Vaud / Waadt |
|
Distrikt Morges - HRADY |
|
|
ECHANDENS | |
zachovalá goticko-renesanční tvrz | |
lokace : 46°32'8.12" / 6°32'31.92" | |
znak města a okresu Echandens |
|
|
|
|
|
Na místě zříceniny starého feudálního opevnění, které patřilo kapitule v Lausanne, byla vystavěna současná budova (opravená v 17. a 18. stol.), po r. 1554 za Ferdinanda z Loys, pána z Denens, občana a starosty města Lausanne. | |
K dokončení stavby a nastěhování majitele došlo až v r. 1629. Majitelé nechali tehdy vybudovat mohutnou pozdně středověkou pevnost, která vznikla v době přechodu mezi gotickým a renesančním slohem. Vznešenost a pohodlí ve vnitřních prostorách stavby, které byly v této době prioritou, byly zde realizovány díky přítomnosti mocného rodu z Bernu, jenž si velice zakládal na komfortu a eleganci architektury. Zajisté bylo možné budovu flankovat zajímavými nárožními věžičkami, které sloužily především jako ozdoba. | |
Tvrz a celé panství přecházelo pomalu do vlastnictví rodiny Praroman, Rosset, Crousaz, Johannot (občan Echandens od r. 1734) a Redard, měšťana ze Ženevy. | |
Když se po r. 1946 stal nájemcem tvrze šansoniér Jan Villard Gilles, zvolil si ho pro své trvalé bydliště také belgický spisovatel Jiří Simenon, který tu poté pobýval mezi lety 1957 až 1963. Ve své soukromé korespondenci se svým právním poradcem Janem Markem Diserens napsal, že toto období jeho života patřilo k jeho nejcennějším vzpomínkám. Jeho děti zde šťastně vyrůstali a poslední z nich se zde dokonce narodilo. | |
Od posledního potomka rodiny, kterou byla Markéta Franko-Redard, odkoupila obec Echandens dne 29. května 1978 hrad a ostatní majetky. Tím se naskytla jedinečná příležitost pro zdejší obec, zřídit přímo v centru pro své obyvatele rozsáhlý park. Dříve mohli lidé chodit pouze podél ohradní zdi zámeckého parku, ale nebylo možné se procházet ve stínu jeho stromů. Tak jsou dnes všichni spokojeni, že mají k dispozici tento „malý zelený ostrov“, kromě toho se stal politickým a kulturním centrem obce, jsou zde zasedání místní rady. Lidé odpovědní za oživení místní společnosti, nechávají na nádvoří pořádat činoherní představení, v parku a v intimně svěžích sklepeních kabaretní večery, jakož i výstavy. | |
|
|
Panské sídlo se majestátně tyčí nad svým vinohradem situovaným z jihu, jeho zadní průčelí je skryto alejí stromů. Na fasádě je dodnes patrné velké gotické okno s příčnými sloupky, hmota budovy vrhá dlouhý stín na rozsáhlou terasu. Přirozeně je západní a severní průčelí, viditelné z ulice "Rue du Chateau", také významné. Ale nejsou prý tak pěkné jako zbylé dvě, které jsou navíc ozdobené věžemi a ještě nárožními věžičkami (pepřenky), dále svou vnější galerií, vstupním portálem s řecko - římským štítem a bočními sloupky. Tento celek uzavírá malebné nádvoří, které je navíc chráněno bránou | |
Nejblíže se nachází Morges, Vufflens a další památky v okrese Lausanne | |