Rakousko

Kraj  Dolní Rakousko - HRADY
DOBRA  
zřícenina mohutného románského hradu

další foto hradu (klikni brána)
První zmínka o majiteli hradu pochází z r. 1186, kdy je písemně uveden jakýsi „Hertnit de Dobra", po něm následuje „Albero de Dobra" uvedený r. 1192. Až do začátku 14. st. je tento šlechtický rod vlastníkem hradu. V r. 1341 kupuje polovinu panství rod von Seefeld – jedna z linií rodu Kuenringů.
R. 1405 přechází do majetku pánů von Liechtenstein. R. 1446 je ve vlastnictví Tobiáše von Rohr, za jehož vlády zde byl na hradě r. 1448 obležen – z důvodu své vzpurnosti a záškodnictví, které prováděl. Od r. 1464 je v majetku Viléma von Missingdorf, který stranil maďarskému králi Matyáši Korvínovi, a po uzavření míru byl ale přesto od císaře opět přijat na milost. R. 1496 odevzdává  panství svému bratranci Janovi. Po jeho smrti r. 1513 přechází panstv,í jako léno, od krále Ferdinanda I. 1533 do rukou jeho polního hejtmana Mikuláše von Rauber. V r. 1559 je majitelem hraběte  Ulricha von Hardegg, který ho v r. 1593 prodává Erasmu Braunovi von Pielahag.
V 17. st.. následuje rychlé střídání majitelů : rody Hutstocker, Langevich, Kuefstein, Walde­rode a Megier. R. 1699 přechází panství na svobodného pána Jana Reichardt Scheffer. Od r. 1715 je majetkem svobodného pána Jana Filipa von Ehrmanns, který začal se stavbou zámku ve Wetzlas a r. 1725 do něho přesídlil.
Následoval postupný úpadek a zřícení hradu, přestože ještě r. 1645 vydržel obležení švédskými vojsky a k datu 1672, kdy jej nechal vyrýt umělec Vischer, byl zachovalou stavbou.
Zřícenina je od r. 1958 ve vlastnictví nadace pro stipendia  Dolního Rakouska. Společnost "Polla aktiv", která si najmula trosky, nyní pečuje a obnovuje její vzhled.

Zřícenina leží jižně od zámku Wetzlas v dřívějším údolí řeky Kamp, z východu se vlévá potok Wetzlas. Před vzdutím řeky stál hrad na ostrožně, situován na levém břehu, dnes na poloostrově přehrady Dobra.
Hradní areál je rozsáhlý, kdysi se jednalo o významnou stavbu, jejíž jádro ve směru severojižním, na vrcholu středověku zaujímalo plochu na délku 88 m a šířku 20-37 m. Jednotlivé stavební prvky z oněch dob jsou poměrně pravidelné, přímočaře vedené. Průměrně má obvodová hradba tlouštku 1,80 m, jižním směrem se rozšiřuje a zde, nedaleko jihozápadního nároží stojí zbytky původní, později dozděné branské věže.
Ve středu jižní kurtiny stojí pěti tiboký bergfrit (z nádvoří je široký 11 m), jehož tlouštka zdí se pohybuje okolo 3,4 m (!) . Samostatně, v severozápadním nároží jádra v nádvoří, stojící druhý bergfrit. Je čtvercového půdorysu o hraně 7 m a tlouštce zdí 1,7 m a možná mohl sloužit jako obrana přístupové cesty ze severu. Podsklepená budova lichoběžníkového půdorysu na západní straně jižního nádvoří, obsahuje původní střílny a jeden starý půlkruhový portál jenž může být vchodem do starého  paláce. Ze stejné doby (cca 14.st.) pochází též pravoúhlá budova proti východní straně, obsahující zazděné střílny a zvýšená o mladší nástavbu obytného křídla.
Rozlehlé, nejprve nezastavěné nádvoří, ohrazené jen obvodovou hradbou, bylo v době pozdního středověku, tedy v 16. a 17. st., doplněno velkou vícepatrovou  zástavbou zámeckého charakteru.
Dodnes se zachovaly zbytky barokní výzdoby stěn – štukové detaily v křídle budov jižně od severní věže. Je možné připustit, že se jednalo o dřívější kapli. Rovněž je k vidění i několik ostění oken z ranného 16. st. v pevním nadzemním podlaží domnělé palácové budovy.
V 15. st. došlo k výstavbě pozdně gotického opevnění v severní části od jádra hradu. Vznikla zde, později několikanásobně přestavěná, brána a parkán, jenž byla posílilena ještě z boku v severozápadním nároží obvodové hradby horního hradu, plně vyzděnou 3/4 válcovou věžicí.
Na protilehlém návrší, zabezpečenými za dvěma šíjovými příkopy, leží zbytky předsunuté vícebranné, pozdně gotické, branské budovy. Na opačné straně, na terase v jižní části dispozice, se nalézá malé předhradí s první branskou věží a padacím mostem, pocházející až ze 16. st.
Jižní bergfrit nebyl opatřen cimbuřím. Jeho zdivo obsahuje pečlivě vyskládané, rozměrově velké lomové kameny, které jsou provázány klínovými. Severní bergfrit a obvodová hradba je vystavěna z podobné a stejně kvalitní struktury zdí, které všechny pocházejí z doby před r. 1200.
Nutno podotkonout, že nejstarší brána hradu se asi nalézala v západní obvodové hradbě hned vedle severního bergfritu, který ji chránil.
Dnes, bohužel, díky mnohonásobným přestavbám celého areálu není možné přesně určit původní přístup na hrad.
V okolí se nachází hrady Waldreichs, Schwarzenöd a další v sousedním okresu Wachau

 hrad Burgschleinitz

zpět na mapu okresu Waldvierteil

 hrad Dobersberg