Vaud / Waadt

Distrikt  Aigle - HRADY
DUIN   (Bex)   
zbytky hradu a zachovalá hradní věž na opevněném návrší
lokace :   46º14´28.43´´ /  7º01´20.88´´

znak obce  Bex

  

Jihovýchodním směrem nad obcí Bex se na zalesněném návrší nachází zbytky feudálního sídla. K založení hradu došlo již v 11. st.
Věž Duin patřila v dřívějších dobách k pěknému feudálnímu sídlu, jinak známému také pod jménem Bex. Při archeologickém výzkumu zříceniny byly nalezeny základy 5 věží. Jediná z věží, která dodnes zůstala stát, nepatří jistě mezi nejstarší stavby původní dispozice, protože bylo přesně stanoveno založení hradu k r. 1195, když si Girold z Bex nechal vystavět původní hrad. Tehdy na konci 12. st. za vlády pánů z Bex byla provedena jeho celková přestavba.
Okrouhlé věže se začaly stavět v této zemi pod vlivem savojských hrabat nejdříve ve 12. st. Tyto hrabata byla velkými staviteli, kteří nepochybně pomohli vládci Bex v r. 1195 s přestavbou jeho hradu na návrší, jenž chránil obec dole pod kopcem, podobně jako tomu bylo v St. Triphon. Měli k tomu jeden velmi pádný důvod: nutnost opevnit obec v této oblasti u Chablais, která byla klíčem ke vstupu do Wallisu.
Od r. 1400 existují dokumenty, týkající se hradu v Bex. V této době byli na panství dva spoluvladaři, kteří na sebe přivolali hněv svého lenního pána, savojského vévody. Jakýsi Jan Arambourg z Bex byl totiž zavřen ve věži, obžalován z čarodějnictví a uznán jako vinný, ale r. 1423 se mu podařilo utéct. Vévoda ze Savojska potrestal spoluvladaře peněžitou pokutou ve výši 40 zlatých, a nabádal je, aby si příště svěřeného zločince lépe hlídali. Krátce potom vykonal jakýsi Antonín z Bex svou přísahu Amadeovi VIII., prvnímu savojskému vévodovi a budoucímu papeži Felixi V.
V r. 1431 Antonín z Bex vstoupil do manželství s Markétou z Blonay, usadili se spolu na zdejším hradě, který tehdy dostal nové jméno "hrad Duin". Rodina z Duin obývala tento hrad po dobu přibližně 150 roků, mezi lety 1431 až 1574. V r. 1476 byl hrad dobyt vojenskými oddíly z Bernu (stejně jako celé území Waadt) a částečně byl zpustošen.
Toto 1,5 století bylo značně bouřlivé. Po burgundské válce zaútočilo vojsko, které prohrálo bitvu přes průsmyk Sv. Bernarda a opět získalo Itálii. Když cestou míjeli zdejší hrady v St. Triphon a Bex, dobyli je, vyrabovali a zapálili jako vše ostatní, co jim stálo v cestě. Poté následovala částečná obnova hradu, protože zdejší pán zde sídlil až do r. 1641.
Po tomto datu byl dříve tak hrdý hrad definitivně opuštěn a stále více chátral. To se jeví pro tuto dobu příznačné, protože panstvo opustilo své nepohodlné pevnosti na nepřístupných kopcích, a nechalo si vystavět komfortní sídla uprostřed rovin. Tato nová sídla měla zlacenou výzdobu, měla velké množství oken a nebyla určena pro obranu svých majitelů. David z Roverea, zámecký pán z Duin, nechal po r. 1641 vystavět zámek u Glarey, který zpočátku měl jeho jméno, ale po r. 1850 se začal nazývat zámek Grenier.
Z celé hradní dispozice se do dnešní doby zachovala pouze válcová věž, která byla na konci 19. století upravena pro potřeby restaurace.  Při úpatí věže jsou další zbytky palácové budovy, pokryté břečťanem. Z obvodové hradby se dochovaly jen nepatrné nízké úseky. Z ostatních budov a věží lze spatřit jen zvlněné terénní relikty. Dnes je hradní areál v soukromém majetku a je veřejnosti nepřístupný.

V současnosti se vypíná 20 m vysoká válcová věž nad lesem jako zvláštní koruna neobyčejného hradu. Kresba z r. 1838 dokazuje, že se ve skutečnosti jedná o novostavbu. Tehdejší majitel v horní části věže nechal vystavět jednoduché cimbuří, jinak nazývané "Zuby střílen", kromě toho dal do zdí prorazit nová okna. Jak můžeme pozorovat na rytině z 1838, také brána v obvodové hradbě byla pravděpodobně teprve nedávno vystavěna, asi ve stejnou dobu nechal též rozebrat části vysoké zdi v její blízkosti. Kámen, který nad vstupními dveřmi obsahoval erb s datem 1533, byl již dávno zničen a dnes tam umístěná jen jeho kopie. Současný kamenný erb tam byl skutečně usazen až v r. 1894 tehdejším majitelem věže Ludvíkem Grenierem, který koupil od nějakého obchodníka se starožitnostmi z Lausanne, jenž jej nalezl ve zříceném domě v Bex. Ale je obtížné s jistotou říci, zda-li tento kámen má nějaký vztah ke starému hradu.
Místo původního hradu je obklopeno mimořádně pěknou krajinou. K jeho úpatí se prý táhne nejhezčí kaštanový háj kantonu. Více jak stoleté stromy mají ohraničovat starou cestu - tuto alej jsme však nenalezli. Na předhradí však stojí jeden jediný mohutný kaštan !!!!

V okolí památky za řekou v kantonu Wallis a nejblíže zbytky hradu St. Triphon a tvrze Ollon

 hrad Aigle

zpět na mapu Aigle

 tvrz Ollon