Burgschleinitz

BURGSCHLEINITZ

zcela nepřístupný, renesanční, vodní hrad se středověkým jádrem

Panství Burgschleinitz bylo ve středověku správním centrem poměrně rozsáhlého území Gars-Eggenburg. Toto místo bylo sídlem ministeriálského rodu von Schleunz, když si v blízkosti staré obchodní cesty do Čech vybudovali opevněné sídlo – vodní hrad.

První listinné zprávy pochází z r. 1074 a pojednávají o jakémsi Marchardovi de Slunc. Pravost této listiny je však zpochybňována. Jisté písemné prameny, vztahující se k tomuto místu, pochází z r. 1114 a zmiňují Wilanda de Sluniz. Další pak zmiňuje šlechtice Paba de Slunce v r. 1129. Nejstarším prokazatelným příslušníkem tohoto rodu je Oto, který padl v bitvě proti Uhrům u Staatz v r. 1260. Pozůstavší vdova pak odstoupila část panství Albrechtu I a zbytek prodala příslušníkům rodu von Sonnberg.

V I. pol. 14. st získali panství Habsburkové, kteří jej udělili jako léno rodu von Zelking. V r. 1357 je zde jako majitel uváděn vévoda Albrecht II. Dalšími majiteli byli pak příslušníci rodu von Neidegg (1399) a po nich von Zistersdorf. R. 1480 byl hrad oblehnut a dobyt českými oddíly pod vedením hejtmana Václava Wlcka, ale již následující rok byl hrad dobyt zpět císařskými vojsky pod vedením rotmistra Albrechta Aigera. Při této akci byl však zcela zničen. Poté zůstal až do r. 1589 neobývaný a pustý.

Teprve až po tomto datu zahájil Jiří Bavor z Niederdurnbachu postupnou obnovu bývalého hradu, přičemž staré středověké jádro bylo do této renesanční přestavby plně zahrnuto. V r. 1618 získal Burgschleinitz pan Rudolf von Innpruckh, kterému byl však krátce na to zabaven, zřejmě pro vyznávání protestantské ideologie. Tento konfiskát nabývají r. 1624 hrabata von Kuefstein, kterým panství náleželo až do r. 1934, kdy byli vystřídáni baronem von Sazenhof. Těm se podařilo velkým nákladem panství a opět zpustlý hrad obnovit. Jeho dcera Alexandra von Sazenhof se provdala za Karla von Schiefn. Zemřela r. 1984 na hradě Burgschleinitz. V současnosti patří hrad panu Dr. Bedřichovi a jeho manželce Alexandře von Eckert.

Starý vodní hrad se nachází na okraji stejnojmenného městečka, na skalním suku uprostřed velkého rybníka. Tento rybník byl napuštěn teprve nedávno (1974).

Přístup do hradu vede jen přes úzkou šíji od jihovýchodu. Původně zde tato hráz nebývala. Na jejím místě se nacházel taktéž most. Současný most vede na místě půdního mostu, jenž byl v poslední části sklopný.

Do hradu se vchází jednoduchou hranolovitou bránou, která je zavázána do okružní hradby, půlkulatým portálem, jehož klenák je ozdoben maskarónem. V rozích nad tímto portálem se dochovaly otvory pro původní kladky padacího mostu. Vedle hlavního průjezdu se nachází branka pro pěší, kterou, pokud projdeme, se dostaneme na I. nádvoří.

Toto, přibližně trojúhelné nádvoří, je z jedné strany obklopeno hospodářskými budovami, jenž jsou prý hluboce podsklepené (!) a z druhé strany hradební baštou, kurtinou a jmenovanou branou. Zde se také nachází erby baronů von Sazenhof a Bernharda von Zistersdorf, který panství vlastnil od r. 1483. Nad posledně jmenovaným erbem se dnes dochovalo ostění renesančního složeného okna.

Malé, prostřední (II.) nádvoří je přibližně lichoběžníkovitého půdorysu a od III. nádvoří jej odděluje na severozápadě hradba s kulisovou branou s původním portálem. Romantické vnitřní nádvoří původního hradu, je ze tří stran obklopeno třípatrovými obytnými křídly, které pochází převážně ze 16. st. Do jejich hmoty byly však začleněny mnohé prvky původního hradu z 15. st. Nejstarší částí je severní křídlo hradu, které bylo postaveno s užitím původního paláce z 15.st. Rozmístění oken, i samotná okna na nádvorní straně, jsou nepravidelná, což svědčí o využití původního stavebního rozvržení. Budovy jsou zakončeny vysokými střechami a pozoruhodnými benátskými komíny.

V přízemí jihozápadního křídla se dochovala stará dýmná kuchyně s originálním vybavením a topeništěm. Nedaleko, v jižním rohu nádvoří, se nachází krytá hradní studna s rumpálem. V severním rohu nádvoří se tyčí schodišťová věž, jejíž kamenný portál je zdoben šupinovým motivem. Nad ním se nachází erby von Schiefn, Skrbensky a Sazenhof.

Prostory v přízemí jsou zaklenuté, v horních patrech pak povětšinou uzavřené trámovými stropy. Ve druhém poschodí severozápadního traktu se nalézá prostorný sál s pěti okny. Jeho plochá sudová klenba je zdobena štukatůrou. Na vejčitém středovém poli se dají rozeznat písmena : G(eorg) B(ayer) Z(von) D(ürnbach) V(na) P(urgschleinitz) jakož i letopočet 1589. Z prostoru sálu se dá vejít úzkými dveřmi na balkón podepřený krakorci s ornamentální výzdobou (pletený vzor). Většina zařízení místností je velmi prostá.

V severovýchodní rohu nádvoří se nalézá hradní kaple ze 16. st. Hlavní oltář (1600) osvětluje nádherné vitrážované okno ze začátku 19. st.

Prohlídka hradu je možná pouze z vnějšku přes vodní příkop.

V okolí se nachází hrady Eggenburg, Harmannsdorf a Stockern.


hrad Breiteneich	zpět na mapu okresu Waldvierteil	hrad Dobra