Pieskowa Skala

PIESKOWA SKALA

hrad přestavěný na zámek

celkový pohled na hrad

pravý bastion v na předhradí levý bastion s bartizánami pravý bastion - pohled od hradu (kavárna)

pohled na hrad z předhradí boční křídlo s předsunutou obranou věží prostor předhradí

nádvoří hradu detaily hradu (klikni brána) pohled na hrad ze silnice

pravděpodobná podoba gotického hradu

Restaurovaný opevněný renesanční zámek přestavěný z hradu na skalnatém ostrohu nad údolím potoka Prądniku.

První zmínka o hradu Pieskowa Skała pochází z r. 1315. Patrně se však tehdy jednalo pouze o dřevěný hrádek buď na místě dnešní stavby, nebo na nedalekém ostrohu Kocica, kde jsou patrné zbytky opevnění.

Kamenný královský hrad založil podle Jana Długosze až Kazimír Veliký. R. 1377 jej však král Ludvík Uherský zastavil Piotrowi Szafrańcowi z Luczyc erbu Starykoń. Szafrańcowie jej v zástavě drželi do r. 1422, kdy ho získávají od krále Vladislava Jagelonského trvale do vlastnictví a sedí tu nepřetržitě až do r. 1608.

Poté se tu rychle střídají další majitelé - Maciej Lubieński, Barbara Sośnicka a Samuel ze Śladkowa. Ještě před pol. 17. st. (1640) se významnými vlastníky Pieskowej Skały stali Zebrzydowscy, kteří doplnili její opevnění a vybavili interiéry.

Dobytí a poničení stavby Švédy r. 1655 však znamenalo pro objekt velké škody. Noví majitelé (Wielopolscy) stavbu částečně opravili, avšak následující nájezd Švédů r. 1702 znamenal další obrovské škody, stejně jako ničivý požár r. 1718. l s tím si však Hieronymus Wielopolski poradil a během 18. st. je zámek znovu přepychově a honosně vybaven.

R.1842 hrad získávají Mieroszewscy. l ti mají smůlu na požáry (1850, 1863) a i přes dílčí opravy za Sobiesława Mieroszewskiego (1864-77) začal objekt chátrat. Rozpad zastavila až Adolfem Dygasińskim zřízená akciová společnost, která zámek r. 1902 koupila a zahájila jeho opravy a přeměnu na letní penzion a turistický objekt.

Po II. sv. válce byl zámek znárodněn, v letech 1948-68 pod vedením A. Majewskiego prozkoumán a kompletně restaurován a proměněn v muzeum výtvarného umění.

Nejstarší hrad Kazimíra Velikého stál na rozlohou malé nejvyšší skále zvané Dorotka severně od dnešního arkádového nádvoří. Nic se z něj nedochovalo, nicméně na základě ikonografie lze předpokládat, že jeho hlavní stavbou byla hranolová, v horní části snad osmiboká věž (o nálezu jejích základů píše Majewski). K ní přiléhalo obytné křídlo a malé nádvoří. V této podobě, snad ještě rozšířený o předhradí na jižní straně, sloužil hrad rodu Szafrańców ve 14. a 15. st. Ti věřili v dobré jméno svého rodu u dvora i ve vlastní sílu, pořídili si na obchodní stezce Kraków - Olkusz vlastní loupežnickou živnost. Hrad Pieskowa Skała jim přitom sloužil jako pevná základna i mezisklad zboží.

Vnukovi Piotra stejného jména i jeho synovi Kryštofovi Szafrańcowi to tak dobře vynášelo, že se naštval i pan král a loupeživý rytíř Kryštof Szafraniec skončil ve Wawelu na špalku pod katovou sekerou. Hrad po jeho smrti přešel na bratra Stanisława a posléze jeho syna Hieronyma.

Již na počátku 16. st., po rozšíření hradu o velké východní předhradí, byla jeho obranyschopnost zvýšena vybudováním dvou velkých válcových bateriových věží, z nichž severovýchodní se dochovala. Právě Hieronymus v letech 1542-44 zahájil přestavbu a rozšíření gotického hradu, jeho nástupce Stanisław pak vystavěl po r.1578 na místě jižního předhradí na půdorysu nepravidelného lichoběžníka nádherný renesanční zámek s trojpodlažními arkádovými ochozy, patrovou loggií a velkou renesanční věží vedle brány, stavbu, která svou nádherou soupeřila s Wawelem i novým zámkem Tenczynskich u Rudna. Nikde se ale nepraví, zda-li na stavbu zámku nebyly využity právě špinavé peníze po přičinlivém strýčkovi, který s nasazením vlastního života zajistil rodinu. Syn Stanisława Jędrzej Szafraniec umírá r. 1608 jako poslední mužský potomek rodu bezdětný a zámek je prodán za 100.000 zlatých. Peníze jsou po sto letech vyprány...

Za Zebrzydowskich, po r.1640 v neklidných dobách Švédských nájezdů pak dochází k poslední větší novostavbě, k poněkud donkichotské snaze o posílení obranyschopnosti zámku výstavbou čelního opevnění na východě, sestávajícího z nízkých nárožních bastionů (obezděných a vyplněných zeminou), svírajících krátkou kurtinu s bránou. Před tímto opevněním byl vykopán široký příkop.

Přestavby prováděné v 18. a 19. st. (zejména v interiérech) sice zčásti setřely vyhraněný renesanční ráz objektu, ten mu však byl vrácen při restauračních pracích A. Majewskiego v letech 1948-68.

V okolí hrad Ojców a Rabsztyn


hrad Ojców	zpět na mapu kraje Malopolskie	kostelPrandocin