Hinterhaus

HINTERHAUS

zachovalá zřícenina hradu uprostřed vinic

celkový pohled na hrad

čelní pohled - II. brána pravděpodobná podoba hradu ve 15. st.

vstup na horní hrad bergfrit půdorys hradu

vnitřní prostor horního hradu zbytek donjonu

další foto zde (klikni brána)

Hrad byl pravděpodobně centrem panství Spitz a od r. 1242 byl jako léno v držení bavorských vévodů. První zmínka pochází z r. 1243 v dolnorakouském zápisu jako „castrum in monte". Rod Kuenringů zde sídlil na obou hradech (i Niederhaus) v obci Spitz, jako leníci bavorských vévodů.

V r. 1355 patřil Hinterhaus pánům von Wallsee, od r. 1385 rodu Maissau. R. 1409 byl hrad zničen, poté byl znovu vybudován a od r. 1440 přešel do vlastnictví pánů von Neidegg. V r. 1463 byl hrad opět, tentokrát marně obléhán, avšak již r. 1491 se podařilo uherským vojskům jej dobýt.

R. 1504 připadli zdejší bavorské državy (statky) na rakouského zemského knížete. Na konci bavorského panství byl již neobydlený, hrad je kolem r. 1500 je označován jako pustý. V r. 1507 je předáván jako svobodný statek na Eitelfritze von Zollern, r. 1518 na Bernharda Kirchbergera.

V 1. pol. 16. st. je nově opevněn, což je odezva na první turecký vpád do této oblasti. K r. 1590 byl předán do vlastnictví svobodného pána Matyáše Teufela, ve stejném roce pak na Jana Jiřího von Kuefstein. R. 1620 byl hrad zničen a pravděpodobně již nebyl více obnoven.

Od r. 1646 přešel do držení Geyera von Osterburg, od r. 1667 je v držení rodu Abensperg-Traun. Od r. 1674 byl v držení rodu Dietrichsteinů. Ve francouzské válce v letech 1805 a 1809 dochází k opětnému zničení stavby. R. 1871 přechází objekt do správy Vídeňského občanského zdravotního fondu, poté v r. 1918 na fond válečných invalidů a později na rakouské spolkové lesy.

Od r. 1970 jsou trosky ve vlastnictví společnosti MG Spitz, od r. 1977 jsou prováděny opravy dopravním spolkem ve Spitzi.

Zřícenina se nachází na strmé skále jihozápadně nad farním kostelem ve městě Spitz nad Dunajem. Hradní areál se rozprostírá ve tvaru nepravidelného obdélníku o rozměrech - délky cca 75 m a šířky 20 m. Je orientován jihozápadním až severovýchodním směrem, dle terasovitého uspořádání svažující se ostrožny. Na nejvyšším místě je situováno jádro hradu o rozměrech cca 30 x 16 m.

V jeho jihozápadním nároží se nalézá hranolový bergfrit o straně 7,2 m, navazující na obvodovou hradbu. Dle struktury kladení lomového zdiva lze datovat výstavbu do II. pol.13. st. Původní brána se nacházela vedle věže v jihozápadní části obvodové hradby.

Komplex skupiny budov byl vystavěn ve více fázích spolu dvěma křídly v severní části nádvoří. Dnešní vzhled budov pochází ze 14.-16. st., a ty v sobě zahrnují starší konstrukce (vrcholně středověký palác ze 13. st.). V prostoru severovýchodně od bergfritu je vytesána hluboká, dnes zajištěná studna, možná cisterna.

V době pozdního středověku bylo provedeno rozsáhlé rozšíření areálu. Podél jihovýchodní strany jádra hradu v místě parkánu vznikla pravděpodobně již ve 14. st. malá, 3 prostorová stavba s novým, na této straně umístěným přístupem. V následujících stavebních fázích došlo, se zřetelem na účinnost palných zbraní, k rozšíření o rozsáhlé předhradí. To je umístěno v severovýchodní části dispozice směrem do údolí na níže upravené terase. Vzniklo ještě před výstavbou bastionových opevnění, je pravidelného tvaru, má dvě flankovací, pro palné zbraně koncipované válcové věže. Mezi nimi v severovýchodní kurtině je umístěna vstupní brána a malé hospodářské stavení v severní části na skalní terase. Tato výstavba pochází z II. pol. 15. st.

O něco později došlo k přestavbě šíjového příkopu na jihozápadní straně, kde byl vystavěn pravidelný parkán lichoběžníkového půdorysu, v nárožích zpevněný dvěmi válcovými věžemi,s možností flankování. V době renesance, v I. pol. 16. st., byla část budov přestavěna. Byly zachovány části cimbuří, ostění střílen pro ručnice a současně zvýšeny věže jako reakce na nebezpečí tureckých vpádů.

V okolí se nachází hrady Oberranna a Aggstein


hrad Hartenstein	zpět na mapu okresu Wachau	hrad Hohenstein