Polsko

Kraj  Podkarpackie - HRADY
REMBÓW     
zřícenina jednoho z nejstarších hradů na Sandoměřsku

znak podokresu Rakow

O tomto hradu, připomínaném písemně pouze kronikářem Janem Długoszem v Liber Beneficiorum, existovalo až do provedení průzkumných prací v letech 1980 až 1981 velice málo informací.
Ves byla vždy v soukromém držení. Jejími prvními známými vlastníky byli představitelé rodu Odrowąż. S nimi lze spojovat i výstavbu hradu zvaného tehdy Szumsko (či Sumsko) v první pol. 14. st. Jeho hypotetickým fundátorem byl Krzesław či Jakub Odrowążové. Jednalo se o jedno z nejstarších šlechtických založení v Sandoměřsku a vedle Tarnowa Spycimira Leliwity i v Malopolsku vůbec.
Po smrti Krzesława (po r. 1357) se ves i hrad staly majetkem rodu Poraj. Ti si postavili nový hrad v nedalekých Kurozwękách, který převzal veškeré funkce centra panství, a Szumsko bylo brzy opuštěno (již před koncem 14. st.) a nedlouho poté z velké části rozebráno. Ves, která poté vznikla pod opuštěným hradem, dostala příznačné jméno Podgrodzie a vlastní jméno hradu se propadlo do šestisetletého zapomnění.

Ruina hradu se nachází asi l km západně od stejnojmenné vsi, zvané dříve Podgrodzie, a silnice Lagów - Raków, na ostrohu odseknutém žlabem o šířce 15 a hloubce 7 m. Hrad byl postaven z místního pískovce, jeho skromné zbytky se dnes skrývají v listnatém lese. Byl užíván méně než 50 let. O jeho zániku rozhodly nejen vlastnické vztahy, ale především statické konstrukční poruchy vzniklé jeho nesprávným založením. Silná obvodová hradba totiž nebyla založena na skále, ale jen ve svahových hlínách, zvětralinách a sutích, což způsobilo statické poruchy, sesuvy a kolaps zdiva již nedlouho po dostavění.
Terénní práce v letech 1980 až 1981 umožnily téměř úplné rozpoznání zástavby malého hradu. Silná obvodová hradba postavená z eratických balvanů a kambrického pískovce tvořila nepravidelný ovál o rozměrech 24 x 36 m, jehož východní polovina byla výše položena.
Brána se prý nalézala v jižním úseku hradby a byla široká pouze 1,5 m, což znamenalo spíše pouze pěší vstup do hradu; východně od ní stálo uvnitř při jižní hradbě lichoběžníkové stavení o rozměrech 6-6,5 x 7,7 m. V nádvoří stál v centrální poloze objekt čtvercového půdorysu o hraně 6 m, snad věžového charakteru, který svou severní stranou srůstal s protáhlým trojdílným palácovým křídlem (cca 6 x 24 m), které přiléhalo k severní hradbě.

Na mírné elevaci (pokud se ovšem nejedná o destrukci) ve východní části nádvoří stála další budova, tentokrát vzhledem k silnějšímu zdivu již nepochybně věžového charakteru. Měla čtvercový půdorys o hraně 5,2 m; stála těsně při obvodové hradbě, avšak nepřiléhala k ní. Jediným prvkem přesahujícím ovál obvodové hradby byla na severovýchodě „Kuří noha" (Kurza Stopa), arkýřová stavba vzepjatá na dvou opěrácích, nesoucí patrně jedinou malou světničku o rozměrech cca 2x3 m.

Hrad, i přes své nevelké rozměry a krátkou existenci, tedy zahrnoval poměrně bohatou zástavbu. Starší literatura, včetně B. Guerquina, uvádí o hradu rozličné bludy, jako obdélný půdorys, založení rodem Sienieńských ve 14. st. a existenci až do konce 17. st., či dokonce výstavbu až v 16. st. Nespojuje jej se zaniklou lokalitou Szumsko.
V okolí nalezneme pevnost Kryźtopór  a město s hradem Szydlów

opevněný kostel Ptkanow

zpět na mapu kraje Swietokrzyskie

 hrad Rytwiany