Rakousko |
Kraj Dolní Rakousko - HRADY |
|
HARTENSTEIN |
částečně zachovalý pozdně románský hrad na skalním ostrohu |
|
|
|
|
První zmínka spojená se jménem „Heinricus de Hertinsteine“ pochází z r. 1187. K r. 1210 jsou zde na hradě uváděni Jindřich a jeho stejnojmenný syn znovu. Velký význam mělo jmenování Jindřicha a jeho synů Albera von Stallegg a Jindřicha von Kaja, kteří byli pravděpodobně jejich bezprostředními příbuznými, případně osoby jim rovné, jako pánů von Kaja a Hartenstein. V r. 1260 zde byli uvedeni Gerung a Bedřich (otec a syn ?), po nich začal objekt rychle za sebou měnit své vlastníky. |
R. 1270 přechází hrad do majetku Hertnita a Leutholda von Stadekke, později jej vlastní Jindřich a Konrád von Hag, a k r. 1278 je spojován se jménem Ulrich von Lobenstein. Dalším prodejem datovaným k r. 1300 přechází do majetku pánů von Wallsee. |
Mezi lety 1380 a 1411 patří zdejší panství panům von Maissau. V r. 1416 přechází hrad do vlastnictví Krištofa von Rappach, který jej dal r. 1423 lénem Jorgovi von Rappach. Od r. 1430 je v majetku rodu von Neidegger, v zápětí r. 1445 přechází na Jörga Scheck von Walde. |
Počínaje r. 1450 opět přichází změna ve vlastnictví – Jan Plankenstein, ten jej již r. 1467 prodává Wolfgangu von Meylerdorf a r. 1472 se stává majetkem Bernarda von Dürnstein. V průběhu let 1492 – 1603 je hrad ve vlastnictví rodu Streun von Schwarzenau, po nich následuje r. 1609 rod Zelking a od r. 1623 svobodný pán von Neuhaus, za kterého byl hrad spravován administrativně. |
V r. 1645 byl hrad bezvýsledně obléhán švédským vojskem. R. 1666 přechází do majetku hraběte von Sinzendorf, ten jej prodává v r. 1692 knížeti Pavlu Esterházy, od r. 1723 jej vlastní hrabě Starhemberg a již za 3 roky se majitelem stává svobodný pán von Gudenus. |
Od r. 1892 se stává hrad nájemním, r. 1927 prodejem přechází na lékaře Dr. Oto Pospischil, ten na hradě zřizuje sanatorium s léčbou studenou vodou a nechává vybudovat velkou novogotickou novostavbu. |
Po r. 1945 je hrad v soukromých rukou, od r. 1952 v držení Dr. Erika Buchmeiera. Dnes je ve vlastnictví firmy Beko, Ing. P. Kotauczek GmbH. |
|
Zřícenina hradu leží 3 km západně od obce Weinzierl, na skalním návrší ze 3 stran obtékaném potokem Malý Krems. Velká část hradu stojí na strmé skále, jen na jižní straně je úzkým sedlem spojena s předhradím. |
Velikost skály poskytla rozlehlý prostor k výstavbě rozsáhlého hradu, založeného na nepravidelném půdorysu, ohraničeného zaoblenou mnohonásobně zalomenou obvodovou hradbou. Staré jádro hradu leží na nejvyšším místě dispozice v jeho severní části. Jednotlivé části hradu jsou ještě dnes na skále viditelné a výškový rozdíl mezi předhradím a jádrem je značný. Na obvodové hradbě horního hradu lze ještě dodnes rozeznat typ použitého zdění - "opus spicatum". Větší část přímého úseku obvodové zdi orientované od západu k východu, netvoří jednotnou frontu, což pravděpodobně bylo způsobeno 2 časově rozdílnými etapami výstavby zdiva. Jedna část měla flankovat kurtiny nebo vznikla ve velmi ranném stadiu výstavby jako parkánová zeď - dodnes je viditelné na severní straně horního hradu. |
Východní věž má v základech použit lomový kámen, sloužící k vyrovnání nerovností terénu, a byla zbudována ve 12. st. Velká přestavba hradu proběhla na přelomu 13. a 14. st. V jižní části dispozice byl na nejnižším místě vystavěn bergfrit k ochraně a zajištění prostoru brány, datovaný dle umístění, použití lomového kamene a architektonických detailů na konec 13. st, zatímco severní části příslušejí již ke 14. st. Ve 14. st. byla též samostatně stojící věž spojena s horním hradem a předhradí bylo pravděpodobně přístupné skrze novou bránu. Ve východní části předhradí byla vystavěna v té době obdélná hospodářská budova. Ještě ve 14. st. byla vystavěna nová obytná budova obdélného půdorysu u jižní části obvodové hradby horního hradu. Mohlo se jednat o palác, který nahradil starší objekt, o čemž svědčí několik původních střílen, několikrát změněných v pozdním středověku. Kvůli bezpečnosti byla v tomto období vybudována ještě druhá, štíhlá, válcová věž u severního svahu, na nejvyšším místě dispozice. Její mohutnost a použité lomové zdivo se časově téměř shoduje s velkou věží, možná stála již ve 14. st. |
Na konci středověku, v průběhu 15. st., případně kolem r. 1500, došlo k další vnitřní zástavbě hradu. V jihovýchodní části horního hradu byla vybudována protáhlá stavba, přístup do ní vedl skrz obytnou budovu arkýřem. K obytnému křídlu byla přistavěna kaple, jejíž zbytky klenby jsou dodnes patrné. Vtažením nepravidelně ohnuté obvodové zdi, se část jižního starého křídla 4 poschoďové obytné stavby vysunula před jádro. V 1. nadzemním podlaží umístěná kaple mohla dříve flankovat prostor brány, k níž vedla z východu cesta přes rampu. V základech patrné zdivo rampy je možné datovat do pozdního středověku. |
V okolí se nachází hrad Albrechtsberg |