Rakousko |
Kraj Dolní Rakousko - HRADY |
|
HOHENSTEIN |
zřícenina malého hradu uprostřed lesů |
|
|
|
|
|
Mezi lety 1156-71 je prvně zmiňován „Reinpreht de Hohinstaine" působící ve službách vévody. Někdy v této době zde byl založen hrad, jehož základem byla obytná věž - donjon a kaple. V průběhu let 1205 až 1220 jsou v listinách uváděni bratři Hugo von Rastenberg a Konrád von Hohenstein. Další zprávy o příslušnících tohoto rodu pochází z let 1265 až 1284, jmenovitě Albero von Hohenstein a jeho bratr Oto von Rastenberg. |
Rod von Hohenstein se zformoval jako vedlejší větev rodu von Ottenstein-Rastenberg někdy v letech 1200 až 1220 a jsou zde listině uváděni až do r. 1391. R 1388 je na hradě jmenován kaplan Haymo. |
Od Jana von Hohenstein v r. 1391 získává panství do zástavy Konrad von Lichtenegg. R. 1429 je Hohenstein uváděn jako „castrum“. Již o rok později se zde mění majitel - rod von Starhemberg. Ti však hrad nevyužívají a dochází k úpadku. Již r. 1456 je uváděn jako pustý a částečně v rozvalinách. |
V tomto stavu je prodán r. 1570 pánům von Landau, kteří jej r. 1606 prodávají Jiřímu Rattenbergovi. R. 1725 mění majitele na svobodné pány von Gudenus, v jehož držení je panství dodnes. |
|
Zřícenina hradu leží 6,5 km jihozápadně od Gfohlu nebo necelé 3 km jihozápadně od Untermeislingu v údolí řeky Krems na jejím pravém břehu. Hrad se vypíná na skalní ostrožně, jejíž stěny příkře padají do říčního koryta. Pod hradem se nachází starý most ze kterého je romantický pohled na říční údolí s hradem. |
Součástí hradu bylo předhradí o rozměrech 35 x 23 m, které je dnes již téměř zaniklé. Od vlastního hradu bylo odděleno hlubokým, do skály vytesaným šíjovým příkopem, jenž je místy zasypán zbytky hradeb a bergfritu vlastního hradu. |
Vlastní hrad je také ve značně zbědovaném stavu. Prostor hradu je terasovitě odstupňován. Nejstarší částí hradu je románská kaple, obdélná budova s apsidou o rozměrech 8,40 x 8,00 m. Nachází se bohužel také v polorozpadlém stavu. Jedno její nároží a část apsidy jsou již nenahraditelně rozpadlé. Vchod z profánní části (paláce) do kaple byl přístupný po schodech a malé pavlači v prvním patře ústící do empory v západní části. Za pozornost stojí zachovaná románská trychtýřovitá okna vetknutá do masivních zdí osvětlující vnitřní prostor. Dosud stojící „vítězný oblouk“, tvořený z tesaných kvádrů, nasedlých na 2 kvalitní patní klenáky, hrozí bohužel zřícením. Výžlabky na konzolách jsou původní románskou výzdobou. Kaple je průkazně dle struktury zdí nejstarším zachovaným stavebním prvkem hradu. Zejména její základy, tvořené opracovaným lomovým zdivem, lze datovat asi do 12. st. U plošiny kaple a planiny u východního svahu, kde dříve byl přístup, se nachází zbytky obvodové hradby a parkánu ze 13.-15. st. |
Nad terasou s kaplí se nachází vlastní jádro hradu, kterému vévodí zbytek tělesa paláce se 2,30 m silnými zdmi. Původně byl palác 3 patrový. Současná podoba je výsledkem pozdně gotické přestavby s využitím původních stavebních prvků ze 12. nebo 13. st. |
V okolí se nachází hrady Hartenstein, Albrechtsberg a Lichtenau |