Eggenburg


*EGGENBURG*
zbytek městského hradu a historicky cenné město s úseky původního opevnění

*znak města*







První písemná zmínka o hradě „Egenburch" pochází z r. 1126, avšak počátky hradu jsou kladeny do 80 let 11. st. ve vztahu s rodem von Kuenring. Tehdy zde na hradě sídlila ministeriální šlechta sloužící knížecímu rodu von Gars. Ti jsou písemně zde uváděni mezi lety 1140 až 1256. První jmenovaný je Wolfker již s přídomkem von Eggenburg, který byl synem purkrabího Erchenberta von Gars.

R. 1177 byl hrad zpustošen vojsky českého knížete Soběslava. Z r. 1204 pochází první zpráva o výstavbě městského opevnění. R. 1328 se jej přesto zmocnil český král Jan Lucemburský a r. 1357 byl dán do zástavy Albrechtu II. Poté přechází na císaře Karla IV. respektive jeho bratra Jana "Moravského", který jej na krátkou dobu ztratil. Avšak již r. 1359 je opět v jeho rukou a je zde písemně doložen jeho správce Dachsberg.

R. 1394, pravděpodobně však r. 1427, ale jistě v r. 1429 probíhaly v Eggenburgu boje. Mezi lety 1480 až 90 byl znovu obléhán a nakonec dobyt a obsazen maďarskými vojsky. Kolem r. 1510 bylo, vzhledem k prvnímu tureckému nebezpečí, provedeno zdokonalení opevnění a výzbroje města. Krátce po tom (r. 1527) byla předána správa nad městem pánům von Haselbach a posléze svobodnému pánu von Roggendorf, za nichž došlo k velkorysému rozšíření města a byla provedena obnova hradu.

R. 1556 prodal Ferdinand I. panství *Leonardu Pichlerovi von Weitenegg, který jej v r. 1565 prodal Ferdinandu von Meggau, jenž zde sídlil až do r. 1594 a jenž rovněž nechal na hradu provést úpravy. Od r. 1618 byl Eggenburg opět vystaven válčícím stranám a protože již plně nevyhovoval po obranné stránce, byl jako bezvýznamný v r. 1623 předán jezuitskému řádu. R. 1645 bylo město obleženo a obsazeno švédskými vojsky. Po všech těchto katastrofách se začalo město zmáhat teprve od r. 1683. V r. 1742 byl hrad v listinách popisován jako zcela zchátralý. Zřejmě proto jej r. 1752 jezuité prodávají městu zpět* a od r. 1754 patří klášteru Altenburg.

Velký požár r. 1808 zničil značnou část města a taktéž poslední intaktně zachované části hradu. V r. 1878 získává rodina von Seitz zchátralé a zřícené budovy a nechá vystavět nový obytný dům. Dnes je majetkem Dr. Jana Seitze.


Rozsáhlé opevnění Eggenburgu končí na západním okraji města, kde na něj navazuje již vnější obvodová hradba hradu, stojící na skalní ostrožně nad pravým břehem potoka. Tím byl hrad ze tří stran velmi dobře chráněn. V této nejstarší (západní) části města byla ve středověku soustředěna veškerá důležitá sídla: stará fara, karner, farní kostel a hrad.

Z dřívější nevelké, avšak kvalitně provedené a významné dispozice hradu, je dodnes zachováno ještě několik konstrukčních částí. V západní části areálu je obnovena nepravidelná, polygonální, obvodová hradba, z níž zůstaly ještě stojící části severního, východního a jižního průčelí. Její konstrukce se skládá z opracovaného, malého, přesně skládaného lomového zdiva, jenž může pocházet pravděpodobně z konce 12. st.

V jedné z dalších stavebních etap byl vystavěn hranolový bergfrit na čtvercovém půdorysu o hraně 10,2 m, dosahující dnes výšky jen 19 m. Byl vybudován uprostřed starého areálu na východní přístupové straně a měl za úkol chránit přístup do jádra a současně flankovat vedle stojící branskou věž. Použití kvalitního kvádrového zdiva z velkých kamenů patrně pochází z doby mezi pol. 12. a začátkem 13. st. Díky pozdějším, částečně novověkým, úpravám okenních a dveřních otvorů bohužel zaniklo původní okenní rozmístění a veškerá ostění.

Pravděpodobně do stejné vývojové fáze patří také v severním nároží situovaný palác obdélného půdorysu o rozměrech asi 20 x 9 m. Z této budovy, která byla v přízemí původně rozdělena zděnými oblouky, se velmi dobře zachoval právě tento prostor. Zatímco zde, ve vnitřních prostorách, byly vesměs použity velké kvádry, sklepní podlaží obsahuje lomové zdivo s dodatečnou podezdívkou. V r. 1870 byly základy románské části paláce použity na stavbu dvou podlažní „vily“, patrně i starý pozdně středověký parkán v jižní části dispozice byl upraven.

Koncem středověku byla přístupová strana obehnána tímto parkánem a k zesílení její obranyschopnosti uprostřed stála věž s bránou. Tato věž opatřená padacím mostem a brankou pro pěší, se zachovalými sedilemi v průjezdu, je datována do 14. st. Dnes cimbuřím zakončená věž a obvodová hradba pocházejí z mladší přestavby. V 16. st. byla do parkánu vestavěna nová budova, která má ve své severní části zachovanou lunetovou klenbu a v průčelí profilované arkýřové konzoly. V jižní části parkánu byla ve skále vylámána studna dosahující svou hloubkou až na úroveň údolí.

Hluboký (na jižní straně již zasypaný) a průměrně 16 m široký šíjový příkop, chrání jádro hradu z východní přístupové strany od města a předsunutého předhradí. Původní obvodová hradba západní části jádra byla koncem středověku, pravděpodobně při příležitosti obnovení městského opevnění, na mnoha místech proražena a vybavena velkým množstvím střílen. Současně bylo v jižní části parkánu vybudováno nové bastiónové opevnění.

Též v západní a jižní části areálu jádra byly v době vrcholného středověku přistavěny nové budovy. Také areál předhradí byl zastavěn a dnes se v něm nalézá zahrada a soukromý obytný dům. Okolo města stojí skoro úplně zachovaná obvodová hradba, podél které vede naučná cesta.

K tomu je v Eggenburgu také několik muzeí (např.motocyklové muzeum). Ve městě dodnes stojí také vysoká stará hradní věž (bergfrit) ze 12 st., která je posledním zbytkem starého hradu. Prohlídka je možná pouze zvenčí.

Eggenburgská městská hradba je zvláštností ! Město bylo obehnáno hradbou v délce 2 kilometrů v období mezi r. 1299 až 1378. Další výstavba následovala v pol. 15 st. Na městskou hradbu a do „Kancléřské“ věže je možný vstup od 19. března do 31. října, denně mezi 9 - 18 hodinou. Dostaneme se na ní od „glacis“ (předpolí) skrz turniket na ochoz vybavený cimbuřím. Ve městě je turistický informační servis zajištěn neustále. V „Kancléřské“ věži se vrátíte o 600 let nazpět do středověku. Na podzim se zde konají velké středověké slavnosti.

V okolí se nachází hrady Stockern a *Burgschleinitz*.


hrad Drossendorf	zpět na mapu okresu Waldvierteil	hrad Eibenstein