| Polsko |
 |
| Polsko |
|
|
Kraj Malopolskie - HRADY |
|
|
RUDNO - TENCZYN
 |
| Zřícenina hradu a později opevněného zámku Tenczyn na vrcholku kopce v nadmořské výšce 398 m n.m. západně od vsi Rudno (druhý Wawel) |
|
|
|
|
|
|
|
další foto hradu
|
|
|
|
První topografický plán objektu zpracoval roku 1655 E.J. Dahlberg, další zaměření pořídil r. 1864 Z. Hendel. Podrobný architektonický a stavebně-historický průzkum byl proveden vletech 1983-84, avšak neobjasnil zcela jednoznačně stavební vývoj. Dějiny hradu zpracoval souhrnně J. Kurtyka. Archeologický výzkum zde nebyl prováděn. |
| Počátky dějin hradu jsou zahaleny temnotami. Někteří připisují jeho založení prvnímu doloženému majiteli, Andrzejowi erbu Topór, synovi Nawoja z Morawicy, který postupně zastával v letech 1329-68 významné úřady, mimo jiné kastelána radomského, kastelána wiślického (1340-47), podkomořího krakovského (1347-63) a krakovského vojvody (1363-68). Je však možné, že stavbu rodového sídla zahájil již jeho otec Nawój, vojvoda sandomierski (1317-20) a kastelán krakovský (1320-31), a Andrzej ji dokončil. |
| Na příkaz Nawoje se totiž již v r. 1319 začalo s mýcením lesa zvaného Tenczyn s cílem vytvořit pozemky na založení vsi a hospodaření. Hrad, který zde byl vybudován jako obranné a obytné sídlo a jako správní centrum rozlehlého rodového panství, byl pak několikrát zmiňován v písemných pramenech. Poprvé se jako castrum objevuje až r. 1402 (i když již r. 1400 je uváděn místní purkrabí). R. 1404 je v pramenech zmiňována na hradě kaple. Rozsáhlá rodová rezidence, opakovaně přestavovaná podle dobové módy i nutnosti modernizovat opevnění, byla v rukou Tenczyńskich (od r. 1527 hrabat) až do r. 1639. |
| Tehdy se Izabela Tenczyńská, dcera Jana, vojvody krakovského (1620-37), posledního mužského potomka rodu, vdala za Lukáše Opalińského erbu Łodzia a přinesla mu věnem hrad a obrovský pozemkový majetek. Tenczyn pak přestal plnit funkci hlavního rodového sídla, stal se pouze administrativním centrem a sídlem správy panství a byl ponechán v péči purkrabích. |
| R. 1655 jej bez boje opanovali Švédové, kteří jej pak při ústupu vypálili. Dědici zvolna se rozpadajícího opevněného zámku se staly rody Sieniawskich, Czartoryskich a nakonec Potockich. |
| Po zásahu bleskem r. 1768 a následném požáru se z objektu stala neobyvatelná ruina, která již nebyla majiteli opravena a byla opuštěna. |
| Zajišťovacích prací se stavba dočkala počátkem 20. st. a dále po II. světové válce. Rekonstrukce podoby a vývoje rozsáhlého objektu naráží na nedostatek informací. |
|
|
| Nejstarší jádro lze bezpochyby očekávat na temeni kopce. Tato plocha je ovšem poměrně rozsáhlá a není jisté, zda měla celá od počátku zděné ohrazení. Relikty zděného opevnění vedeného obloukovitě po okraji temene kopce se předpokládají na severní hraně výšiny. Snad zde v jihovýchodní části areálu existovala i válcová věž zvaná Dorota, která se uvádí v popisu hradu z r. 1553 (pokud nešlo o jednu z mladších věží na východě). Za součást starší výstavby bývá někdy považována i spodní část hranolové věže, přistavěné na severozápadě zvenčí k obvodové hradbě. Dnes je tento objekt součástí traktu spojujícího horní hrad s barbakánem. |
| Určení místa původního vstupu do starého hradu není za dnešního stavu vědomostí možné. Další výstavba uvnitř areálu pak vznikala postupně. Jde vesměs o obvodovou zástavbu, která se do nádvoří obracela rovnými dvorními stěnami. Nejstarší je zřejmě severní (nejhůře dochované) křídlo, později bylo vystavěno i krátké severovýchodní, již pravidelné křídlo. |
| V průběhu 15. st. byl hrad významně přestavován jak po stránce obranné, tak rezidenční. V této době již byl vymezen i dolní hrad (předhradí), pravděpodobně sem (na přelom 15. a 16. st.) spadá výstavba hranolové věže brány, která se podobá stavbě Floriánské brány v Krakově, na jižní straně horního hradu a flankovací věže na severozápadě (na starších základech). |
| Severovýchodní křídlo bylo prodlouženo k jihu a vznikla zde pravidelná hranolová třípodlažní budova s dvoutraktovým řešením interiéru. V této době je také mezi tuto budovu a vstupní bránu na jihovýchodě jádra situována orientovaná hradní kaple. |
| Zásadní změny nastaly kolem r. 1570 za Jana Tenczyńského. Horní hrad byl přestavěn na renesanční trojkřídlý zámek, co nejvíce symetrizovaný a sjednocený výstavbou arkádových ochozů. Západní strana horního hradu zůstala uzavřena pouze nízkou zdí. Po této přestavbě byl zámek nazýván druhým Wawelem. Výrazně přestavěno a modernizováno bylo zejména opevnění předhradí obklopujícího zámek na jihu a západě, které teď neslo veškerou tíhu obrany. Vstup na severozápadě zajišťoval okrouhlý barbakán, dobře vybavený pro střelbu palných zbraní, za nímž vedl průchod západní částí předhradí k jihu dlouhým přízemím střelecké galerie. Jižní část předhradí byla obehnána lomenou hradbou, v jejíchž nárožích stály vysoké polygonální bastiony s kasematy, produkt staroitalské školy. Typické je jejich úzké nasedání na hradbu. Na jihovýchodní straně stála válcová bašta. Horní části věží a bastionů zdobily dekorativní atiky, dodnes zčásti dochované. |
| V okolí hrad Babice |
|
|
|
 |
|
hrad Tarnów |
zpět na mapu kraje Malopolskie |
hrad Tropsztyn |
