Vaud / Waadt

Distrikt  Aigle - HRADY
St. TRIPHON   
Zcela vzácný zbytek kdysi rozsáhlého hradu
lokace :   46º17´40.07´´ /  6º57´38.04´´

půdorys jádra hradu

poutní kostel v areálu hradu
Po tak významném opevnění, které stávalo v St. Triphon, se nám dochovaly v podstatě jen nepatrné zbytky. Opevnění zde stávalo již za vlády králů Horního Burgundska. Do jeho sféry patřilo také Savojsko a jeho knížata si zde v 11. a 12. stol vystavěla, v jádru původního opevnění, své vlastní sídlo. Technologie stavby mohutné hranolové věže (donjonu) naznačuje, že byla postavena ve 12. stol. Kam se však poděla původní šlechta, o níž nemáme jediné zmínky a nevíme v jakém vztahu byla k Savojcům, se dnes již nedozvíme. Muselo se však jednat o významné stavební místo, když si zde již tak brzy postavili Savojci kamenné opevněné sídlo. Význam místa navíc podtrhuje i čin z r. 1232, kdy Tomáš Savojský mění St. Triphon s Vítem ze Saillonu (Wallis), za jeho panství se všemi právy. Později zde sídlili páni ze Saillonu jako savojští leníci a tyto práva převzali po nich také sešvagření páni z Pontverre.
Ve 14. stol. panství často měnilo majitele, až se dostalo do rukou rodiny Rovereaz, lombardských bankéřů ve službách Savojského domu. Jejich dominikál se začal v 15. stol. postupně rozpadat, ale nakonec se jim podařilo majetkové poměry ustát a vše opět spojit do jednoho celku v r. 1530. Jejich práva a suverenita jim byla navrácena Bernskými po burgundských válkách. Ve své správě měli svého času také Ollon a Aigle. V jejich vlastnictví pak bylo panství St. Triphon až do r. 1798.
Hrad zanikl po r. 1475 při jednom z ničivých vpádů Wallisanů do dolní části údolí Rhôny, stejně jako řada dalších v okolí.

Na rovném plochém skalním útesu, podobném ostrovu v moři, jenž jako závora leží v údolí Rhôny, najdeme zbytky rozsáhlého středověkého opevnění St. Triphon. Bez systematického archeologického výzkumu však nelze stanovit dějinný vývoj tohoto opevnění. Jedno je však jisté, tato rozsáhlá opevněná sídelní dispozice obklopená na všech stranách příkrými srázy, musela být osídlena již v dávné minulosti a těšila se velkému významu, možná i kultovnímu.
Délka skalního útesu je v podélné ose 500 m a v nejširším místě měří 120 m. Zachovalé zbytky zdiva svědčí o tom, že byla ohrazena a využívána většina tohoto prostoru. Z vesnice St. Triphon vede cesta na hrad nejdříve k plochému sedlu uprostřed útesu, kde lze ještě najít zbytky hradby, v které byla vsazena brána. Předsunuté zbytky zdiva v tomto místě mohou být pozůstatky malého barbakánu. Od brány cesta stoupá vzhůru na severovýchodní část plošiny, kde stojí trosky jádra středověkého hradu a románského poutního kostela.
Do areálu hradu byl zapojen také prostor položený jihozápadně před jádrem hradu. Jádro hradu bylo na skalnaté vyvýšenině s dominantní hranolovou věží ve střední části plošiny. Bylo přibližně zvonovitého půdorysu. Brána byla patrně v jihozápadní části hradby, kde v hromadách suti lze spatřit několik pečlivě otesaných ostění.
Obvodová hradba tvořila osmiúhelník obklopující celé toto jádro. Ve středu této dispozice stojí zbytek a symbol St. Triphon - hlavní věž (donjon), mohutná stavba na čtvercovém půdorysu. Zdivo je vyskládáno z precizně opracovaných kvádrů. V horní části jsou zachovány kamenné krakorce, jenž nesly kdysi dřevěný ochoz. Kromě vstupu na tento ochoz a hlavního vstupu, byla věž vybavena ještě malým obloukovým okénkem a odpadovým kanálem výsernice, nad níž byl ve výšce vstup na ochoz. Vše je provedeno ve výborné kvalitě, jenž je na švýcarských hradech poměrně vzácná.
Na nejvzdálenějším konci ostrožny stojí zbytky románského kostelíka. Jedná se o podélnou jednolodní stavbu zakončenou na východní straně apsidou, opatřenou z vnější strany obloučkovým vlysem a jedním oknem. Na románský kostel je však tato stavba poněkud chatrného založení a stavěna z drobného lomového kamene, což je dosti v kontrastu s mohutným a precizně postaveným donjonem a významem tohoto místa. Ke všemu je v přední části (poblíž vstupu) umístěn tesaný kámen s datací obnovy - počátek 20. stol., což stáří zdiva, které je jen několik decimetrů tlusté, na věrohodnosti nepřidá. Bohužel jsme se o této památce ničeho nedohledali ani nedozvěděli, takže nezbývá nežli získaným informacím zatím věřit.....
V areálu hradu je možnost stanování, ovšem po dohodě s místním správce a to ještě jen pro uzavřené skupiny. Vstup je jinak volný.
V okolí památky za řekou v kantonu Wallis a nejblíže zbytky hradu Bex.

 tvrz Ollon

zpět na mapu Aigle

 hrad Aigle