Polsko

Kraj  Podkarpackie - HRADY
KUROZWEKI  
hrad zcela přestavěný na renesanční, později barokní zámek

znak města Staszow

znak okresu Staszow

 

Středověký hrad, postavený na levém břehu říčky Czarnej, později přestavěný na zámek s rozsáhlým anglickým parkem.

Zámek je zajímavou srostlicí zbytků středověké oválné obvodové hradby a jednotlivých novověkých obytných křídel, která se k ní připojovala či ji svou hmotou překračovala. Pod dekorativní barokní fasádou se skrývají renesanční i gotické obytné objekty i úseky původní obvodové hradby ze 14. st., které na první pohled prozrazuje jejich oblý průběh. Stavebně historický průzkum zde provedl ve 30. letech 20. st. B.Guerquin, archeologické práce proběhly v letech 1971 až 1976 pod vedením M.Brykowské a A.Grzybkowského.
Ves Kurozwęki, připomínaná v písemných pramenech již r. 1246, byla centrem majetku rodu Kurozwęckých (erb Poraj). Vytvoření majetkové domény a pravděpodobně i založení prvního opevněného sídla je možné připsat panu Dobiesławovi z Kurozwęk, který v letech 1381 až 1395 zastával úřad krakovského kastelána. Samotný hrad je v písemných pramenech poprvé připomínán r. 1400. Hrad i podhradí, které se vyvíjelo v městečko, zůstalo v rukách Dobiesławových potomků více než sto let.
Přelom 15. a 16. st. byl dobou největšího rozmachu rodu Kurozwęckých v Malopolsku. Jeho členové pravidelně obsazovali vysoké dvorské úřady a získávali tučné prebendy - stávali se starosty, kastelány i biskupy. R. 1521 se Anna, dcera Hieronyma Kurozwęckého, vdala za Jana Lanckorońského, a jako věno mu přinesla právě panství Kurozwęki.
R. 1521 se stávají jeho majiteli Lanckorońští, kteří tu sedí až do pol. 18. st. V letech 1752 až 1833 tu vládli Sołtykové a po nich až do r. 1944 Popielové. Potomkům tohoto rodu byl zámek nedávno vrácen zpět; je postupně restaurován a turisticky zpřístupněn. Plánuje se zde hotel a restaurace. V provozu je již malá "zoofarma" s výběhy zubra evropského.
Díky nedávným restauračním pracím (dostavby poškozených částí horního podlaží z cihel, nové fasády a střecha) je zámek ve velmi dobrém stavu.

Archeologický a stavebně historický výzkum prokázal, že nejstarší opevněné sídlo zde vzniklo ve druhé pol. 14. st. Bylo situováno na nízké "kupě" obklopené rozsáhlými bažinami říčky Czarnej. Mělo půdorys oválu o rozměrech 28 x 40 m, vymezeného silnou kamennou obvodovou hradbou 7 m vysokou, která nesla veškerou tíhu obrany. Kolem kupy obíhal příkop, jehož malé zbytky jsou dodnes patrné.
Původní obytné objekty za hradbou byly dřevěné konstrukce a nacházely se v západní a severní části nádvoří. V 15. st. pak byla dřevěná vnitřní zástavba postupně nahrazována nízkými (maximálně patrovými) zděnými objekty při obvodové hradbě.
Ještě před koncem 14. st. však byla na jižní straně k obvodové hradně zevnitř přistavěna hranolová obytná věž. Poblíž věže se nacházela v hradbě brána, takže lze věži přisoudit i významnou obrannou funkci.
K významné výstavbě došlo již na přelomu 15. a 16. st. - nejprve byl z kamene přestavěn poslední čtvrtý dřevěný objekt a o něco později byla na jižní straně postavena i nová věžová brána, která vystupovala před linii obvodové hradby před starou kulisovou branou a dnes je skryta v základech střední části jižního vstupního rizalitu.
Lanckorońští byli rovněž významným rodem a další, již renesanční přestavby hradu na sebe nedaly dlouho čekat. Původní západní křídlo zpočátku 15. st. bylo rozšířeno k severu, takže byla obvodová hradba na severozápadě zbořena a vyrostl zde nový reprezentační a obytný objekt s nárožními opěráky („kuří noha"), vystupující z linie bývalé hradby. Výskyt opěráků na této stavbě je vůbec velmi četný.
Další přestavby pokračovaly i v první pol. 17. st. Bývalý hrad již ztratil všechny vojenské funkce a převážila funkce obytná a touha po komfortu. Hlavními osami zámku se stala palácová křídla na západě a východě (které rovněž svým jihovýchodním nárožím předstoupilo před linii bývalé, zde zbořené obvodové hradby), která byla spojena upraveným starým severním palácem. Malé nádvoří mezi obytnými trakty bylo vydlážděno a dvorní stěna severního a západního křídla byla na přelomu 17. a 18. st. opatřena patrovými arkádami. Gotické kamenné i novověké smíšené zdivo bylo omítnuto a dostalo zdobné barevné barokní fasády. Od doby vzniku hradu do r. 1700 byla úroveň nádvoří zvýšena o 2 metry, takže se původní klenuté přízemní prostory na severovýchodě a severozápadě (většinou z 15. století) staly sklepením.
Ve druhé pol. 18. st. (1768 až 1771) bylo dále na jižní straně před obvodovou hradbou a torzem staré věže na místě věže pozdně gotické brány (byla zbořena neznámo kdy při úpravách hradu na zámek, její základy byly nalezeny archeologicky roku 1971) postaveno nové čelní křídlo v podobě polovičního rizalitu s tympanonem vyzdobeným heraldickými motivy a salagvardou (budova byla chráněna právem Salva Quardia - salakvarda, což znamenalo ochranu před válečným rabováním, před kvartýrováním vojsk a od vojenské služby), vše podle plánů architekta Ferdynanda Naxe. V patře tohoto křídla se nachází slavnostní taneční sál
Ve středu průčelí sice zůstal vchod pro pěší, ale po zablokování brány se hlavní vjezd do nádvoří přesunul na východní stranu, kde se ve východním křídle nachází průjezd zvaný Černá brána.
V okolí nalezneme Rytwiany a Szydlów

pevnost Kryźtopór 

zpět na mapu kraje Swietokrzyskie

 klášter Lysa Góra