stránky hradu Szydlów


*SZYDLÓW*
jedna z nejstarších sídelních lokalit v Polsku a zřícenina městského hradu

znak podokresu Szydlów





další foto (klikni brána)

Jedna z nejstarších lokalit Sandoměřska. *První zmínka o osadě pochází z r. 1191. R. 1255 je tu doložen pobyt knížete Boleslava Stydlivého. Tehdejší Szydłów ležel na důležité obchodní stezce vedoucí z Krakova přes Wiślicu a Sandomierz a dál po Wisle. Někteří badatelé dokonce usuzují, že zde stál blíže neznámý knížecí dvůr. Rozvoj osady byl přerušen tatarskými vpády v letech 1241, 1259 až 1260 a 1287 až 1288 (Jan Długosz např. zmiňuje Szydłów při popisu bitvy Poláků s Tatary pod Chmielnikem r. 1241). R. 1329 král Vladislav Lokýtek* udělil (či možná potvrdil) Szydłówu městská práva.

Rozsáhlý královský hrad je situován v západní části městského areálu, na nejlépe chráněném místě. Ze dvou stran přiléhá k městské hradbě na skalnaté výspě nad potokem Ciekąca a byl s ní pravděpodobně budován současně. Každopádně je hrad plánovitou součástí městského založení; dokonce se jeví, že jeho staveniště je pro celkovou zástavbu určující.

Archeologický a stavebně historický průzkum zde proběhl v letech 1957 až 1960 a 1977 až 1980 (A. Miłobędzki, E. Gąssowska) a v r. 1999 byl zahájen další záchranný archeologický průzkum pod vedením L. Kajzera. Zabezpečení a konzervace hradních zdí i městské hradby však proběhly již dříve, např. v r. 1927. V letech 1945 až 1947 došlo k největším památkovým úpravám. Pod vedením J. Żukowského byly zdi hlavní palácové budovy zvýšeny a opatřeny dekorativním romantizujícím cimbuřím, jehož existence však není ikonograficky nijak doložena.

V letech 1957 až 1960 pak byl opraven i tzv. „Skarbczyk" („Pokladnička") - budova na severní straně hradu, v níž je dnes umístěno malé *regionální muzeum*. Dosavadní práce neodhalily na ploše hradu či města zbytky opevnění starší než 14. st. Jeho existenci by však mohl napovídat v pramenech doložený pobyt knížete Boleslava Stydlivého i s celým dvorem v Szydłowě r. 1255. Jedna z hypotéz uvažuje, že se starší opevněný areál mohl nacházet nikoliv na místě hradu, ale na návrší v severní části města, kde dnes stojí kostel Všech Svatých, a při výstavbě města beze zbytku zanikl.

Stavbu zděného hradu připisuje Jan Długosz králi Kazimíru Velikému, ačkoliv v kronice Jana z Czarnkowa není tento údaj potvrzen; píše se zde pouze o zděném ohrazení města. Opevnění však zřejmě bylo budováno zároveň a skrylo se tak do jednoho zápisu. Pro jeho tehdejší výstavbu svědčí i obligátní zápis o poukázání části výnosů z bocheńské župy pro potřeby hradu Szydłowa v letech 1394 až 1395. Z dalších zápisů není příliš jasné, nakolik hrad utrpěl četnými požáry města, např. 1541, ale již r. 1564 se však výslovně píše o opraveném hradu - jistě již v renesančním duchu, ovšem tou dobou již zcela ztratil význam jako panovníkova občasná rezidence a zůstala mu pouze funkce správní.

Po dalších katastrofách - poškození při velkém požáru r. 1630 a po nájezdu Švédů r. 1656 - byl hrad vždy znovu renovován (z tehdejší doby pochází budova brány). Avšak i přes následné částečné opravy, prováděné v r. 1723 z iniciativy starosty Józefa Załuského, se rozsáhlý a obtížně využitelný hrad nedlouho poté postupně začal měnit v ruiny, což dokládá i zápis z r. 1789. Překvapivě však hradní areál nebyl pohlcen městskou zástavbou, ale zůstal dodnes prázdný.

Relikty městských hradeb i hradní opevnění byly poté odsouzeny k rozebrání a recyklaci stavebního materiálu jako kamenolom, k čemuž byla r. 1829 provedena veřejná dražba. Neviditelná ruka trhu však v tomto případě zafungovala velmi účelně, neboť cena zdí odhadnutá na 1867 zlatých se všem zájemcům zdála příliš vysoká a k prodeji a kompletní demolici díky tomu nedošlo. Bezpochyby k tomu nepřispěla kulturnost místních obyvatel, ale spíše jejich lakota a zejména relativní dostatek stavebního kamene v okolí.

Hrad je vystavěn z lomového zdiva. Jeho areál má zhruba tvar obdélníka o rozměrech 60 x 110 m a zaujímá tak nebývalé *velkou plochu 7000 m²*. Původně byl zřejmě tento areál rozdělen do dvou částí s odlišnými funkcemi: jižní část byla královskou rezidencí, severní pak běžným administrativním správním objektem. Dělící hradba však neexistuje a nebyla zjištěna ani archeologicky.

Hlavním obytným objektem královské rezidence byl velký obdélný palác (zvaný rytířský sál) o rozměrech 12,8 x 34,8 m, stojící v jižní části nádvoří při hradbě, překvapivě však svou kratší stranou při obvodové hradbě nad srázem do údolí a delší stranou přiložený k přírodou nechráněné jižní hradbě. Stavba je dvoupodlažní, plochostropá; malá síla zdiva indikuje, že vyšší zřejmě nebyla. V přízemí i v patře je palác nesouměrně dvouprostorový, s průchody v příčce (dnes vylámanými). Vstupy vedoucí z nádvoří od severu do přízemí i patra (z rampy či schodiště) větší místnosti byly osazeny lomenými gotickými portály (horní bohatě profilovaný), které jsou dochované či renovované. Na jihu přiléhá (snad mladší) čtvercový přístavek neznámé výšky a účelu, interpretovaný někdy jako kaple.

Palác byl r. 1947 zvýšen nástavbou tvořenou ještě subtilnějším zdivem z velkých neřádkovaných vápencových mnohobokých kamenů, ukončenou smyšleným romantizujícím cimbuřím s ven zkosenými stříškami. Původně byl zřejmě krytý nízkou sedlovou střechou mezi kamennými štíty, dnes je nezastřešen.

Záhadná je situace v severozápadním nároží hradu, v místě dnešní budovy tzv. Skarbczyku („Pokladničky"). Již starší archeologické výzkumy sem lokalizovaly *válcovou věž,* v představách B. Guerquina dokonce opatřenou břitem (základy jsou údajně viditelné ve sklepě). Novější výzkumy (L.Kajzer) pak interpretují situaci zcela jinak. Situují sem těsně vedle sebe hned dvě válcové věže o průměru 10,7 a 10,6 m, jednu do severozápadního nároží (z poloviny vystupující z linie hradby) a druhou těsně za ní, již volně do plochy nádvoří, s hradbou nepropojenou. Tyto věže bývají navíc některými badateli interpretovány jako současné pro 14. a 15. st.; jiní naopak prosazují hypotézu, že na počátku 15. st. byla vnější věž rozebrána a nahradila ji nová, vnitřní. Tato stavební záhada se však vyřešila ještě v průběhu 15. st., kdy byly věž či obě věže zbořeny a rozebrány a na jejich místě byla vystavěna rozumnější čtvercová přízemní nárožní zasunutá stavba, popisovaná někdy jako bašta, zárodek dnešní „Pokladničky". O něco později (r. 1528) byla tato budova o patro zvýšena a byl k ní byl přistavěn na východě druhý trakt s vysokými opěráky a komíny.

Administrativní budova na severovýchodě byla prostá obdélná dvoupodlažní, uvnitř dvouprostorová stavba o rozměrech 15,5 x 35,5 m, přiložená delší stranou k severní hradbě. Do dnešních dob se však nedochovala. Ve 20. st. byla na místě tohoto objektu postavena *budova školy*; travnatý areál rozsáhlého nádvoří jí slouží jako hřiště.

Vjezd do hradu vedl branou, umístěnou ve východní hradbě ze strany města. Patrové stavení brány bylo postaveno teprve při opravách hradu v 17. století. Nachází se na něm *heraldická kartuš se znakem a monogramem krále Zygmunta III. Vasy.* Podoba původního středověkého vstupu do hradu známa není.

Opevnění proti městu bylo zřejmě tvořeno pouze jednoduchou hradbou, bez příkopu či jiných zemních fortifikací. Podle některých hypotéz vzniklo dvojdílné uspořádání hradu až postupně, rozdělením sídla. Za starší bývá považována administrativní část; mladší rezidenční, s dosti kvalitním kamenickým vybavením paláce, byla podle těchto názorů postavena až z iniciativy *krále Ludvíka Uherského* v poslední čtvrtině 14. st. Královský palác však ztratil svou rezidenční funkci a význam již v 15. st., od té doby zůstala celému objektu jen úloha administrativního centra.

*Město* zaujalo návrší, chráněné od západu a severu širokou dolinou potoka Ciekącej, hlubokou oproti nádvoří hradu až 18 metrů. Bylo ohrazeno kamennou hradbou v délce celkem asi 1000 m, jejíž zbytky v délce 650 m jsou dodnes zachovány, částečně opraveny (zelený pás na jižní a východní straně skrývá ještě i skromné zbytky příkopu) a řadí Szydłów mezi nejlépe dochovaná městská opevnění v Polsku i mimo rámec Sandoměřska. Rozloha města v hradbách byla 6,5 ha. V 16. st. bylo uvnitř hradeb sečteno 150 domů, (ale jen část z nich kamenných) a farní kostel. Stavbu městských hradeb králem Kazimírem Velikým dokládají kronikáři Jan Długosz i Jan z Czarnkowa.

V 15. a 16. st. bylo městské opevnění modernizováno, o čemž svědčí např. horní část Krakovské brány na jihu a její předbraní. Dochována je zejména severní a východní část hradeb. Na mnoha místech však byla hradba recentně nepříliš citlivě opravena a doplněna. Nejvěrnější a nejméně přestavěný je asi úsek hradeb na severu, za starou synagogou. Jižní úsek hradeb se dochoval jen částečně, je však dobře lokalizovatelný zástavbou a zbytky příkopu. Velkou část na západě zaujal hrad, budovaný společně s městským opevněním. Typické je, že město bylo ohrazeno prostou hradbou, sice s ochozem vybaveným cimbuřím, ale bez bašt. Na dochovaném úseku je též patrné, že výška hradeb nebyla všude stejná. Činila 5 až 7 m a přizpůsobovala se průběhu povrchu a tvaru kopce, z čehož pramenily rozdíly dosahující místy až 2 metry. Zdivo tvořil lomový kámen i kvádry. Největší katastrofou pro město byl požár v roce 1541, kdy oheň pohltil prakticky celou městskou (tehdy většinou jen dřevěnou) zástavbu včetně hradních staveb a vybavení městských hradeb.

Do města vedly dvě brány; na jihu brána Krakovská, na východě Opatovská. Někdy bývá uváděna i hypotetická třetí městská brána, umísťovaná do nedochované severozápadní části hradeb těsně vedle hradu. Do současnosti se dochovala pouze Krakovská brána, která stojí na jihu v prodloužení západní strany náměstí. Je to vysoká hranolová věž o půdorysu 9 x 9 m. Výška původní věže ze 14. st. byla minimálně 9 m a tloušťka jejích stěn (1,8 m) odpovídá městské hradbě. Průjezd s lomenými portály má šířku 4 m. Stará část věže je vzepřena mohutnými opěráky. Při modernizaci městského opevnění v 15. st. byla brána opatřena nižším předbraním s cimbuřím a vpadlinou, pro zvedací most. V 16. st. (po r. 1565) byla původní branská věž zvýšena o renesanční nástavbu se dvěma bartizánami, ozdobným členěním fasády a atikou. Restaurována byla v letech 1929 až1930 a opravena 1945 až 1947, kdy bylo doplněno cimbuří na předbraní i na městské hradbě.

V okolí nalezneme Rembów a Kurozweki


rezidence Sobków	zpět na mapu kraje Swietokrzyskie	kostel Tarczek