Babice


*BABICE - LIPOWIEC*
Zřícenina biskupského hradu, později církevní vězení

znak města





vnitřní prostory hradu (klikni brána)	detaily (klikni brána)



Zřícenina biskupského hradu zvaná Lipowiec se nachází na vysokém návrší, severně od vsi Babice a Wygiełzów. Zbytky opevněné stavby budily velkou pozornost již v 19. st., a výzkumy provedené v 60. a 70. letech 20. století (A. Żaki, B. Gedlowa, J. Bogdanowski, J.T. Frazik, A. Swaryczewski a M. Bicz – Suknarowska) nás přivedli k poznání objektu a následně zabezpečení hradu jako trvalé zříceniny.

Nejstarší historie hradu není dodnes zcela jasná. Podle J. Dlugosze ves Lipow ztotožňovaná s Lipowcem původně náležela rodu Gryfitů a později byla odkázána řádu benedyktínek ze Staniatek. A právě v této době jakýsi zbojníci vystavěli nad vsí hrad a odtud prováděli loupežné výpravy do okolních vsí. Kníže hrad dobyl a odkázal ho krakovskému biskupství. Nový hrad na místě původní zbojnické pevnosti nechal vystavět biskup Prandota.

Existenci hradu potvrzuje dokument sepsaný na Lipowci v r. 1303 Janem Muskatę, a také akta procesu z r. 1308. Přestavěný a postupně zesílený hrad krakovskými biskupy, plnil funkci opevněného sídla, a také administrativního centra. Již v první polovině 15. st. se začal hrad využívat jako biskupské vězení.

Značné pohromy postihly opevněné sídlo v průběhu 17. st. Nejprve v r. 1629 vypukl požár, který zničil všechny dřevěné stavby a udělal škody též na předhradí i horním hradě. Obnovený a znovu opevněný hrad dobyli a obsadili Švédi r. 1655, kteří jej po dvou letech užívání při ústupu zapálili.

Celková přestavba se uskutečnila teprve v r. 1732 z iniciativy biskupa Felixe Szaniawského. V tehdy obnoveném interiéru prvního patra byl zřízen nápravný ústav pro duchovní, kteří porušili předpisy kanonického práva. Ve vlastnictví krakovského biskupství zůstal hrad až do r. 1789. Poté byl zabrán rakouskou vládou jako předmět do státní pokladny.


Budova se postupně začala měnit ve zříceninu a poslední ranou se stal požár vzniklý okolo roku 1800, který zničil střechy a vážně narušil zdivo. Konzervační práce, směřující k zachování hradu ve formě zabezpečené zříceniny, započaly roku 1961 a skončily v roce 1975. V důsledku provedeného archeologického výzkumu se rozlišuje několik hlavních etap vývoje hradu.

Pozdější rozšíření, zvláště provedené v 15. st. biskupy Vojtěchem Jastrzebcem a Zbyňkem Oleśnickým, vedlo ke vzniku založení objektu na čtyřbokém půdorysu. Věž zvýšená a přizpůsobená pro užití děl (první v Polsku, jedinečné dělové palebné postavení na dvou horních patrech) byla obestavěna a stala se součástí budov v jihovýchodním nároží hradu. Celý hrad byl ohrazen obvodovou hradbou. Kromě toho došlo též k zmodernizování budovy brány. Před koncem 15. st. bylo k jádru hradu přistavěno předhradí, obsahující dřevěné hospodářské budovy.

V 16. st. byly provedeny přestavby uvnitř hradu a byly zvětšeny vězeňské cely. Tehdy byl zesílen systém obrany, v severní části obvodové hradby byly vystavěny dvě čtyřhranné, dovnitř otevřené bašty.

V 17. století byly provedeny hlavní rekonstrukce a jediná důležitá investice se týkala zvýšení vojenské hodnoty hradu. V severovýchodním nároží byl vystavěn nevelký bastion. Práce provedené v 18. st. zahrnovaly přestavbu a přizpůsobení hradních budov pro vězeňské účely.

Zakonzervovaná zřícenina hradu tvoří jeden z příkladů přeměn zachovaných polských opevněných staveb.

V okolí hrad Rudno (Tenczyn)


hrad Wieruszyce	zpět na mapu kraje Malopolskie	hrad Biecz