Rakousko

Kraj  Dolní Rakousko - HRADY
THURNBERG  
zbytky dvouvěžového hradu v silně zalesněném terénu

Z r. 1209 pochází první průkazná zmínka v listinách o jakémsi „Sibito de Durrenberc", o hradě pod názvem „castrum Thvernberch“ ale až z r. 1281.
V r. 1346 byl „Tuernberch" v majetku Konráda Fritzelsdorfera, jeho vdova přinesla tento majetek Ulrichu von Streun, který potom od r. 1356 používal přídomek von Thurnberg.
R. 1372 se v listinách objevuje Jörg Öder jako purkrabí rodu Streun na jejich hradě. Kolem r. 1440 byl předán hrad do vlastnictví Jakubovi Kienbergerovi. Protože v době bojů stranil moravské straně, byl poté v době poručnictví Ladislava Posthuma hrad zničen v r. 1448 při nájezdu dolnorakouských vojsk, poté nebyl již nikdy znovu obnoven.
Z r. 1565 pochází poslední zmínka – hrad patřil v této době částečně k panství Idolsberg, a již je uváděn jako "pustý hrad".
Dnes je ve vlastnictví rakouských spolkových lesů.

Zřícenina hradu leží na výrazném návrší, obtékaném řekou Kamp, na jejím levém břehu a nad místem Thurnberg. Hrad má severozápadně jihovýchodní orientaci. Dnes stojí na hustě zalesněné skální ostrožně nad silnicí Thurnberg-Tiefenbach.
Ze strany návrší byl uzavřen dvěma příkopy, před kterými bylo vystavěno poměrné mohutné předhradí. Dokončením takto vymezené ostrožny vznikla velmi malá náhorní plošina, která byla nejen ze strany návrší obklopena valy, jejichž stupně jsou dodnes jasně zřetelné. Z důvodu naprosté nepřítomnosti zděných konstrukcí se domníváme, že zástavbu  tvořily pravděpodobně dřevěné budovy.
Okolo celého předhradí se rozkládají obzvlášť hluboké, do skály vytesané dva šíjové příkopy. Za těmito příkopy následuje již areál hradu, který je vymezen prostorem o rozměrech asi 70 m dlouhým a max. 30 m širokým.
V jeho středu se nalézá horní hrad, orientovaný podle okolního terénu, délky 55 m a šířky 20 m. Na severovýchodní straně se zachovaly části zdí poměrně pravidelné obvodové hradby. Na skále ze severozápadní čelní stěny vyčnívají zbytky pětihranné, mohutné věže - bergfritu.
Na protilehlé jihovýchodní údolní straně jsou zachovány zbytky masívní věžové stavby – asi paláce, jehož severovýchodní zeď má tloušťku 2,25 m. Ve spojení s věží, uvnitř 2,15 m silných zdí, dříve ležela v severní hradbě brána s možností flankování.
Uvnitř jádra hradu lze dnes spatřit pahorek suti a zbytky zdí, které zbyly po původní vnitřní zástavbě. Ze severu a východu před jádrem se nacházelo v nižší části ve  svahu rozsáhlé předhradí včetně parkánu, které vznikalo postupně. Ze severního nároží vyčnívá půlkruhová věž spojená s obvodovou hradbou.
Stará cesta vedoucí z obce na hrad se táhne přes údolí a klesající ostrožnu. Jihovýchodní bok hradu byl chráněn předhradím a příkopem, v němž jsou k vidění rozházené zbytky zdiva původní zástavby. Na základě zachovaných částí lomového zdiva jádra hradu lze datovat jeho výstavbu do II. pol. 13.st. (1281 "castrum"). Dle základů budov jádra můžeme, dle poměrně pravidelné dispozice, usuzovat, že se jedná o tzv. "dvouvěžovou dispozici", která byla ze severozápadní strany chráněná pěti bokou věží, a na opačné jihovýchodní údolní straně hranolovou věž. Ta byla v pozdním středověku (před pol.15. st.) dodatečně opevněna vnějším parkánem.
V okolí se nachází hrady Idolsberg, Krumau a  hrady v sousedním kraji Waldvierteil

 hrad Streitwiesen

zpět na mapu okresu Wachau

 hrad Weitenegg