Rakousko |
Kraj Dolní Rakousko - HRADY |
|
WALDREICHS |
pozdně gotický vodní hrad renesančně přestavěný do kastelového typu |
|
|
|
|
První zmínka o jakémsi „Rapoto de Waltreches" pochází z r. 1258, který byl průkazně uveden v listině ve Zwettlu. Mezi lety 1265 - 1287 se zde objevuje „Liebhardus" von Waldreichs. K r. 1376 je uveden "rytíř Renbert erbu von Waltreychs". |
V r. 1400 se zde objevují bratři Kašpar a Bernard jakožto lenníci rodu von Maissau a od r. 1420 byl „Kašpar der Renwort“ nazýván již přídomkem – von Waldreichs. Mezi lety 1446 - 8 byl hrad obležen a zničen, ale již v r. 1450 byl znovu obnoven a patřil Janu Harrassovi, od kterého jej později odkoupil Vincent Stodoligk. |
V r. 1460 jej nechal oblehnout císař, neboť Stodoligk patřil ke straníkům maďarského krále Matyáše Korvína, poté v r. 1488 je opět obležen pro změnu korvínovými vojsky. I přesto že patřil k nepřátelům císaře, a byl přívržencem krále Matyáše Korvína, nebyl Stodoligkovi císařem zabaven majetek a přetrval dále ve vlastnictví rodu von Stodoligk onehdy bez následků. V r. 1529 předává panství svému synu Eustachovi, který hrad mezi lety 1530 - 4 nechal přestavět na k renesanční zámek. Od roku 1533 se toto panství uvádí již jako svobodné. |
Poté přechází hrad (zámek) do vlastnictví rodiny Haymsran-Goldt, kteří jej vlastní do r. 1550. V r. 1557 je uveden jako majitel Zikmund Woytich, r. 1563 přešel do vlastnictví svobodných pánů von Althan, jenž nechali odstranit škody, které byly v minulosti hradu způsobeny. |
V r. 1620 byla stavba císařskými vojsky vypleněna a zapálena. V r. 1624 přechází do majetku svobodného pána Ehrenreicha von Kainach, r. 1628 jej vlastní Jiří Ondřej von Kronsegg. Od r. 1638 dochází k rychlému střídání majitelů: Grundemann, Kielmannsegg, Volkhra, Sickingen, Engl, Stiebar a Rumpf. V r. 1815 přechází do vlastnictví svobodného pána Jindřicha von Pereira-Arnstein. |
Posléze dochází k zanedbání a chátrání zámku, až teprve v r. 1981 došlo k rozsáhlejším restauračním pracem, které zastavili rozpad. |
Dnes je zámek ve vlastnictví a sídlem nadace Windhag'schen pro Dolní Rakousko. |
|
Hrad (zámek) se nalézá uprostřed ploché vyvýšené terasy severně od údolí řeky Kamp. Asi 1 km severozápadně se nachází několik rybníků a také od západu přiléhá k hradnímu areálu další velký rybník. Na Vischerově rytině pocházející z r. 1672 je zobrazen vodní příkop jako odkaz na dřívější úzké hospodářské předhradí. |
Dnes se obnovená stavba jeví jako dvou patrová, vícedílná. Půdorys je bezmála čtvercový, čtyři křídla obsahují dvě patra, v nároží stojí válcová věž. Ve východní části nádvoří dříve stála budova se stropy zaklenutými křížovou klenbou. |
Na jihovýchodní přístupové straně se dříve nalézalo úzké předhradí. Původní, proti jihovýchodní straně orientované, rozsáhlé hospodářské křídlo domu (asi původně statek), dnes prakticky neexistuje. |
Předchůdcem renesančního zámku byl pozdně gotický vodní hrad, který byl po zničení v r. 1450, ve II. pol. 15. st. znovu obnoven. Současná, silně zrestaurovaná stavba však ještě dnes zřetelně ukazuje starší konstrukční součásti (dle několika nepravidelností). |
V okolí se nachází hrad Dobra, Schwarzenöd a další v sousedním kraji Wachau |