jmenující zdejšího purkrabího Zaklika. Pouze jednou (r. 1400) byl objekt dán do zástavy Vladislavu Jagelonskému. Majetek vytvořený rodem Ojcovských zůstával nejčastěji v rukou královských věřitelů a funkci starostů (purkrabích) plnili představitelé nejváženějších malopolských rodů. Nedokážeme dnes určit v jaké době se Ojcovští přičinili o rozšíření stavby. Při první prohlídce (kontrole) provedené r. 1564, bohužel nebyl vylíčen popis hradu, ale ze soupisu nepočetné služby je možné usuzovat, že zdejší starostové s ním nezacházeli, jako se svým sídlem. |
Špatný stav budov dokumentuje text z r. 1620 – „hrad Ojców velmi zpustošen“ jednoznačně potvrzuje, že opravné práce již učinil starosta Mikuláš Koryciński. Jak je patrné z pozdějších dokumentů, jednalo se o velkou přestavbu a rozšíření celého objektu, trvající od r. 1619 a pokračující přes jeho syny, Mikuláše Ferdinanda a Štěpána Korycińských. |
Přes tvrzení některých autorů, hrad nebyl zničen v době válek se Švédy, kteří si v něm zřídili skladiště zbraní a potravin. O souhrnu prací vykonaných Korycińskými svědčí první důkladnější popis při prohlídce z r. 1660. Po Korycińských postupně spravovali zboží od r. 1676 : Warszycci, Męcińscy a Morscy. |
Nejdůležitější podrobný popis hradu byl zhotoven r. 1721, čili v době majitele Bohuslava Łubienskiego. Hrad pulsující životem ještě za časů dalších starostů ojcovských (Zaluskich) koncem 17.st., upadal a stával se zříceninou až na přelomu 18. a 19. st. se začaly rozebírat jeho zdi. Pozdější projekty na obnovení nebyly zrealizovány, naopak zabezpečovací práce, provedené v 19. a na začátku 20. st. sejmuli z hradu mnoho historických prvků. |
Z důvodu špatného stavu zříceniny a neúplného zakreslení dodnes provedených výzkumů je složité rekonstruovat uspořádání hradu v počátečních fázích jeho výstavby. Základ první pevnosti tvořila osmiboká věž, zbudovaná z tesaných kvádrů na vrcholku skalního výběžku. Třípatrová věž měla přibližně 13 metrů na výšku. Pravděpodobně ze 14. st. pochází rovněž obvodová hradba, „běžící po hraně návrší“ a rozdělující rozlehlé nádvoří, na část východní (obdélného půdorysu) a část západní (nepravidelného půdorysu). |
Obytná budova se nacházela při východní kurtině. Vstup do hradu vedl od západu, v sousedství věže. Zápisy ze 17. a 18. st. dovolují rekonstruovat uspořádání hradních prostor po pracích provedených Korycińskými. Od západní strany se nacházela dodnes zachovaná budova brány s průjezdem a místností v prvním patře. Do brány vedl dřevěný most podepřený třemi páry zděných pilířů. |
Vlastním nákladem Korycinských byla vybudována okázalá obytná budova, umístěná na výběžku skály na jižní straně. Byla to podsklepená budova obdélného půdorysu, dvoutraktová, se 2 nadzemními podlažími a měšťanskou kaplí. Dále se na severovýchodní straně nalézalo nádvoří, obklopené hospodářskými budovami přiléhající k obvodové hradbě, uprostřed kterého se nacházela hluboká, ve skále tesaná, vyzděná studna. Nad celým hradem se tyčila v té době málo používaná, stará věž. |
V okolí hrady Wawel a Pieskowa Skala |