| Rakousko |
 |
| Rakousko |
|
|
Kraj Dolní Rakousko - HRADY |
||||
|
okres Süd Alpin |
 |
|||
|
|
Kirchschlag | |||
|
|
Krumbach | |||
|
|
Seebenstein | |||
|
|
Thomasberg | |||
|
|
|
|
|
|
KIRCHSCHLAG
 |
|
|
| . |
|
|
| . |
|
|
| . |
|
|
| . |
|
|
| Panství Kirchschlag a hrad bylo pravděpodobně založeno pány von Wildon ve druhé pol.12. st. Místní osídlení a osada zde ale byly již dávno před tímto datem. Díky svatbě s Geltrudou von Wildon získal toto zboží Albero von Kuenring-Dürnstein (1240). Než se tak stalo, musel panství tvrdě hájit proti pánům von Güssing, kteří si na Kirchschlag dělali také nárok. |
| Poprvé písemně je hrad uváděn až r.1252 v souvislosti s uherským vojenským vpádem. Tehdy po dlouhém a na ztráty bohatém obléhání a boji, byl dobyt Uhry. Největší problémy obléhatelům způsobovala volně stojící věž v předpolí hradu. |
| Kuenringové měli svá panství hlavně na druhé straně Dunaje, ve Waldviertlu. A protože jejich zdejší majetek byl pro ně příliš vzdálený, vyměnil jej r. 1287 Leutold von Kuenring se svými bratranci Jindřichem, Konrádem a Sibotem von Pottendorf, rodové větve von Rosenau. |
| Konrád I von Pottendorf časem své bratry vyplatil a od r. 1304 vlastnil kirchschlagské zboží sám. R. 1309 byl jedním z vůdců ministeriálského povstání proti vévodovi Bedřichu „ Krásném“. Po potlačení vzpoury bylo Konrádovo panství dáno do lenní závislosti. Tento stav se podařilo změnit až zemskému správci Hertnidu von Pottendorf, který panství získal do svého plného vlastnictví. Pottendorferové byli pak často využíváni jako poručníci. Jan von Pottendorf, jehož erb lze ještě dnes vidět nad hlavním portálem brány a paláce, nechal r. 1403 vystavět vnější prstenec opevnění. |
| R. 1488 se hradu zmocnil Matyáš Korvín a zastavil jej svému polnímu hejtmanovi Petru Bočanovi. Ten jej prodal Jiřímu Baumkircheru. Vdova po Jiřím, Margareta von Stubenberg, se podruhé provdala za Jiřího von Puchheim - Raabs. Ten, než r. 1514 zemřel, stačil zde vychovat budoucího cisaře Maximilian I. „von Kirchschlag“. |
| Po jeho smrti přešlo panství po dlouhých jednáních na jinou rodovou větev von Puchheim. Ondřej von Puchheim nechal v letech 1538 až 1544 přestavět východní trakt a hlavní palác. Jeho potomci, kteří raději seděli na sousedním Krumbachu, nevěnovali hradu velkou pozornost, přestože byl důležitou hraniční pevností. Stav hradu se rychle zhoršoval, až se r.1566 se zřítila část hradeb. Ve zkáze pokračovalo r. 1590 zemětřesení, kterému padla za oběť kaple sv. Jiří a budovy v severovýchodní části hradního areálu. Tento stav změnil až ve druhé pol.17. st hrabě Jan Christoph III von Puchheim, který hrad znovu opravil a v horní části paláce nechal zřídit palebné postavení pro osm děl. Hrabě Christoph III. byl posledním příslušníkem rodu von Puchheim, který žil trvale na hradě. 6 let před svou smrtí, jenž ho zastihla v r. 1657, se přestěhoval do pohodlnějšího sídla v městečku. |
| Jako dědictví převzal po jeho smrti panství hrabě Mikuláš Palffy. Svůj nový majetek musel však obhajovat v dlouhých soudních sporech Christophovy neteře, což se mu podařilo. Kníže Karel Jeroným Palffy nechal v letech 1803 až 1804 z daňových důvodů hrad vystěhovat a odstranit veškeré okenní a dveřní ostění, čímž urychlil chátrání hradu a ten se velmi rychle proměnil v ruinu. Palffiovci zde panovali až do r. 1874, kdy přešel do majetku různých měšťanských majitelů. Od sedmdesátých let 20. st. patří rozvalina městysu Kirchschlag. O její stav se stará místní historický spolek. V letech po r. 1979 byla provedena základní sanace objektů hradu. |
|
|
| Hrad se nachází na ostrožně vrchu Hutkogels, cca 80 m nad městysem. Jádro hradu se nachází na východním konci ostrožny. Jeho prostor je od okolního terénu oddělen dvojí hradbou, parkánem a šíjovým příkopem 15 až 20 m hlubokým. Parkánové hradby byly posílenu 10 baštami. Do hradu se vcházelo dvěma vchody. Hlavní vstup byl na západní straně přes dřevěný most ukončený v dnes již zničené bráně. Druhý byl ze severu. Jednalo se o malou branku pouze pro pěší. Ta byla chráněna zvedacím můstkem a příkopem, který dnes již není téměř vidět. |
| Oběma vstupy se příchozí dostal nejprve na parkán a další bránou dále do vnitřního hradu. Tomu vévodí mohutný, příčně stojící palác s rozměry 34 m délky, 13 m šířky a 4 pater výšky. Jeho západní (čelní) strana je 2,3 m tlustá a okna byla uzpůsobena k obraně a střelbě. Byl vystavěn kolem r. 1320. Nádvorní strana paláce se v pol. 19. st. zřítila. Byla ale opět znovu vystavěna v plném rozsahu. Při té příležitosti byl vnitřní prostor rozdělen příčkami, pouze poslední patro bylo ponecháno jako jeden velký sál. Východně od paláce se nachází zbytky hradní kuchyně, která byla později (1590) přestavěna na kapli. |
| Na svahu mezi městečkem a hradem se nacházel kostel Panny Marie, vybudovaný po r. 1391 Konrádem von Pottendorf a 1810 zbouraný. Jeho zbytky byly odkryty r. 1986. Zachovaly se pouze zbytky zdí. Nejcennější jsou konzoly někdejší křížové klenby. |
| V předpolí hradu stojí 22 m vysoká hranolová věž, jejíž základna je 10 m dlouhá a tloušťka zdiva v dolních patrech se pohybuje od 2,4 m do 3,5 m. Původně měla 6 pater. Románský portál, originální vstup do věže, se nacházel ve druhém patře. Současný vchod je až druhotně proražen. Vnitřní prostor je osvětlován malými štěrbinami a střílnami a je přístupný po dřevěných schodech, kterými vystoupáme k pohledu na okolí hradu a městečko. Věž byla postavena v první pol. 13. stol. na malém pahorku, který téměř o 20 m převyšuje okolní terén a je nejstarší částí hradu. R. 1981 se její část zřítila. Byla ale opět vystavěna a zajištěna třemi železobetonovými manžetami. |
| Ruina hradu je volně veřejnosti přístupná |
| V okolí se nachází Krumbach a Bernstein |
|
|
|
 |
|
kraj Wienerwald |
zpět na mapu Dolního Rakouska |
kraj Mostviertel |
hrad-zámek
hrad-zámek ruina
klášter
